I produkci jihočeského mléka a třeboňského kapra ovlivnila koronavirová epidemie. Firmám chybí zahraniční pracovníci, potravináři musí do výroby povolávat své úředníky. Zemědělská výroba se přitom nedá zastavit. S pandemií covidu-19 se celý svět potýká už rok. Její dopady pociťují podnikatelé ve všech odvětvích a ve všech regionech. Těm tuzemským se věnuje pořad České televize SeČTeno.
Farmáři se letos museli potýkat s problémy s odbytem, zavřené restaurace od nich totiž přestaly nakupovat suroviny. Zaměstnavatelům se přitom zvyšovaly náklady na ochranné pomůcky pro pracovníky, kterých však byl nedostatek. Podnikatelé tak často museli přikročit k reorganizaci výroby, což opět zasáhlo do výdajů.
Ředitelka Agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná ale uvedla, že v kraji funguje i řada firem, které se situaci dokázaly přizpůsobit. „Vzali to jako výzvu. Pochopili, že pokud nedají do restaurací, tak se musí rychle přeorientovat třeba na internetový obchod, udělat prodeje ze dvora,“ řekla. Agrární komora proto například vytvořila webový portál, který upozorňuje právě na místní farmáře.
Připomněla ale, že letos zemědělství neovlivnila jen pandemie koronaviru, ale objevila se i onemocnění u hospodářských zvířat. „Kvůli africkému moru prasat jsme nemohli vyvézt prasata do Číny a byly tu přebytky. Najednou se snížil odbyt, cena klesla o třetinu a obchody přitom měly pouhý šestiprocentní pokles v cenách,“ popsala Šťastná. Navíc nefungují jatka a dobytek stárne.
Českobudějovické výstaviště využilo výpadek akcí k rekonstrukcím
Vyvrcholením zemědělského roku jsou dožínky, které se v kraji odehrávají každoročně na veletrhu Země živitelka. Ani ten se ale kvůli pandemii nekonal. Výstaviště však díky tomu mohlo přistoupit k rozsáhlé rekonstrukci prostor. Řada pavilonů šla k zemi, některé z nich fungovaly přes 60 let. V areálu je teď otevřený jen pavilon T, ve kterém funguje očkovací centrum.
Přestavuje se i pavilon Z. Aby se letos Země živitelka mohla konat, musí rekonstrukce skončit do srpna. Zda se ale vůbec bude konat, je podle obchodního ředitele Výstaviště České Budějovice Zdeňka Volfa značně nejisté. „Jistě to nemůže říct nikdo. Jsme ale v intenzivní přípravě Země živitelky, počítáme s tím, že bude,“ uvedl Volf.
Veletržní průmysl patřil mezi první odvětví, která pandemie postihla. V Českých Budějovicích se poslední větší výstava podle Volfa odehrála během loňského února. „Využíváme dotační programy. Týká se nás především program Antivirus, který podporuje, abychom udrželi zaměstnance. To se prozatím daří,“ uvedl. Podpora ze strany státu ale přišla téměř rok po ochromení veletržního odvětví, v Českých Budějovicích se však podle Volfa se situací zatím daří vypořádávat.
Ubývá živnostníků
Nejvíce pandemie dopadá na drobné podnikatele. Jen v lednu podle průzkumu společnosti Bisnode skončilo 25 tisíc živnostníků, což je asi o polovinu více než loni. Nejpostiženějším oborem je velkoobchod. Počet bankrotů a zastavených živností je v něm až 12krát vyšší než předchozí rok.
Čísla se promítají i do jihočeského regionu. „Jsme zasaženi opravdu hodně, náš byznys poklesl asi o 70 procent,“ uvedl majitel nejstarší jihočeské cateringové firmy Petr Študlar. Ztrátu nevyrovnaly ani nadstandardní letní měsíce, společnost se tak musela situaci přizpůsobit. „Máme spuštěný e-shop. Umíme půjčovat cateringové zařízení přes on-line rozhraní (…). V tomto duchu budeme pokračovat i letošní rok, připravujeme on-line shop pro prodej našich výrobků,“ uvedl Študlar.
Výrazné změny na trhu potvrdil i majitel firmy roku 2020 Jihočeského kraje, která se zabývá přestavbou aut pro potřeby zdravotně handicapovaných, Miroslav Bartoš. „Přestože nejsme v první vlně uzavírání a netýká se nás to přímo, nepřímo to na nás dopadá poměrně silně,“ uvedl Bartoš.
Oproti loňsku firma skončila s 30procentní ztrátou, propad nastal hlavně v zakázkách pro zahraniční zákazníky v komerčním sektoru. „Transportní služby, taxislužby, sítě domovů důchodců,“ vyjmenoval. Stát by podle něj podnikatelům pomohl zavedením kurzarbeitu. „Pomáhá to firmám přežít a udržet plný stav zaměstnanců,“ uvedl.
