Nejčastějšími důvody, proč Brňané neradi chodí na některá místa ve městě, jsou vizuální smog, dopravní zátěž nebo obavy z kriminality. Takovou lokalitu zná devadesát procent lidí, kteří hlasovali v anketě Pocitová mapa 2025. Naopak oceňují opravená náměstí, oživené brownfieldy a parky.
Prvorepublikovou funkcionalistickou stavbu na Malinovského náměstí v Brně – Palác Morava – pokrývá reklama. „Jedna z nejvíc luxusních staveb prakticky není vidět, protože je zakrytá tou nejlacinější reklamou. To je ta škoda. Ví se, že vizuální smog poškozuje mentální zdraví lidí ve městě,“ poznamenala designérka Veronika Rút. I Brňané v pocitové mapě potvrdili, že jim taková místa ve městě vadí.
Ankety se účastnilo více než sedmnáct set respondentů. Od loňského května do října odpovídali například na otázky, které místo se v poslední době zlepšilo, kam stojí za to vzít návštěvu, kde se lidé necítí bezpečně nebo kde by se mělo město dál rozvíjet.
Do takzvané pocitové mapy zaznačili také lokality, které vnímají jako nebezpečné. Ohniskem je hlavní nádraží a jeho okolí. „Jsou to místa a lokality, kam častěji vyjíždíme, ale když to vztáhneme k počtu lidí, kteří se v těchto místech pohybují, není to nijak dramatické. Obecně lze konstatovat, že pouliční kriminalita pomalu, ale jistě mizí z policejních statistik,“ řekl mluvčí krajských policistů Pavel Šváb.
Lidé také často označovali ulice Cejl, Bratislavská, Francouzská, tedy lokalitu, která je v Brně tradičně spojována s nižším sociálním statusem a vžila se pro ni nelichotivá přezdívka „brněnský Bronx".
Revitalizovaná náměstí lákají ke sportu i odpočinku
Pozitivně lidé vnímají revitalizovaná náměstí. Například Moravské náměstí, Mendlovo náměstí nebo nároží třídy Kapitána Jaroše. Do pocitové mapy se tak výrazně propsala i brněnská náplavka zpřístupněná loni v létě.
Když mají lidé doporučit Brno návštěvě, volí historické dominanty, centrum města, velké parky i vyhlídky. Nejde však jen o památky, ale i o atmosféru a kulturní život. Do pocitové mapy se tak dostala i novinka v podobě Rullerova nábřeží, ikonická Kamenná čtvrť, vodojemy na Žlutém kopci nebo vyhlídka na Bílé hoře.
Se samotnou infrastrukturou pro cyklisty i pěší už ale ve městě taková spokojenost nepanuje. Na mnoha místech lidem vadí například nebezpečně řešená křížení. Obavy vyplývají i z velkého dopravního zatížení a s tím spojeného hluku a prachu.
Důležitý podklad pro další rozvoj města
Radní ale slibují, že z námitek zaznačených do pocitové mapy budou čerpat. „Je důležitým podkladem pro strategické a analytické dokumenty města, především pro Brno 2050,“ řekl radní pro participaci města Brna Petr Bořecký (KDU-ČSL).
Z průzkumu dále vyplynulo, že veřejnost nevnímá rozvoj jako další rozpínání města do okolí. Lidé naopak chtějí, aby se Brno rozvíjelo dovnitř a využívalo brownfieldy, tedy opuštěné průmyslové areály, zlepšovalo každodenní fungování města a investovalo do kvalitního veřejného prostoru, pěší i cyklodopravy, zeleně a bezpečí.
„Pocitová mapa ukazuje, kde lidé změny opravdu cítí a kde na ně stále čekají. Právě tyto jemné, ale opakující se signály jsou pro strategické plánování města nesmírně cenné. O to víc, že máme pro srovnání data z předchozích průzkumů z let 2016, 2018 a 2022,“ dodal zastupitel pro strategický rozvoj Martin Příborský (ODS).
Největším přínosem mapy je podle města schopnost upozornit na konkrétní místa, kde i drobné cílené zásahy mohou výrazně zlepšit kvalitu života. V minulých letech se to projevilo třeba rekonstrukcí přednádražního prostoru u Letma, zrušením parkoviště na Dominikánském náměstí nebo proměnou Mendlova náměstí.
