Praha – Plány na přestavbu Knihovny Václava Havla se zabývala vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu (NPÚ). Problémem se např. jeví především „nešťastná kumulace funkcí“ domu, kdy vedle knihovny má vzniknout i „luxusní rezidence“ Zdeňka Bakaly, který je investorem přestavby Drahomířina domu na Loretánském náměstí.
Vědecká rada generální ředitelky NPÚ je její poradní orgán, který rozhoduje ve složitých kauzách v oblasti památkové péče. Radě byl dnes představen projekt využití zmíněného objektu, a to především za účelem zřízení institutu Knihovny Václava Havla a současně vytvoření rezidenčního bydlení. „Je třeba si uvědomit, v jaké lokalitě se nacházíme, jedná se o význačný renesanční dům, kulturní památku, která je situována na velmi exponovaném místě pražské památkové péče a památky UNESCO. Vědecká rada velmi pečlivě posoudila projekt, který byl představen. Je potřeba zdůraznit, že členové rady přivítali ušlechtilou myšlenku Knihovny Václava Havla v těchto objektech a na tomto místě, ale bohužel ne všechny záměry tak, jak jsou projektanty plánovány, jsou slučitelné s památkovými hodnotami objektu,“ řekla v rozhovoru pro ČT24 generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
„Musím říct, že celý program pro využití objektu je velmi naddimenzovaný. Z toho, co nám bylo představeno, vyplývá, že záměr není schopen se dostat do parametrů limitů kulturní památky. Byli bychom velmi rádi, kdyby byla upřednostňována knihovna a byly redukovány ty funkce, které souvisí s rezidencí. Což se například týká zřízení bazénu pod nádvořím renesančního objektu nebo další bezpečnostní archiv. To všechno předznamenává velmi razantní zásah do podloží renesančního domu a jeho vytěžení. Je to velmi riskantní z hlediska statického, a to včetně sousedních objektů,“ upřesnila Goryczková.
„Je potřeba poděkovat investorovi vůbec za to, že se snaží opravit památku, navíc význam založení Knihovny Václava Havla je natolik veliký, že zde musí k jisté míře kompromisů dojít, ovšem v každém případě takové, která by neporušila památkovou podstatu objektu,“ komentoval současnou situaci Jan Kněžínek, ředitel odboru památkové péče – Magistrát hl. m. Prahy.
Další sporný bod se týká záměru zrušení původního bytu paní Hany Benešové, manželky bývalého prezidenta republiky. „Tato úprava, která je z 30. let 20. století, navržená architektem Khonem, má své památkové hodnoty, některé prvky jsou dokonce prohlášeny za movité kulturní památky. Projekt nepočítá s tím, že by tato interiérová úprava zůstala zachována,“ doplnila generální ředitelka.
Investor ani nadace závěr vědecké rady ještě nezná, takže jejich případná reakce není v tuto chvíli známa. „Pevně věřím, že se domluvíme a že upřednostnění vzniku knihovny bude akceptováno. My vítáme knihovnu, ale projekt jako celek zamítáme. Nyní tento závěr bude přenesen na Územní pracoviště pro hlavní město Prahu a tento orgán posléze vydá odborné vyjádření, které se stane podkladem pro vydání závazného stanoviska výkonného orgánu,“ uzavřela rozhovor Naděžda Goryczková.
Knihovna Václava Havla jako instituce existuje od roku 2004, nyní sídlí v Kateřinské ulici v druhé pražské části, kde má kanceláře a měla by tam získat další prostory. V budoucnu je v plánu přestěhování do domu U Drahomířina sloupu, který koupil Zdeněk Bakala předloni. Projekt přestavby paláce z konce 16. století připravil španělský architekt Ricardo Bofill. Knihovna by měla v domě zabírat asi třetinu plochy, v další části měla být třeba Havlova kancelář, ale i sídla některých nevládních organizací. Náklady na přestavbu odhadl Bakala na přibližně 200 milionů korun.
Bakala sponzoruje některé aktivity spojené s Havlem, například platil loňskou narozeninovou oslavu někdejší hlavy státu. Byl také předsedou správní rady Knihovny Václava Havla, v minulých dnech jej na tomto místě vystřídal novinář a hudebník Jan Macháček. Bakala se stal jedním ze zakladatelů této instituce.