Státní podpora je zcela zásadní i podle provozovatele českobudějovického hotelu Michala Pelikána. „Bez ní bychom už nebyli schopni fungovat,“ uvedl. Ocenil, že se kraj v létě snažil oživit ekonomiku v regionu podporou turismu prostřednictvím slevových poukazů.
Ani v době uzavřených hranic by se podle něj nemělo na turismus zapomínat. „To nás živí především. Už teď by měl kraj, potažmo Jihočeská centrála cestovního ruchu, zaujímat aktivitu s ohledem na další měsíce,“ uvedl Pelikán.
Centrem byznysu v kraji je Písek
Zatímco největším ekonomickým centrem v kraji jsou České Budějovice, městem pro byznys byl vyhlášen několikanásobně menší Písek. I tak se ale podle místostarostky Písku Petry Trambové (PRO PÍSEK) budou sčítat škody. Město se však podnikatele snaží podpořit, na jaře putovaly peníze plošně k malým živnostníkům, podnikatelům také město odpustilo nájem.
Městem s nejmenší nezaměstnaností je pak Blatná, dosahuje jen 1,4 procenta a počet volných míst klesá souběžně už osm let. Roste v něm naopak počet malých firem. Situace ale není ideální pro firmy samotné, které volné pozice nemají kým obsadit.
Pandemie dopadá zvlášť silně na pohraničí
Jihočeský region se nachází na hranici a přejíždění za prací je součástí jeho ekonomiky. V současnosti není jisté, jaká pravidla budou v příštích dnech a týdnech pro pendlery platit. Rakousko uvažuje třeba o opatření, kdy by na své území povolilo vstup pouze zdravotníkům nebo dopravcům.
Opatření výrazně postihují pohraniční města, která jsou podle starosty Českých Velenic Jaromíra Slívy (ČSSD) provázaná. „Je to jako jakékoliv jiné vnitrozemské město, které byste vevnitř rozdělil nějakou čárou a znemožnil lidem z jedné části přecházet do té druhé a naopak,“ popsal starosta.
Řada provozoven v Českých Velenicích je zavřených a ty otevřené zaznamenávají velký propad tržeb. Lidé, kteří kvůli práci překračují hranice, se musí spoléhat na síť testovacích míst. Zachování minimální propustnosti alespoň pro ně je podle něj důležité. „Muselo by přijít na řadu, že by pendleři, kteří by nemohli přejíždět, hledali bydlení v Rakousku a museli by odejít od svých rodin,“ uvedl starosta pohraničního města.
To potvrzuje i předsedkyně Asociace pendlerů Zuzana Vintrová, která očekává, že Rakousko bude ve zpřísňování podmínek následovat Německo. „Budou se muset během 24 hodin rozhodnout o oddělení od rodin (…) nebo dát výpovědi nebo se domluvit se zaměstnavateli, aby jim dali kurzarbeit,“ uvedla Vinterová.
V případě zpřísnění podmínek je podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) kraj připravený pomoci. „Snažíme se pendlerům vyjít vstříc v podmínkách testování. Navyšovali jsme kapacity v jihočeských nemocnicích stran antigenního testování,“ řekl Kuba. Pracovníci kraje jsou podle jeho náměstka Františka Talíře (KDU-ČSL) připraveni na hranicích překonávat například i jazykovou bariéru.
Důležitá je podle něj nejen debata o pohybu pracovníků, ale také o převozu pacientů. Do jižních Čech totiž míří pacienti z přetížených nemocnic v Chebu nebo Karlových Varech. „Položme si otázku, zda vozit pacienty přes celou republiku, což je pro ně samozřejmě fyzicky náročnější než využít pomocnou ruku našich sousedů,“ řekl Talíř.
V případě, že by kraj zavedl stav nebezpečí, nejspíš by se podmínky v regionu změnily, přiznal. Záleží podle něj ale i na tom, jestli krajské hygienické stanice budou postupovat společně na celostátní úrovni. „Přístup může být individuální, nicméně před tím bych varoval, protože by mohl vzniknout velký chaos mezi kraji,“ uvedl náměstek.
Klíčová dálnice chybí nejen kraji
Život v jižních Čechách ovlivňují i problémy, které s pandemií nesouvisí. Patří k nim například stále nedostavěná dálnice D3, která má propojit Prahu a jih republiky. Hustá doprava tak například vede i okolo obce Kaplice. Dopravní tah na místo láká velké podniky. „Vyrostly nám tady průmyslové závody, Kaplice se stala velmi průmyslovým místem,“ řekl starosta Pavel Talíř (KDU-ČSL).
I když by si přál příliv spíše menších firem, přiznává, že právě pro rozvoj logistiky větších podniků je dálnice klíčová. Úsek vedoucí z Kaplice do Třebonína by měl stát téměř 2,5 miliardy korun. Dálnice D3 má dosahovat až k hranicím s Rakouskem.
