Při výměně veřejného osvětlení v Praze se mají nově standardně používat LED svítidla s teplotou světla na spodní hranici doporučené normy, která město dosud umisťovalo v rezidenčních čtvrtích, avizuje náměstek pražského primátora Michal Hroza (TOP 09). Jedná se o reakci na petici proti výměně teplých sodíkových výbojek za studenější LED svítidla. Petici projednával kontrolní výbor magistrátu, příští týden se jí bude zabývat také zastupitelstvo.
Města a obce postupně nahrazují sodíkové výbojky ve veřejném osvětlení, jejichž výroba a používání končí na základě legislativy Evropské unie. Nové osvětlení zatím Technologie hlavního města Prahy (THMP) instalovaly přibližně na dvacet tisíc lamp. Například v Bohnicích jsou k vidění oba typy svítidel. Vyměnit žluté sodíkové výbojky za bílé LED tam chtějí do konce roku. Praha z celkových zhruba 140 tisíc světelných míst dosud vyměnila přibližně čtrnáct procent. S výměnou svítidel začala už před několika lety.
Letos proti výměně osvětlení vznikla petice, kterou dosud on-line podpořilo více než deset tisíc lidí. „Bílé světlo do nočního prostředí nepatří. Modrá složka, kterou obsahuje, škodí jak lidem, tak volně žijícím druhům,“ uvedl v lednu světelný expert Hynek Medřický, který petici iniciativy Chraňme pražskou noc zaštiťuje. Není podle něj možné dělat z noci den. „Je třeba bezodkladně zastavit nesmyslný čtyřmiliardový plán výměny, který je krokem dvacet let zpátky. Čím dříve situaci napravíme, tím méně bude Prahu stát výměna konfliktních instalací,“ apeloval.
Podobně se vyjádřila i pražská opoziční zastupitelka Kristýna Drápalová (Praha sobě). „Všichni mluví o tom, jak jsou v Praze potřeba stromy, ale najednou město utrácí miliardy za výměnu osvětlení, v jejímž důsledku budou stromy strádat. Vedení města musí svůj plán přehodnotit,“ řekla v lednu.
Norma a postup městské firmy
Výměnu veřejného osvětlení má na starosti městská společnost Technologie hlavního města Prahy. Podle ní se projekt řídí celostátní normou, která stanovuje teplotu chromatičnosti svítidel v rozmezí 2700 až 3000 kelvinů. Čím nižší hodnota, tím teplejší světlo.
Firma dosud standardně používala svítidla s teplotou 3000 kelvinů, zatímco variantu s chromatičností 2700 kelvinů instalovala výhradně v rezidenčních oblastech. „Neupravujeme teplotu světla, ale jeho intenzitu. Pro velkoměsto to považujeme za vhodnější metodu než úpravu spektrálního složení světla,“ vysvětlil v lednu generální ředitel THMP Tomáš Jílek.
V reakci na kritiku bude podle Hrozy společnost nově standardně používat svítidla s teplejší barvou světla. „Dosud používanou základní barvu světla 3000 kelvinů, tedy teplou bílou, doporučíme jen pro skutečně frekventované komunikace nebo riziková místa z pohledu bezpečnosti obyvatel,“ uvedl radní.
Podle něj jde o praxi běžnou i v dalších českých a evropských městech. Dodal, že veřejné osvětlení je komplexní problematika, v níž je potřeba vyvážit tři rovnocenné cíle – bezpečnost, kvalitu života obyvatel a ohleduplnost k okolí.
Město podle Hrozy také zreviduje některá dříve instalovaná svítidla se studeným světlem o chromatičnosti 4000 kelvinů. THMP zároveň ještě zvýší míru nočního stmívání LED osvětlení. Zatímco nyní firma světla zeslabuje až o čtyřicet procent, nově by mělo jít o dalších dvacet procent.
Světelný ombudsman
Magistrát se chce také obrátit na ministerstvo životního prostředí s návrhem na případnou revizi normy, která se týká omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
Město rovněž plánuje zřízení funkce světelného ombudsmana, na kterého se budou moci Pražané obracet se stížnostmi týkajícími se veřejného osvětlení. „Samozřejmě se bude věnovat i podnětům na další zdroje světelného znečištění ve městě, které jsou často významnější než samotné veřejné osvětlení,“ dodal radní.
Ministerstvo pro místní rozvoj přišlo ke konci roku s ucelenou příručkou pro obce, jak s veřejným osvětlením pracovat. I ta doporučuje LED svítidla s nižším obsahem modré složky. „Samozřejmě tyto technologie jsou o něco náročnější, ale připomínám, že jde o poměrně malé částky. Moderní technologie nabízí více možností, tudíž je na odborné diskusi, jak postupovat a jaká pravidla uplatnit,“ uvedl odborník na světelné znečištění a autor příručky Radim Václavíček.
Bezpečně, úsporně a ekologicky v Brně
Brno už před osmi lety schválilo standardy pro veřejné osvětlení, které vznikaly ve spolupráci s odborníky z Technických sítí Brno (TSB). „Horní limit chromatičnosti stanovený na tři tisíce kelvinů i další podmínky, například omezení svícení do horního poloprostoru, jsou nastaveny tak, aby veřejné osvětlení fungovalo bezpečně, úsporně a ekologicky. Tento trojúhelník rovnováhy dodržujeme a v některých parametrech jsme dokonce pod stanovenými limity, a to i těmi, které vycházejí ze zatím pouze doporučené normy ministerstva životního prostředí,“ vysvětlil provozně-technický ředitel TSB Josef Šaroun.
Brno je podle něj úspěšné také v čerpání dotačních titulů na obnovu veřejného osvětlení. Ty mimo jiné stanovují maximální chromatičnost pro nově instalovaná LED svítidla, a to nejvýše 2700 kelvinů.
Od roku 2016 společnost vyměnila celkem více než dvanáct tisíc svítidel, což představuje zhruba třicet procent z celkového počtu v Brně. Pro každou lokalitu podle světelných techniků Technických služeb Brno navrhují svítidla tak, aby zapadla esteticky a zároveň zajistila optimální osvětlení.
V nočních hodinách se veřejné osvětlení v rámci norem maximálně reguluje a u vybraných komunikací, jako jsou cyklostezky a parky, se v noci zcela vypíná. „Tyto úseky jsou označeny cedulemi s provozní dobou, která se liší v letním a zimním období,“ uzavřel Šaroun.
