Konec týdne přinese v noci poměrně silné mrazy a teploty zůstanou pod nulou i přes den. Situace, která v kontextu posledních zim nepřichází příliš často, a tak se nám možná zdá, že jde o něco výjimečného. Jenže pohlédneme-li do historie, nejde o nijak nízké teploty.
Polovina ledna je obdobím, kdy zima často vrcholí, takže ledové dny, tedy celodenní mrazy, by neměly být nic neobvyklého. Pro srovnání lze uvést údaje z pražského Klementina, kde v neděli ráno teplota pravděpodobně klesne na hodnoty kolem minus 7 °C. Jenže 17. ledna v roce 1939 tam naměřili minus 22,5 °C. Tak nízké teploty zaznamenáme koncem tohoto týdne jen v horských údolích.
Intenzita nadcházejících mrazů výrazně bledne i při srovnání s 11. únorem 1929. Právě tehdy byl v Litvínovicích u Českých Budějovic (dnes už jejich součást) naměřen absolutní rekord na území Česka: minus 42,2 °C. Nižší hodnota nebyla v Česku nikdy zjištěna. I když lze spekulovat, že kdyby se tou dobou měřilo ve známých mrazových lokalitách Šumavských plání, zřejmě by tam zaznamenali minima pod minus 45 °C. Právě únor 1929 byl naprosto bezkonkurenční, co se nejnižších teplot týče, a to nejen v Česku.
Pouze na jediné stanici, která v té době měřila, byla naměřena nižší teplota jindy než 11. února 1929. Jde o Jevíčko, kde 8. ledna 1985 naměřili minus 30,3 °C, o šest desetin méně než v pověstném únoru 1929. Mimochodem, právě leden 1985 přinesl extrémně studené noci na většině Česka. Téměř na celém území klesly ve druhé polovině první lednové dekády pod minus 20 °C, výjimkou nebyly ani třicetistupňové mrazy. V Lenoře na Šumavě naměřili 7. ledna minus 33,0 °C.
Velmi nízká denní minima panovala i během druhé světové války (zejména v zimách 1939/1940 a 1941/1942). Například 28. ledna 1942 klesla teplota v Přerově na minus 31,2 °C. A konečně, zmiňme i zimu 1955/1956, kdy 10. února 1956 naměřili v Havlíčkově Brodě minus 36,9 °C.
Co prozradí záporná teplotní suma
Na tuhost zimy se ale můžeme podívat i jinak než jen prostřednictvím nejnižších teplot vzduchu, které navíc nemusí postihnout charakter sezony jako celku. Lze k tomu využít takzvanou „zápornou teplotní sumu“, tedy součet všech průměrných denních teplot pod nulou. Výhoda tohoto hodnocení je, že se v něm uplatní i dny se zápornou průměrnou denní teplotou v listopadu nebo březnu. V nižších polohách se zima považuje za „tuhou“, když tato hodnota přesáhne 300, a za mírnou, když tato hodnota nepřesáhne 100.
Naposled byla záporná teplotní suma 300 překročena na významnějším počtu stanic v zimě 2010/2011. Podstatně tužší zimy pak nastaly v letech 1962/1963 nebo 1984/1985 a 1986/1987. Jednoznačně ale vede zima století 1928/1929 (v Českých Budějovicích se sumou přes 800), která je následována válečnými zimami v už zmíněných letech 1939/1940 a 1941/1942. Z pohledu pražského Klementina pak ale najdeme ještě dvě tužší zimy, a to 1829/30 a 1798/99. To byly opravdu zimy z dnešního pohledu těžko představitelné. Mimochodem kvůli oteplování platí, že nejchladnější zimy po roce 2000 jsou v Praze srovnatelné s průměrnými zimami v 19. a 20. století.
A ještě pár zajímavých čísel z pohledu nejvyšších denních teplot. Je možné, že tuto neděli zažijeme na severovýchodě na horách arktický den, tedy takový, kdy po celý den teplota zůstane pod minus 10 °C. I těchto dnů v posledních dekádách výrazně ubývá. Mimo hory se na východě republiky objevily naposledy začátkem února 2012, v Praze Libuši to bylo 20. prosince 2009 a v Klementinu dokonce až v minulém století, 21. prosince 1996.
Téměř neuvěřitelně v kontextu stále teplejších zim pak zní maximum z pověstného 11. února 1929 v Opavě, kdy teplota přes den vystoupila na pouhých minus 23,2 °C! Nicméně pořádný mráz panoval i 9. února 1956, ve Varnsdorfu tehdy naměřili jen minus 21,2 °C jako nejvyšší denní teplotu. Absolutní rekord pro Českou republiku za celý rok ale drží Lysá hora v Beskydech – 12. ledna 1987 tam teplota nepřekonala minus 27,4 °C. Uvidíme, jestli se v době měnícího klimatu a stoupajících teplot dočkáme ještě podobně studených dnů.
