Tvůrci z Městského divadla Brno zdramatizovali román Miloše Urbana Santiniho jazyk. Výsledkem je thriller s prvky mystiky, detektivky i love story. Hlavní hrdina pracuje u reklamní agentury a prochází krizí středního věku. Přes práci se dostane k záhadě ukryté v barokních stavbách. A jde za jejím vyluštěním, i když přitom kolem něj umírají lidé.
Hon za univerzální větou. V brněnském Městském divadle hledají šifru v Santiniho architektuře
Kreativec Martin Urmann se k baroknímu architektovi Janu Blažeji Santinimu dostane zvláštní cestou. Když začne hledat univerzální reklamní slogan, který by prodal všechno. Úkol má nejdřív za nesmysl. Ale pak objeví Santiniho.
Průvodce a přítele mu dělá znalec jeho díla. „Hraji takového neortodoxního kunsthistorika doktora Romana Ropse, který má zálibu v kapalinách, respektive ve fernetu,“ popsal herec Petr Halberstadt.
„Svým způsobem je to takový poměrně obyčejný příběh chlápka ve středním věku, který začíná hledat smysl života. Kromě toho je tam poměrně netradiční love story, je tam poměrně dost humoru a zároveň je to thriller, ve kterém se vraždí a dějí se různé tajemné věci,“ přiblížil spoluautor dramatizace Jan Šotkovský.
Santiniho šifry luštil i Jiří Strach
Románu Santiniho jazyk dal filmovou podobu už režisér Jiří Strach. Hamižný reklamní agent, který se ve filmu ohání zbraní, se po tomto svatém grálu kreativců pídí i na divadle. Univerzální větu se ale nedozví.
„Neexistuje. A pokud ano, tak se to nesmí říkat nahlas, jinak se to vlastně celé ztratí,“ vysvětlil představitel Martina Urmanna herec Dušan Vitázek. Co naopak hlavní hrdina na své cestě najde, prozradí představení v Městském divadle.
