Jan Blažej Santini-Aichel

Architekta barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela znovu objevilo až dvacáté století. Potomek zedníků a kamenických mistrů, kteří se podíleli na budování Chrámu sv. Víta, zůstával do té doby téměř zapomenutým, jeho díla se často přisuzovala někomu jinému. Jeho fyzické možnosti byly od narození omezeny částečným ochrnutím, jeho představivost ničím. Zemřel před třemi sty lety, 7. prosince 1723, a zanechal po sobě stavby s promyšlenou symbolikou i hrou světel a stínů. Monografie historika umění Mojmíra Horyny, odborníka na Santiniho, za nesporné považuje architektovo autorství u osmdesátky děl. Fotogalerie připomíná některé z nich.

Letos uplyne tři sta let od úmrtí Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jednoho z nejznámějších barokních architektů z Čech připomnělo dočasné monumentální dílo, které vzniklo na zámku Ždár nad Sázavou. Věž postavili místní obyvatelé z kartonových krabic pod vedením francouzského designéra Oliviera Grosseteta.

V Rychnově nad Kněžnou bude od června po třech letech oprav opět přístupný kostel Nejsvětější Trojice v areálu nedávno zrekonstruovaného zámku, sídla rodu Kolowratů. Zámek zahájil návštěvnickou sezonu na konci dubna, součástí jednoho ze dvou prohlídkových okruhů bude také opravená spojovací chodba zámku a kostela. Novinářům to ve středu řekl majitel zámku, hrabě Jan Kolowrat Krakowský, a jeho zástupci. Obnova areálu vyšla na víc než 104 milionů korun. S financováním pomohla Evropská unie, stát i Královéhradecký kraj.

Se začátkem dubna se tradičně v Česku otevírají brány památek. Kromě stovky státních hradů, zámků a dalších objektů včetně industriálních a technických památek přivítají návštěvníky také památky soukromé, k nimž patří například šlechtická sídla, často v rukou potomků bývalých majitelů.

V Mariánské Týnici na Plzeňsku dokončili dostavbu východního ambitu národní kulturní památky. Dělníci dokončili klenutou chodbu, kterou předkové dobudovat nestihli. Projekt přišel na téměř šedesát milionů korun, vznikl na základě myšlenky stavitele kostela, Jana Blažeje Santiniho.

Tvůrci z Městského divadla Brno zdramatizovali román Miloše Urbana Santiniho jazyk. Výsledkem je thriller s prvky mystiky, detektivky i love story. Hlavní hrdina pracuje u reklamní agentury a prochází krizí středního věku. Přes práci se dostane k záhadě ukryté v barokních stavbách. A jde za jejím vyluštěním, i když přitom kolem něj umírají lidé.