Místo města budují v některých částech Brna protipovodňovou ochranu developeři. Je to rychlejší

Chybějící protipovodňová opatření blokují výstavbu v záplavových oblastech v Brně. Bez ochrany kolem řek nemohou developeři v řadě lokalit stavět byty. Odmítavě se úřady kvůli nařízení ministerstva životního prostředí staví i k části projektů v už zastavěných částech města. S úpravami vodních toků někde proto začínají samotní investoři, jinde chystá projekty za miliardy magistrát.

Z původního domu v ulici Nové Sady zůstaly jen zbytky cihel. Už sedm let chce v proluce v centru Brna vybudovat soukromá firma moderní polyfunkční dům s ordinacemi, obchodem a byty. Zatím neúspěšně.

„Už jsme získali územní rozhodnutí, ale sousedé se proti stavbě dvakrát odvolali. Proinvestoval jsem milion korun za různé posudky na geologii i na odtokové poměry,“ popsal jednatel firmy Enesol Jan Sedláček.

Řeka Svratka je vzdálená 500 metrů a celé okolí dávno zastavěné. Adresa je přesto podle map ministerstva životního prostředí v oblasti středně ohrožené povodněmi, před kterými není chráněna. Krajští úředníci, kteří dodržování resortních předpisů spolu s městem hlídají, proto zatím stavbu zamítli.

„Stanovují takzvaná riziková povodňová území, ve kterých se nesmí zhodnocovat majetek. To znamená rekonstrukce, opravy, výstavba a tak dále,“ uvedla mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.

Developeři někde berou situaci do vlastních rukou

Chybějící protipovodňová opatření aktuálně neblokují jen projekty v zastavěných částech města. Developeři nemohou bytové domy realizovat ani na zelené louce. Někde proto berou situaci do vlastních rukou. Třeba kolem koryta Svratky v Komárově. Stavební firma chce kus od něj stavět byty. Než aby čekala na vypsání zakázky městem, pustila se do práce za 20 milionů sama.

„Musíme vybudovat protipovodňové valy a musíme vybudovat takzvané bermy, což je rozšíření řeky, kam se v případě přívalových dešťů nebo povodní voda rozlije. V Brně opravdu palčivě chybí byty,“ přiblížila výkonná ředitelka IMOS development Hana Vyplelová.

Město na ochranu proti povodním roky zapomínalo. Teď se snad blíží první z projektů za celkem 4,5 miliardy korun. „Na úseku řeky Svratky od zhruba Riviéry po most Uhelná. Když získáme stavební povolení zhruba v březnu, v dubnu, vypíšeme zakázku na realizaci a začít realizovat by se mělo na přelomu srpna a září,“ řekl náměstek primátorky města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL).

Bez rizika se tak kolem vody bude moci stavět v řádu let. Voda ze Svratky a Svitavy se tady naposledy rozlila před 13 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 44 mminutami

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 2 hhodinami

Nelegální odpad z Brna začne německá firma odvážet v úterý, uvedlo ministerstvo

Více než 280 tun nelegálního odpadu, který do brněnských Horních Heršpic navezla německá firma Roth Interantional, začne německá strana odvážet v úterý 10. února. Na sociální síti X o tom informovalo ministerstvo životního prostředí.
7. 2. 2026

Po kritice se změní způsob výměny svítidel v Praze. Mapa ukazuje jejich rozmístění

Při výměně veřejného osvětlení v Praze se mají nově standardně používat LED svítidla s teplotou světla na spodní hranici doporučené normy, která město dosud umisťovalo v rezidenčních čtvrtích, avizuje náměstek pražského primátora Michal Hroza (TOP 09). Jedná se o reakci na petici proti výměně teplých sodíkových výbojek za studenější LED svítidla. Petici projednával kontrolní výbor magistrátu, příští týden se jí bude zabývat také zastupitelstvo.
4. 2. 2026

Substitučním lékům pro závislé hrozí výpadky, distributor odchází z trhu

Americká farmaceutická společnost Indivior, největší distributor léků pro závislé na opiátech v Česku, končí. České televizi to potvrdilo ministerstvo zdravotnictví i nezisková organizace Společnost Podané ruce, která se dlouhodobě věnuje substituční léčbě uživatelů drog. Při ní pacienti dostávají léky nahrazující účinky omamných látek. Tyto preparáty v Česku užívají tisíce lidí.
4. 2. 2026

Počasí v částech Česka zkomplikovalo dopravu

Ledovka a námraza zkomplikovaly v úterý dopravu v části Česka. Například ve Středočeském kraji, kde některé autobusové spoje vůbec nevyjely. Problémy se objevily také na jižní Moravě, kde byly některé komunikace zcela nesjízdné a regionální autobusové linky tak neobsluhovaly některé obce. Nehody dočasně zablokovaly dálnici D8 na severu Čech. U Holušic na Strakonicku došlo k vážné autonehodě. Meteorologové před polednem varovali před ledovkou a námrazou na Českomoravské vrchovině, které mají trvat až do noci na čtvrtek.
3. 2. 2026Aktualizováno3. 2. 2026

Na Českomoravské vrchovině se kromě námrazy tvoří i ledovka

Na Českomoravské vrchovině a v jejím okolí se od pondělního večera při zesilujícím větru tvoří námraza – může být i silná a lidé v regionu by s ní měli počítat do středečního večera, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). S ohledem na tvorbu námrazy varoval před rizikem lámání větví či trhání drátů elektrického vedení. Večer ČHMÚ přidal pro širší oblast varování i před ledovkou.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Připadali jsme si jako ptáčci vyhození z hnízda, vzpomíná obyvatelka vystěhované obce

V letech 1940 až 1945 bylo z třiatřiceti obcí v oblasti Drahanské vrchoviny a Malé Hané nuceně vystěhováno téměř dvacet tisíc obyvatel. Nacisté chtěli v oblasti rozšířit vojenský výcvikový prostor. Mnohé vsi byly zničeny nebo těžce poškozeny a část obyvatel se po válce už nikdy nevrátila. Jejich příběhy přibližuje výstava Donuceni odejít v Muzeu Vyškovska.
2. 2. 2026
Načítání...