Lysá hora

Sever Čech se probudil do mrazivého rána. Na Jizerce v Jizerských horách klesly teploty pod minus deset stupňů Celsia, jinak je ale většinou jen kolem minus dvou až minus čtyř stupňů. Na hřebenech Krkonoš za posledních 24 hodin napadlo asi patnáct centimetrů sněhu a celková vrstva sněhu se ráno pohybovala kolem čtvrt metru. Polská horská služba na své straně hor vyhlásila první stupeň lavinového nebezpečí, který je nejnižší z pětibodové stupnice. Kromě Krkonoš silně sněžilo taky na Šumavě nebo v Beskydech.

S letními prázdninami stoupá počet turistů na horách. Často parkují v okolních obcích. Zatímco v beskydské Ostravici už dva roky lidé pod Lysou horou auto nechat nemohou, v Jeseníkách vedení Moravskoslezského kraje zvýšilo ceny za parkování. Nově turisté zaplatí o tři sta korun více. Parkování v nejvýše položeném středisku v Jeseníkách na Ovčárně je nyní stojí osm set korun. Podle tamních chatařů ubývá turistů v okolí Pradědu. Jízdné kraj zdražil od poloviny června. Argumentuje vyššími náklady na provoz rekreační linky.

Přestože leden je zpravidla nejchladnějším měsícem roku, ten letošní připomíná na horách spíše jaro. Třeba lidé v okolí šumavských hřebenů tak málo sněhu touto dobou nepamatují. Ještě na začátku týdne neležel ani na nejvyšších hřebenech Šumavy prakticky žádný, což se stalo poprvé v historii měření tamních stanic.

Východ Česka zasáhl silný vítr. Na některých místech splňoval kritéria výstrahy, meteorologové ji ale nakonec nevydali. Počasí také ve čtvrtek rozdělilo republiku, teploty na Karlovarsku a Karvinsku se lišily o 15 stupňů Celsia.

Obce a města v Česku mohly letos zvednout denní poplatek za ubytování z maximálně jednadvaceti korun na padesát korun za osobu. Většina starostů ale ve snaze podpořit cestovní ruch sazby nezvedala. Některá lázeňská města nebo horská střediska to ale udělala. Nejvyšší možnou sazbu čili 50 korun si nyní za ubytování účtuje například Rožnov pod Radhoštěm, Františkovy Lázně či Lipno nad Vltavou.

Na vrcholy Beskyd míří stále více turistů. Výrazně jich přibylo s covidovou epidemií. Lidé ale stále častěji porušují různá pravidla. Parkují mimo vyznačená místa a odhazují odpadky. Narůstající množství návštěvníků ohrožuje chráněnou přírodu, naopak poskytovatelům ubytování vyhovuje. Problémy mají i v Jeseníkách.

První prázdninový měsíc se blíží ke konci a už je jasné, že jeho teplota skončí v Česku nad dlouhodobým průměrem. Jen dva dny na začátku měsíce a tři kolem 20. července byly z hlediska normálu podprůměrné, jinak se teploty pohybovaly výš, než je obvyklé.

Turisté, kteří míří na Lysou horu, přišli o desítky míst k parkování. Lesy České republiky uzavřely cesty, které vedou přímo na vrchol Beskyd a kde lidé hromadně parkovali, aby si zkrátili cestu. Auta bránila těžké lesní technice v průjezdu a na nevhodné parkování si dlouhodobě stěžovali i místní.

Česká televize uvede dokument Minuta ticha o mohyle Ivančena na Lysé hoře. Snímek vznikl v roce 1968 a dlouhé roky byl zakázán. Později ho pracovníci ostravského studia České televize měli za ztracený nebo zničený. Našel se až během digitalizace archivu. Program ČT2 odvysílá snímek v jeho původní podobě v sobotu 24. 4. v den výročí popravy členů Odboje slezských junáků v roce 1945.

Vodohospodáři neočekávají problémy spojené s táním sněhu na horách. Je podle nich postupné a přehrady jsou na vodu připravené. Nejvíc sněhu leží v současné době v Beskydech, kde ho ještě minulý týden připadl téměř metr. Na Lysé hoře je sněhu stále přes metr a půl, což je druhá nejvyšší sněhová pokrývka za posledních 60 let.

Počasí v České republice bude i v dalších dnech a týdnech spíše chladné. Lidé na horách si tak budou i nadále užívat sněhu.

I čtvrtý den meteorologického jara zůstávají teploty nadprůměrné, ve čtvrtek překonaly na některých místech i patnáct stupňů. Díky vyšším teplotám tak na horách výrazně ubylo sněhu. Už v pátek se ale ochladí a dá se očekávat i sněžení. Následující týden přinese jak chladné, tak i teplejší dny.

