V Mariánské Týnici na Plzeňsku dokončili dostavbu východního ambitu národní kulturní památky. Dělníci dokončili klenutou chodbu, kterou předkové dobudovat nestihli. Projekt přišel na téměř šedesát milionů korun, vznikl na základě myšlenky stavitele kostela, Jana Blažeje Santiniho.
Jde o první případ v Česku, kdy se podařilo dostavět část historické památky, která nikdy předtím neexistovala. Dělníkům posloužil tři sta let starý návrh barokního architekta Santiniho. „Zachovala se celá řada vyobrazení, jsou to třeba veduty,“ uvedla ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska Irena Bukačová.
Nový východní ambit přesně kopíruje ten západní. Nachází se tam tři chodby a čtyři kaple, které byly všechny nově vyzdobené. Také malíři se museli držet barokních zvyklostí. Na barokních malbách se totiž objevovali donátoři nebo stavitelé. A tak i na těch nových lidé mohou najít architekta Jana Soukupa.
Když se dnes pracuje jako před stovkami let
Pracovalo se podle posvátné geometrie, která byla v baroku často používaná. „Využilo se vztahů mezi matematikou, geometrií a vyjádřením božího jména v hebrejštině,“ uvedla Bukačová. „Celý ten areál se teď rozevírá poutníkům a návštěvníkům,“ dodal architekt Jan Soukup.
I přes výjimečnost projektu se na počátku našlo i několik kritiků. „My jsme zvyklí, že v památkové péči opravujeme něco, co existuje a co se nějak poničilo. A toto asi mnoho památkářů nepochopilo,“ uvedl architekt.
Nový východní ambit si budou moci návštěvníci Mariánské Týnice poprvé prohlédnout už v sobotu.
