Na tramvajovou zastávku v Lazarské ulici v centru Prahy spadl ve čtvrtek kolem poledne kus římsy ze střechy a zasáhl muže, který na místě zemřel. Policie poukázala na to, že v době tragické události procházela městem silná bouřka s přívalovým deštěm. Hasiči dodali, že po neštěstí z římsy rozebrali zhruba sto kilogramů uvolněného materiálu hrozícího pádem. Ulice byla několik hodin pro dopravu uzavřená, nyní už je opět otevřená.
Případem se zabývají policisté, kteří budou zjišťovat příčinu a okolnosti neštěstí. Na místě zasahovali také pražští hasiči a záchranáři. „Policisté na místě skončili a ulice je opět průjezdná. Případ převzali kriminalisté, kteří budou zjišťovat, proč římsa spadla. Totožnost zemřelého muže zatím neznáme,“ uvedla policie na síti X okolo 14:00.
V budově sídlí Pojišťovna VZP (PVZP), která je dceřinou společností Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Objekt podle katastru nemovitostí patří společnosti PVZP servis.
„Při prudkém přívalovém dešti a silném větru bohužel došlo k nešťastné události. I přesto, že je budova nově zrekonstruovaná a řádně udržovaná, došlo k pádu stavební součásti před budovu. Pád bohužel zapříčinil obrovskou lidskou tragédii, kdy jeho následkem došlo k úmrtí. Vyjadřujeme upřímnou soustrast pozůstalým, z neštěstí jsme lidsky otřeseni,“ uvedla PVZP. Dodala, že poskytuje plnou součinnost složkám integrovaného záchranného systému.
Hlášení o neštěstí dostali policisté v 11:45. „Na místě začala resuscitace tohoto muže, spolupracovali jsme s rychlou záchrannou službou hlavního města Prahy, bohužel však resuscitace nebyla úspěšná,“ uvedl ve vysílání ČT24 mluvčí policie Jan Daněk.
Záchranná služba na místo vyslala posádku, lékaře a inspektora. „Jednalo se o velmi vážný úraz. Proběhla resuscitace, bohužel zranění byla natolik vážná, že muž zhruba kolem padesáti let na místě zemřel,“ doplnila mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.
Očitý svědek neštěstí řekl, že muž stál na zastávce sám. Naopak na protilehlé zastávce se před prudkým deštěm schovávalo několik lidí. Když viděli, že muže něco zasáhlo, rozběhli se k němu, zavolali záchrannou službu a poskytovali mu první pomoc včetně masáže srdce.
Omezení v dopravě skončilo
Lazarská je nepříliš dlouhá, ale frekventovaná ulice spojující Spálenou a Vodičkovu ulici a je na ní centrální přestupní zastávka nočních tramvajových linek. V době nynější opravy tramvajové tratě přes Václavské náměstí do ní zajíždí speciální linka 39, která končí v zastávce Vodičkova.
Linka do Lazarské kvůli zásahu integrovaného záchranného systému nezajížděla a byla odkloněna přes Karlovo náměstí, Palackého náměstí a Myslíkovu ulici zpátky na svou trasu. Provoz v ulici byl obnoven po více než dvou hodinách, tedy ve 14:00.
Stavební úřad nařídil budovu zabezpečit
Stavební úřad Prahy 1 v reakci na událost nařídil na budově zabezpečovací práce, řekla mluvčí městské části Karolína Šnejdarová. Úřad podle ní ihned poté, co se o nehodě dozvěděl, vyslal na místo svého pracovníka. „Mluvil na místě se správcem budovy a hasiči, provedl místní šetření, na základě kterého vydal bezpečnostní nařízení, respektive rozhodnutí o nutných zabezpečovacích pracích,“ popsala. Dodala, že rozhodnutí odeslal úřad vlastníkovi budovy, na odbor dopravy a také památkářům.
Šnejdarová doplnila, že stavební úřady nedělají plošné či namátkové kontroly stavu budov, který je zodpovědností majitelů. „Každý vlastník objektu má povinnost udržovat stavbu v dobrém stavu dle stavebního zákona. Pokud má někdo obavu o technický stav některé z budov, může podat podnět na stavební úřad, který by měl následně na základě onoho podnětu provést místní šetření,“ vysvětlila.
