Ředitelství vodních cest (ŘVC) zahájilo zkušební provoz plavební komory Rohatec–Sudoměřice. Její stavba začala před dvěma lety, náklady dosáhly 340 milionů korun. Sedmikilometrový úsek Moravy mezi Rohatcem a Hodonínem se tak napojil na stávajících 53 kilometrů Baťova kanálu. Lodě budou komoru testovat o dvou posledních zářijových víkendech, které zároveň uzavřou letošní plavební sezonu.
Splavná část Baťova kanálu se díky nové komoře prodloužila o sedm kilometrů až do Hodonína. V současnosti vodní cesta spojuje 22 měst a obcí.
Podle ředitele obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěcha Bártka se v příhraničním regionu, který dlouhodobě trápí hospodářské i sociální problémy, může díky rozvoji cestovního ruchu zvýšit zaměstnanost. „Zvýší se celý potenciál, který tento region má. Můžeme nabídnout více kvalitních a zajímavých služeb návštěvníkům, kteří na Baťův kanál a do okolí přijíždějí,“ řekl.
Dlouhé přípravy
Investiční záměr stavby plavební komory byl schválen v roce 2008, samotná stavba se ale rozběhla až v roce 2023. „Jedním z důvodů, proč se příprava tak protáhla, byla poloha na československé hranici. Jen mezivládní dohoda mezi Českou a Slovenskou republikou se projednávala pět let,“ vysvětlil Bártek.
Řešila se celá řada aspektů, například nízké stavy vody v létě či možné povodňové situace. „Myslím si, že se podařilo vše výborně vyřešit a z celé stavby mám velmi dobrý pocit,“ dodal.
Plavební komora bude nyní v provozu do neděle, další víkend opět od pátku do neděle. „Někteří provozovatelé dopravy už vypsali speciální lodní linky, aby mohli proplout novou plavební komorou, i když zatím jen ve zkušebním provozu. Očekáváme, že příští rok bude o tuto komoru velký zájem,“ uvedl Bártek.
Nová čtrnáctá plavební komora Baťova kanálu překonává spád 2,7 metru až na hladinu řeky Moravy. Navazující současné koryto říčky Radějovky bylo v délce osm set metrů prohloubeno a rozšířeno na šest metrů, aby mohly lodě bezpečně proplouvat. Úsek je hraničním tokem mezi Českem a Slovenskem a stavba tak probíhá na území obou států.
Přebudovány byly i dva původní mosty pro zemědělskou techniku, pod kterými by lodě kvůli jejich výšce neprojely. Vznikl i nový biokoridor. Jeho součástí je nově vytvořené koryto potoka s několika tůněmi, které mají za cíl obnovit přirozené prvky lužní krajiny.
Vodní cesta vznikla ve třicátých letech minulého století. Původně sloužila nákladní dopravě, zejména přepravě uhlí. Dnes je využívána především k rekreaci – lidé se mohou plavit na výletních lodích nebo si v přístavech zapůjčit menší plavidla. Od Otrokovic na Zlínsku až do slovenské Skalice měří přibližně 53 kilometrů.
Za pět let až do Kroměříže
Do roku 2030 má být kanál díky stavbě plavební komory Bělov splavný až do Kroměříže, nyní se končí v Otrokovicích. Zvýší se tak atraktivita celé vodní cesty a množství lodí se rozptýlí na delší úsek. Z Kroměříže do Hodonína by délka kanálu měla přesáhnout 75 kilometrů.
Baťův kanál každoročně navštíví kolem devadesáti tisíc lidí. Podle Bártka je jeho potenciál až 150 tisíc návštěvníků ročně.
Ve střednědobém horizontu se podle Bártka připravuje rozsáhlá investice do rekreačního přístavu Hodonín, který bude bazénového typu a pojme větší množství plavidel. Součástí má být i protipovodňové stání a zázemí pro vodní policii.
