Konec týdne přinese v noci poměrně silné mrazy a teploty zůstanou pod nulou i přes den. Situace, která v kontextu posledních zim nepřichází příliš často, a tak se nám možná zdá, že jde o něco výjimečného. Jenže pohlédneme-li do historie, nejde o nijak nízké teploty.
O víkendu možná zažije Česko arktický den. V posledních letech ale opravdový mráz chybí
Polovina ledna je obdobím, kdy zima často vrcholí, takže ledové dny, tedy celodenní mrazy, by neměly být nic neobvyklého. Pro srovnání lze uvést údaje z pražského Klementina, kde v neděli ráno teplota pravděpodobně klesne na hodnoty kolem minus 7 °C. Jenže 17. ledna v roce 1939 tam naměřili minus 22,5 °C. Tak nízké teploty zaznamenáme koncem tohoto týdne jen v horských údolích.
Analýza teploty vzduchu ve dvou metrech ráno 11. února 1929 – pól chladu v Evropě je přesně nad Českem a Slovenskem
Intenzita nadcházejících mrazů výrazně bledne i při srovnání s 11. únorem 1929. Právě tehdy byl v Litvínovicích u Českých Budějovic (dnes už jejich součást) naměřen absolutní rekord na území Česka: minus 42,2 °C. Nižší hodnota nebyla v Česku nikdy zjištěna. I když lze spekulovat, že kdyby se tou dobou měřilo ve známých mrazových lokalitách Šumavských plání, zřejmě by tam zaznamenali minima pod minus 45 °C. Právě únor 1929 byl naprosto bezkonkurenční, co se nejnižších teplot týče, a to nejen v Česku.
Pouze na jediné stanici, která v té době měřila, byla naměřena nižší teplota jindy než 11. února 1929. Jde o Jevíčko, kde 8. ledna 1985 naměřili minus 30,3 °C, o šest desetin méně než v pověstném únoru 1929. Mimochodem, právě leden 1985 přinesl extrémně studené noci na většině Česka. Téměř na celém území klesly ve druhé polovině první lednové dekády pod minus 20 °C, výjimkou nebyly ani třicetistupňové mrazy. V Lenoře na Šumavě naměřili 7. ledna minus 33,0 °C.
Velmi nízká denní minima panovala i během druhé světové války (zejména v zimách 1939/1940 a 1941/1942). Například 28. ledna 1942 klesla teplota v Přerově na minus 31,2 °C. A konečně, zmiňme i zimu 1955/1956, kdy 10. února 1956 naměřili v Havlíčkově Brodě minus 36,9 °C.
Co prozradí záporná teplotní suma
Na tuhost zimy se ale můžeme podívat i jinak než jen prostřednictvím nejnižších teplot vzduchu, které navíc nemusí postihnout charakter sezony jako celku. Lze k tomu využít takzvanou „zápornou teplotní sumu“, tedy součet všech průměrných denních teplot pod nulou. Výhoda tohoto hodnocení je, že se v něm uplatní i dny se zápornou průměrnou denní teplotou v listopadu nebo březnu. V nižších polohách se zima považuje za „tuhou“, když tato hodnota přesáhne 300, a za mírnou, když tato hodnota nepřesáhne 100.
Průběh záporné teplotní sumy v pražském Klementinu od začátku měření (modrá křivka pro období říjen až duben, černá pro vlastní zimu, tedy prosinec až únor)
Naposled byla záporná teplotní suma 300 překročena na významnějším počtu stanic v zimě 2010/2011. Podstatně tužší zimy pak nastaly v letech 1962/1963 nebo 1984/1985 a 1986/1987. Jednoznačně ale vede zima století 1928/1929 (v Českých Budějovicích se sumou přes 800), která je následována válečnými zimami v už zmíněných letech 1939/1940 a 1941/1942. Z pohledu pražského Klementina pak ale najdeme ještě dvě tužší zimy, a to 1829/30 a 1798/99. To byly opravdu zimy z dnešního pohledu těžko představitelné. Mimochodem kvůli oteplování platí, že nejchladnější zimy po roce 2000 jsou v Praze srovnatelné s průměrnými zimami v 19. a 20. století.
A ještě pár zajímavých čísel z pohledu nejvyšších denních teplot. Je možné, že tuto neděli zažijeme na severovýchodě na horách arktický den, tedy takový, kdy po celý den teplota zůstane pod minus 10 °C. I těchto dnů v posledních dekádách výrazně ubývá. Mimo hory se na východě republiky objevily naposledy začátkem února 2012, v Praze Libuši to bylo 20. prosince 2009 a v Klementinu dokonce až v minulém století, 21. prosince 1996.
Téměř neuvěřitelně v kontextu stále teplejších zim pak zní maximum z pověstného 11. února 1929 v Opavě, kdy teplota přes den vystoupila na pouhých minus 23,2 °C! Nicméně pořádný mráz panoval i 9. února 1956, ve Varnsdorfu tehdy naměřili jen minus 21,2 °C jako nejvyšší denní teplotu. Absolutní rekord pro Českou republiku za celý rok ale drží Lysá hora v Beskydech – 12. ledna 1987 tam teplota nepřekonala minus 27,4 °C. Uvidíme, jestli se v době měnícího klimatu a stoupajících teplot dočkáme ještě podobně studených dnů.
Analýza teploty vzduchu ve dvou metrech v poledne 12. ledna 1987
