Železniční most na Výtoni se v případě nahrazení novou konstrukcí přesune na místo poblíž modřanského jezu, kde bude sloužit jako lávka pro pěší a cyklisty. O výběru lokality v pondělí na základě studie možných umístění zpracované Institutem plánování a rozvoje (IPR) rozhodli radní Prahy. Správa železnic (SŽ) plánuje most, který je ve špatném stavu, nahradit novým, což kritizují památkáři, spolky či místní radnice.
Jelikož je historická nýtovaná konstrukce mostu z přelomu 19. a 20. století památkově chráněná, SŽ ji bude muset v každém případě zachovat. Proto vznikl plán na její přesun tak, aby mohla nadále sloužit při nižším zatížení. IPR na základě pověření vedení hlavního města prověřil celkem deset lokalit, ze kterých jako nejvhodnější doporučil umístění lávky u chuchelského dostihového závodiště. Zvolená lokalita umisťuje most na chuchelské straně na úroveň Dostihové ulice a na modřanské nedaleko tramvajové zastávky Belárie.
Radní v pondělí schválili umístění lávky v městskými plánovači doporučené lokalitě v případě, že „nebude možné a účelné zachovat historickou konstrukci železničního mostu ve stávající poloze“. SŽ už podle dokumentu nechala zpracovat navazující technickou studii lokalit nad a pod modřanským jezem, ze které vyšlo lépe místo více po proudu.
Město je podle schváleného dokumentu v případě rozhodnutí o přesunu připraveno úzce spolupracovat se SŽ zejména v přípravě návazností na pěší a cyklistické trasy a vytvoření přístupů na lávku. „Přemístění mostní konstrukce musí předcházet posouzení a rozhodnutí orgánů státní památkové péče z hlediska zájmů na ochraně kulturního dědictví v řízení o vydání závazného stanoviska nebo rozhodnutí dle zákona,“ uvádí dále důvodová zpráva k usnesení.
Městská Technická správa komunikací (TSK) pak podle ní požaduje uvedení konstrukce do adekvátního technického stavu včetně protikorozní ochrany. „V případě, že se nepovede provést plnohodnotnou protikorozní ochranu, je potřeba se připravit na výrazně zvýšené náklady na údržbu konstrukce,“ píše se v dokumentu.
Za zachování mostu jsou nejen památkáři
SŽ aktuálně hledá projektanty nového mostu. Práce správa plánuje na roky 2027 až 2029 a náklady odhaduje na 3,4 miliardy korun. Plán konstrukci nahradit dlouhodobě kritizují památkáři, spolek Nebourat nebo Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS).
Pražské zastupitelstvo loni schválilo usnesení, podle kterého hlavní město požaduje zachování mostu ve stávající podobě a doplnění třetí koleje. Opoziční Praha Sobě vedení magistrátu kritizuje za to, že tento postoj nedostatečně vymáhá. Usnesení proti záměru SŽ si schválily i radnice Prahy 2 a Prahy 5.
„Spekulovat o umístění železničního mostu jinde než pod Vyšehradem je snaha obejít loňské usnesení zastupitelstva o nutnosti most opravit. Je to bezprecedentní hazard, který ohrožuje zápis Prahy v seznamu světového dědictví UNESCO,“ reagoval předseda Prahy Sobě Adam Scheinherr. Dodal, že podle něj nejsou dořešeny pozemky pro přesun, a pokud nakonec postup SŽ povede k likvidaci mostu, budou to mít na svědomí i radní, kteří hlasovali pro. „Rekonstrukce mostu by přitom byla rychlejší i levnější, což je možná důvod, proč se jí SŽ tolik brání a bez ohledu na potřeby města prosazuje novostavbu,“ kritizuje.
Šéf pražské buňky opozičního ANO Ondřej Prokop přesun podporuje, ale má pochybnosti o jeho uskutečnitelnosti. „Výstavba nového mostu může být tímto kompromisem výrazně urychlená. Kapacitní vlakovou trasu přes Vltavu Praha nutně potřebuje a byla by škoda, kdyby most na Výtoni, podobně jako ten Libeňský, doplatil na naivní politické představy o citlivé rekonstrukci neopravitelného mostu,“ míní Prokop.
Podobně jako Scheinherr však zmínil, že Praha nemá pro přesun mostu zajištěné pozemky a že ani není jasné, zda půjdou vykoupit, takže celý postup nepůsobí důvěryhodně. „Mám pocit, že to celé má působit spíše jako vějička na aktivní občany bojující za záchranu historického mostu s vědomím, že toto řešení se nakonec nezrealizuje a most stejně půjde do šrotu,“ dodal.
Železniční most na Výtoni byl zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil most, který se klene přes Vltavu dosud. Konstrukce je podle odborníků významnou technickou kulturní památkou v pražské památkové rezervaci. Nyní může po mostu kvůli špatnému stavu v jeden moment projíždět jen jedna vlaková souprava za snížené rychlosti maximálně dvacet kilometrů v hodině.
