Přestože leden je zpravidla nejchladnějším měsícem roku, ten letošní připomíná na horách spíše jaro. Třeba lidé v okolí šumavských hřebenů tak málo sněhu touto dobou nepamatují. Ještě na začátku týdne neležel ani na nejvyšších hřebenech Šumavy prakticky žádný, což se stalo poprvé v historii měření tamních stanic.
Počasí v Kašperských Horách zimní sezonu rozhodně nepřipomíná. Slabá vrstva sněhu se začíná objevovat až v nejvyšších polohách Šumavy jako třeba na Modravě. Podobnou zimu místní nepamatují.
„Pamatuju tady zimu, kdy nám pět neděl chumelilo, neustále, takže dennodenně se uklízelo. Dvakrát denně se musel uklízet sníh. To bylo náročné,“ zavzpomínal Pavel Slovák, který žije na Šumavě.
Ještě v týdnu to ale na horách vypadalo jako na jaře, dokonce někde turisté vyměnili lyže za kola. V nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů už sněhu ale postupně přibývá. Jenže oproti běžné zimě je ho stále málo. Například na Březníku u Modravy napadly jen čtyři centimetry.
Na Lysé hoře v Beskydech je zhruba 34 centimetrů, přitom ještě v pondělí k večeru tam žádný sníh neležel. Ještě o dva centimetry víc je na Labské boudě v Krkonoších, před týdnem tam meteorologové naměřili šestadvacet centimetrů sněhu. O poznání menší pokrývku mají Na Luční boudě, kolem šesti centimetrů. Podobná čísla jsou i na Jesenicku. Horský vrchol Šerák v 1328 metrech nad mořem je pokryt zhruba pěticentimetrovou vrstvou sněhu.
Sníh v krajině chybí
V řekách i v půdě je aktuálně vody dostatek a doplňují se i podzemní vody. Méně nasycená je krajina jen v nížinách v Ústeckém a Jihomoravském kraji. Výrazně pomohl déšť a sníh v prosinci. Srážek totiž bylo o něco víc, než je v prosinci obvyklé.
Sníh v krajině chybí, podle klimatologů za to může mimořádně dlouhá a intenzivní teplá vlna. Ve sněhu je totiž na začátku ledna obvykle uložena víc než miliarda metrů krychlových vody. Orlickou přehradu by voda z takového množství sněhu naplnila 1,5krát. Aktuální zásoby ve sněhu jsou ale prakticky nulové.
Nejvíc sněhu bylo v Česku za posledních dvacet let v zimě 2005/2006. Výrazné tání navíc přišlo až na začátku dubna. Naopak nejméně sněhu bylo v zimě 2013/2014. Až do jara bylo mimořádně málo sněhu i na nejvyšších horách.
Pro přírodu je množství sněhu klíčové hlavně na přelomu zimy a jara. Postupné tání totiž doplňuje vodu na začátku vegetačního období, tedy v době, kdy ji rostliny potřebují nejvíce. Voda může během jara a následně zbytku roku chybět ale i v případě, že ještě napadne větší množství sněhu – pokud na konci zimy při prudkém oteplení rychle roztaje, většina vody z krajiny odteče.
Bude sněžit?
Na vyloženě mrazivé počasí, jaké bylo v Česku třeba v polovině prosince, to podle meteorologa ČT Michala Žáka nevypadá. „Na horách by mělo občas zasněžit. Do neděle by mohlo napadnout 10 až 25 centimetrů sněhu, v polohách pod dvanácti sty metry ale část z toho roztaje. Nejvyšší denní teploty na horách totiž budou šplhat většinou slabě nad nulu, mráz tak bude jen v nejvyšších horských polohách,“ řekl.
Změna počasí by měla přijít po neděli. Podle předpovědi se mírně ochladí, a na hory se tak po delší době vrátí celodenní mrazy. K tomu se bude občas vyskytovat sněžení nebo sněhové přeháňky, pomalu by se tak mohla obnovovat sněhová pokrývka.
Zato v nížinách to bude naopak. Do konce tohoto týdne budou nejvyšší denní teploty šplhat většinou nad pět stupňů a noci se obejdou bez mrazů. Mírné ochlazení po neděli sice sníží hranici sněžení asi na čtyři sta metrů, v nížinách ale bude nadále spíš pršet a maxima zůstanou nad nulou. V noci by se ale občas slabý mráz objevit měl. Ani koncem ledna meteorologové příliš chladné počasí nečekají. Také v únoru by mělo být teplotně nadprůměrné.
