Divadla nehrají, muzikanti ruší koncerty, v knihkupectvích mají zavřeno. Mimořádná opatření přijatá v souvislosti s nemocí COVID-19 tak zasahují i do kultury. Jak moc se aktuální situace na českém nezávislém uměleckém sektoru podepíše, zjišťoval Institut umění – Divadelní ústav (IDU). Zároveň přišel i s návrhy, jakým způsobem se se škodami vyrovnat.
Na kulturu „v karanténě“ nejvíce doplatí hudba a divadlo, ukázal průzkum
Průzkum provedl IDU po dohodě s dalšími příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury. Ptal se zastřešujících organizací, profesních asociací i jednotlivců od 12. do 16. března, v průběhu průzkumu se tak neustále zpřísňovala vládní opatření. Od povolených sto účastníků na akci až po omezení volného pohybu osob.
Celkem dotazník vyplnilo 532 subjektů napříč kulturou: divadla, hudby, výtvarného umění, literatury či filmu a audiovize. Z odpovědí vyplynulo, že nejvíce „postiženou“ oblastí je scénické umění. Zákazy se totiž dotknou ze 44 procent hudby a ze zhruba 21 procent divadla. Následující tanec spolu s novým cirkusem a výtvarné umění se pohybují kolem šesti procent.
Výsledky předalo IDU ministerstvu kultury. Vedle vypočítání dopadů respondenti průzkumu také nastiňují řešení.
Pomohla by změna grantů, snížení DPH i nevracení vstupného
V případě dotací od státu či měst, které umělci čerpají, požadují možnost uplatnit ve vyúčtování náklady za uskutečněné služby či storna. U zrušených akcí podpořených z veřejných zdrojů navrhují nepožadovat vrácení dotace. Chtějí změnit podmínky vyúčtování grantů, třeba v posunu termínů a snížení nájemného v budovách státu a měst. Aktuální situace by se měla promítnout v kritériích pro dotační řízení na rok 2021.
Mezi požadovanými nepřímými nástroji podpory zmiňují odpuštění povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění s prioritou pro OSVČ a umělce, buď zcela, či po dobu omezení. Navrhují snížení DPH na všechny kulturní statky na deset procent, eventuálně na nulu, zrušení či snížení DPH ze vstupného, které dnes činí 15 procent. Na pokrytí letošních nákladů navrhují bezúročné půjčky na deset či více let či možnost kompenzace denní péče o děti v období, kdy není škola, a nezavádění třetí a čtvrté vlny EET.
Jako kompenzaci pro organizace navrhují úhradu doložených tržeb či jejich části za stejné období minulého roku. Pro jednotlivce zmiňují úhradu ušlých příjmů z honorářů minimálně ve výši 60 procent čistého příjmu, což je podle nich obdoba nemocenského či ošetřování člena rodiny, v lepším případě ve výši 100 procent, což považují za obdobu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Respondenti průzkumu navrhují také vytvoření podpůrného fondu v kultuře, který by mohl vzniknout ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
„Zasažení“ umělci a organizace žádají také diváky či posluchače, aby byli solidární a nežádali o vrácení vstupného na zrušené akce okamžitě.
Jak kompenzovat škody? Zaorálek navrhuje půjčku
Soukromá divadla a další umělci podle svých odhadů zatím mohou přijít o statisíce až miliony korun. Asociace nezávislých divadel ČR a další oborová sdružení se na ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) obrátily už v minulých dnech s prosbou o jednání o způsobu kompenzace škod, které vzniknou nezávislému sektoru scénických umění po zavedení opatření proti šíření epidemie.
Zaorálek v pátek uvedl, že velká část umělců podniká v režimu osob samostatně výdělečně činných a mohly by jim pomoci půjčky do půl milionu korun. Vláda již dříve schválila půjčky pro malé a střední podniky a v pondělí je rozšířila rovněž na OSVČ. Zaorálek také řekl, že ve spolupráci s dalšími resorty by chtěl zajistit rychlé půjčky v řádech tisíců korun.
