Na kulturu „v karanténě“ nejvíce doplatí hudba a divadlo, ukázal průzkum

Divadla nehrají, muzikanti ruší koncerty, v knihkupectvích mají zavřeno. Mimořádná opatření přijatá v souvislosti s nemocí COVID-19 tak zasahují i do kultury. Jak moc se aktuální situace na českém nezávislém uměleckém sektoru podepíše, zjišťoval Institut umění – Divadelní ústav (IDU). Zároveň přišel i s návrhy, jakým způsobem se se škodami vyrovnat.

Průzkum provedl IDU po dohodě s dalšími příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury. Ptal se zastřešujících organizací, profesních asociací i jednotlivců od 12. do 16. března, v průběhu průzkumu se tak neustále zpřísňovala vládní opatření. Od povolených sto účastníků na akci až po omezení volného pohybu osob

Celkem dotazník vyplnilo 532 subjektů napříč kulturou: divadla, hudby, výtvarného umění, literatury či filmu a audiovize.  Z odpovědí vyplynulo, že nejvíce „postiženou“ oblastí je scénické umění. Zákazy se totiž dotknou ze 44 procent hudby a ze zhruba 21 procent divadla. Následující tanec spolu s novým cirkusem a výtvarné umění se pohybují kolem šesti procent.

Výsledky předalo IDU ministerstvu kultury. Vedle vypočítání dopadů respondenti průzkumu také nastiňují řešení.

Pomohla by změna grantů, snížení DPH i nevracení vstupného

V případě dotací od státu či měst, které umělci čerpají, požadují možnost uplatnit ve vyúčtování náklady za uskutečněné služby či storna. U zrušených akcí podpořených z veřejných zdrojů navrhují nepožadovat vrácení dotace. Chtějí změnit podmínky vyúčtování grantů, třeba v posunu termínů a snížení nájemného v budovách státu a měst. Aktuální situace by se měla promítnout v kritériích pro dotační řízení na rok 2021.

Mezi požadovanými nepřímými nástroji podpory zmiňují odpuštění povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění s prioritou pro OSVČ a umělce, buď zcela, či po dobu omezení. Navrhují snížení DPH na všechny kulturní statky na deset procent, eventuálně na nulu, zrušení či snížení DPH ze vstupného, které dnes činí 15 procent. Na pokrytí letošních nákladů navrhují bezúročné půjčky na deset či více let či možnost kompenzace denní péče o děti v období, kdy není škola, a nezavádění třetí a čtvrté vlny EET.

Jako kompenzaci pro organizace navrhují úhradu doložených tržeb či jejich části za stejné období minulého roku. Pro jednotlivce zmiňují úhradu ušlých příjmů z honorářů minimálně ve výši 60 procent čistého příjmu, což je podle nich obdoba nemocenského či ošetřování člena rodiny, v lepším případě ve výši 100 procent, což považují za obdobu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Respondenti průzkumu navrhují také vytvoření podpůrného fondu v kultuře, který by mohl vzniknout ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

„Zasažení“ umělci a organizace žádají také diváky či posluchače, aby byli solidární a nežádali o vrácení vstupného na zrušené akce okamžitě. 

Jak kompenzovat škody? Zaorálek navrhuje půjčku

Soukromá divadla a další umělci podle svých odhadů zatím mohou přijít o statisíce až miliony korun. Asociace nezávislých divadel ČR a další oborová sdružení se na ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) obrátily už v minulých dnech s prosbou o jednání o způsobu kompenzace škod, které vzniknou nezávislému sektoru scénických umění po zavedení opatření proti šíření epidemie.

Zaorálek v pátek uvedl, že velká část umělců podniká v režimu osob samostatně výdělečně činných a mohly by jim pomoci půjčky do půl milionu korun. Vláda již dříve schválila půjčky pro malé a střední podniky a v pondělí je rozšířila rovněž na OSVČ. Zaorálek také řekl, že ve spolupráci s dalšími resorty by chtěl zajistit rychlé půjčky v řádech tisíců korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...