Právníci: Odpovědnost jde za majitelem objektu
V případech, kdy odpadne část budovy v důsledku její vady nebo nedostatečné údržby, hradí škodu vlastník budovy, řekla advokátka Adéla Anderson z kanceláře Nest Legal. „Se současným vlastníkem budovy za škodu solidárně – tedy společně a nerozdílně – odpovídá i předešlý vlastník budovy, pakliže má škoda příčinu v nedostatku, který vznikl za trvání jeho vlastnického práva, na nějž nového vlastníka neupozornil, a pakliže došlo ke škodě do roka od zániku jeho vlastnického práva,“ dodala Anderson. Toto podle ní neplatí v případě, že nový vlastník o takovém nedostatku věděl.
„V první řadě se nyní bude za pomoci znalců zkoumat, proč k pádu římsy došlo," řekl Filip Melzer, který působí na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a je spoluautorem komentáře k novému občanskému zákoníku. Odpovědnost za událost ponese podle něj jednak ten, kdo případně udělal něco špatně, například při opravách fasády. Vlastník bude odpovídat, pokud pád římsy způsobila její vada – třeba i skrytá.
Odpovědnost vlastníka je podle Melzera v takových případech takzvaně objektivní a vzniká tedy, i pokud vlastník „neudělal nic špatně“. Odpovědnost by nenesl jen tehdy, pokud by pád způsobila nějaká mimořádná vnější příčina. „Fasáda má být taková, aby vydržela bouřku. Muselo by to být například tornádo,“ míní.
Podle Anderson se odborná veřejnost nemůže shodnout na tom, zda je odpovědnost vlastníka objektivní – a tedy zda vlastník odpovídá automaticky – nebo subjektivní, kdy by se pro vznik povinnosti k náhradě škody muselo zkoumat vlastníkovo zavinění či porušení právní povinnosti.
Z aktuální judikatury Nejvyššího soudu podle Anderson vyplývá, že odpovědnost vlastníka je objektivní a absolutní, nicméně okolnosti ohledně vady či nedostatečné údržby musí tvrdit a prokazovat poškozený.
To potvrzuje i advokát František Korbel, který je pedagogem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. „Nový občanský zákoník zavedl před deseti lety zvýšenou zodpovědnost vlastníka budovy, která je takzvaně absolutní. To znamená vlastník budovy se nemůže vyvinit a za zřícení stavby nebo za odpadnutí kusů stavby tak vždy odpovídá bez ohledu na zavinění. Proto je také důležité, aby byl pojištěn pro případ takové odpovědnosti, kterou může svým vlastnictvím způsobit,“ řekl v pořadu Devadesátka ČT24.
Zároveň upozornil, že zde přichází v úvahu hned několik trestných činů jako například podezření z usmrcení z nedbalosti, případně i z obecného ohrožení. „Tam by ale nebyl tím pachatelem vlastník budovy, který nic v tomto případě nezanedbal a jehož odpovědnost je civilní. Trestní odpovědnost můžeme dovozovat spíše teoreticky od toho, kdo neštěstí způsobil, pokud bude prokázáno určité zavinění. To by mohlo být nejspíše na úrovni stavební firmy, případně projektanta,“ vysvětlil Korbel s tím, že to je především práce znalců a jejich posudků, aby určili přesné příčiny vzniku této události.
Podobné případy z minulosti
Obdobná nehoda se v Praze stala například v červenci 2013, kdy se v Dlouhé ulici v centru města z jednoho z domů po poledni uvolnila římsa a zranila jedenačtyřicetiletého muže. Zraněný muž nebyl v ohrožení života, záchranáři ho převezli s tržnou ranou na hlavě do nemocnice.
V březnu 2010 skončil zraněním ženy pád římsy jednoho z domů ve Vratislavově ulici v Nuslích. Ženu s poraněnou nohou odvezli záchranáři do nemocnice. Padající římsa poničila i několik zaparkovaných aut.
Jedno z nejtragičtějších stavebních neštěstí posledních desetiletí v hlavním městě se stalo 2. října 2009, kdy se v Soukenické ulici v centru města zřítily stropy čtyř pater rekonstruovaného domu. V sutinách domu zahynuli čtyři dělníci. V červenci 2018 se v rekonstruovaném domě v Mikulandské ulici v centru Prahy zřítila část budovy. Strop zavalil několik lidí, tři z nich utrpěli těžká zranění.
