Příbramská věznice otevřela novou výrobní a montážní halu, umožní zaměstnat dvojnásobek trestanců

Příbramská věznice zprovoznila novou výrobní a montážní halu, která umožní zaměstnat více odsouzených. Zatím v ní pracuje třicet vězňů, po zavedení dvousměnného provozu to může být až dvojnásobek. Za úkol mají přebalování knih nebo práce týkající se jemné mechaniky. Nová hala stála 14,3 milionu korun, více než dvě pětiny věznice uhradila z peněz, které sama vydělala díky zaměstnávání odsouzených, řekl ředitel Věznice Příbram Petr Červený.

Objekt je sestaven z modulů a lze ho v případě potřeby rozšířit. „Je to další prostor, který nám umožní zaměstnávat odsouzené, které nemůžeme zaměstnat na venkovních nestřežených pracovištích mimo věznici. Jsou to převážně odsouzení z vysokého stupně zabezpečení,“ uvedl ředitel.

Skladba vězňů v Příbrami je různá, ve věznici jsou odsouzení za nedbalostní činy, ale i za závažnou trestnou činnost. V areálu jsou čtyři výrobní haly. Jedna funguje i jako vzdělávací středisko, od září se v ní bude otevírat učební obor kuchař-číšník.

V novém objektu o rozloze 412 metrů čtverečních vznikla dvě samostatná pracoviště. V jedné části vězni vyrábějí jednoduché spoje, využitelné například do hodinek nebo barometrů, v druhé přebalují knihy nebo lepí obaly pro gramofonové desky.

Pracuje více než polovina práceschopných vězňů

„Je to pro nás vyplnění času i možnost se něco naučit, abychom se po výkonu trestu mohli zapojit do běžného života,“ řekl jeden z vězňů, který se představil jako Honza. Nejvíc ho prý baví expedice, skladování a balení knih, norma 185 přebalů za hodinu se podle něj dá zvládat. Výdělek je důležitý kvůli oddlužení a také lze něco posílat domů. „Můžeme posílat rodinám finanční příspěvky, i když ne moc velké, ale rodiny jsou rády,“ dodal.

V příbramské věznici si odpykává trest 857 lidí. Zaměstnáno jich je 327, což je více než polovina odsouzených schopných práce. Celostátně je tento poměr 55 procent. Podle náměstka ministra spravedlnosti Petra Dohnala ho nepříznivě ovlivnila pandemie covidu, před ní bylo zaměstnáno přes šedesát procent odsouzených.

Covid ovlivnil i práci vězňů

„Bohužel doba covidová s těmito čísly poměrně zamávala, museli jsme některé provozy omezit,“ řekl Dohnal. Připomněl, že odsouzení kvůli covidu-19 nemohli na venkovní pracoviště mimo areály věznic, výjimkou byly provozy nezbytné pro chod státu, například v potravinářství nebo ve zdravotnictví.

Podle náměstka ministra se však s uvolněním protiepidemických opatření začalo zaměstnávání vězňů pomalu zlepšovat. „V současné době se pomaličku vzpamatováváme a opět se začínáme vracet k prvotním číslům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 10 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...