Obce na Tachovsku se postavily proti kamenolomu v jejich blízkosti. Lom na těžbu živce tam chce otevřít firma, která je jednou ze společností jediného výrobce keramických obkladů a dlažeb v Česku. Kamenolom by měl být v provozu devatenáct let. O plánované těžbě se místní dozvěděli zhruba před měsícem. Například obyvatelé Benešovic tak začali okamžitě sepisovat petici. Společnost LB Minerals tvrdí, že chce najít variantu, která bude přijatelná pro všechny.
Obce v okolí Stříbra protestují proti plánované těžbě živce. Chceme najít přijatelnou variantu, tvrdí firma
8 minut
Obce na Stříbrsku jsou proti těžbě živce
Podle redaktorky ČT Daniely Tunklové jsou nejbližší benešovické domy od možného kamenolomu vzdálené asi jenom půl kilometru. „Místní si tady domy postavili teprve nedávno, některé nejsou ještě ani hotové,“ uvedla.
O plánech na vznik kamenolomu nevěděla ani rodina Žipajových, která si pozemek v Benešovicích pořídila před pěti lety a stavět začala dva roky zpátky. „Co si budeme povídat, dneska jsou pozemky drahé, a díky tomuto kamenolomu očekáváme, že ten pozemek i nemovitost ztratí na hodnotě,“ řekl David Žipaj.
„Máme v blízkosti dálnici, která nás zatěžuje hlukem a znečištěním, a tak se bojíme dalšího zatížení hlukem a znečištěním z kamenolomu. Obáváme se také zvýšení dopravy, protože určitě budou jezdit nákladní auta,“ řekla další obyvatelka Benešovic Michaela Charousková.
Proti je i město Stříbro
„Bojíme se, že voda klesne, a že její kvalita už nebude taková, jaká je dneska. A tím pádem přijdeme o vodu, protože jiný zdroj vody tady nemáme,“ řekla starostka Benešovic Lana Rambousková (nestr.).
S předběžným posudkem vlivu stavby na životní prostředí nesouhlasí ani několik kilometrů vzdálené město Stříbro. „Nejvíc nás zajímá vliv na pitnou vodu, protože v rámci tohoto území teče řeka Mže, která zásobuje vodou asi 28 tisíc lidí. Jsou tam ale i další záležitosti z hlediska prašnosti, velikosti území, dopadu na životní prostředí i dopravy,“ uvedl starosta Stříbra Martin Záhoř (ANO).
Starostové dotčených obcí požadují posouzení vlivu stavby na životní prostředí, dosud totiž probíhá jenom takzvaná malá EIA. Společnost LB Minerals živec v lokalitě objevila zhruba před deseti lety. Vedení firmy ale tvrdí, že k povolení těžby je ještě stále daleko.
„V současné době neexistuje záměr k výstavbě čehokoliv, natož pak k těžbě nějaké suroviny. Naše firma je v každém případě připravena o svém záměru otevřně informovat, chceme najít variantu řešení akceptovatelnou pro všechny,“ sdělilo vedení společnosti Českému rozhlasu.
Těžbu řeší i na Karlovarsku
Podobný problém nyní řeší také obyvatelé Stanovic na Karlovarsku, zejména jejich části Hlinky, kde se má těžit čedič. O rozšíření těžby tam už rozhodlo ministestvo životního prostředí, ovšem údajně bez vědomí obce a CHKO Slavkovský les.
Vedení obce se bojí hluku, zvýšené dopravy a prachu. Těžbě čediče se Stanovice chtějí bránit. „Nikdo neví, co bude. My se nechceme tady za deset let dočkat lomu,“ uvedl starosta obce Josef Nyéki (nestr.). Také obyvatelé části Hlinky jsou proti rozšíření těžby a chystají petici.
„Obec je dotčený orgán, a vy (jako firma) musíte splnit podmínky těch dotčených orgánů, jako je ochrana přírody, hlukové studie, rozptylové studie,“ uvedl místopředseda správní rady KMK Granit Pavel Tatýrek.
Ministerstvo životního prostředí ale upozornilo, že přímé povolení k těžbě firma zatím nedostala. „Došlo pouze k rozhodnutí o rozšíření chráněného ložiskového území, což znamená, že se území chrání, aby případně v budoucnu nebylo znemožněno nebo ztíženo dobývání dané nerostné suroviny,“ upřesnila mluvčí resortu Lucie Ješátková. Jasný zatím není rozsah těžby a ani to, kdy by v případě povolení mohla začít.