Konec týdne přinese v noci poměrně silné mrazy a teploty zůstanou pod nulou i přes den. Situace, která v kontextu posledních zim nepřichází příliš často, a tak se nám možná zdá, že jde o něco výjimečného. Jenže pohlédneme-li do historie, nejde o nijak nízké teploty.

První zimní měsíc, prosinec, je už sice z poloviny za námi, ale počasí zimu zatím moc nepřipomíná. Teploty jsou vesměs nadprůměrné a sněhu je velmi málo. A to nejen v nížinách, kde jsme si na to v posledních letech zvykli, ale i na horách, kde leží maximálně pár centimetrů sněhu. A do Vánoc se to s největší pravděpodobností už významně nezmění. V minulosti jsme ale zažili prosince podstatně bohatší na sníh. A nemusíme chodit až do tak vzdálené historie.

„Svatý Martin přijíždí (nebo přijede) na bílém koni“, to je jedna z nejznámějších pranostik vážících se k 11. listopadu. Souvisí s tím, že právě v této době se poprvé v začínající zimní sezoně tvoří sněhová pokrývka nebo aspoň dorazí významnější sněžení. Jenže i když jde o pranostiku velmi známou, není na ni zrovna spolehnutí. Nový sníh totiž na území České republiky na Martina padá jen v minimu případů.

Po vydatných deštích se rozvodnily řeky v Moravskoslezském kraji. Polančice v Polance dosáhla třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení, kolem půl desáté večer ale kulminovala. Později v noci stoupla na nejvšší stupeň také Krasovka na Bruntálsku. Povodně hrozí i na dalších místech Česka, hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval před vydatnými dešti. Extrémní nebezpečí povodní hrozí od úterního večera na Chrudimsku a Pardubicku, od středy pak i v obcích s rozšířenou působností Moravská Třebová a Mohelnice.

Meteorologický podzim začíná každý rok prvním zářím a zahrnuje měsíce září, říjen a listopad. Na příchod astronomického podzimu, který se řídí polohou Slunce na obloze, jsme letos čekali do 22. září, kdy Slunce vstoupilo do znamení Vah a nastala podzimní rovnodennost.

Hladiny některých řek v Moravskoslezském kraji vinou silných dešťů v noci a ve středu dopoledne výrazně stouply. Dosáhly až druhého stupně povodňové aktivity. Podle mluvčí Povodí Odry Šárky Vlčkové ale nikde voda neohrozila lidská obydlí. Škody nezpůsobilo ani zhroucení části hráze rybníka v Návsí na Frýdecko-Místecku.

Do Česka dorazí o víkendu výrazné ochlazení, které přinese sněžení i do níže položených míst. V sobotu dopoledne se teplota dostane maximálně na pět stupňů Celsia, odpoledne se ještě více ochladí a může se tvořit i náledí. Nejvíce by mělo v sobotu sněžit na Šumavě, v polohách nad 800 metrů nad mořem může za dvanáct hodin napadnout až patnáct centimetrů sněhu. První déšť nebo přeháňky se na severu země objeví už v pátek večer.

Děti z posledních patnácti okresů čekají příští týden jarní prázdniny. Na českých a moravských horách jsou v současnosti stále poměrně dobré podmínky pro lyžování i další zimní sporty. Další sníh připadne v pátek a v sobotu. Neděle navíc přinese slunečné počasí, od pátku do neděle však může místy foukat silnější vítr.

V Česku je aktuálně nejmenší zásoba vody ve sněhu za posledních dvacet let. Důvodem je nejenom nedostatek srážek, ale i příliš teplá zima. Podzemní vody, které jsou už delší dobu nedostatečně nasycené, se tak zřejmě nedoplní. Podle hydrologů hrozí, že bude Česko opět čelit extrémnímu suchu. Například v Beskydech je aktuálně na některých místech jenom pár centimetrů sněhu, loni ve stejnou dobu to bylo více než metr.

Už sto let se v Česku kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 vznikl Československý státní ústav meteorologický, na který navázal dnešní Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Počasí lidé zaznamenávali už dříve, v centru Prahy pravidelně od konce 18. století. Tehdy ale zapisovali hlavně to, jak bylo. Začátek moderního pojetí s důrazem na předpověď se datuje právě rokem 1920.

Odbor životního prostředí Moravskoslezského kraje vydal povolení k odchytu medvědů. Platí v případě, že se šelma bude pohybovat mimo území Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Poodří a bude ohrožovat lidi. Zvíře může být dokonce v krajním případě zabito. Medvěda lidé naposledy viděli před několika dny nedaleko tábora u Frenštátu pod Radhoštěm.

Záchranáři na Lysé hoře v Beskydech se přestěhovali na novou základnu, která vznikla v místě původního sídla Horské služby ze 70. let minulého století. Nová budova má lépe odolávat počasí a měla by být i energeticky úspornější. Chata měla být hotová už loni na podzim, stavba se ale zpozdila kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám.