České filmové kritiky zhypnotizoval Arvéd, je nejlepším filmem roku 2022

Za nejlepší film roku 2022 označily Ceny české filmové kritiky temný snímek Arvéd. Představitel titulního hrdiny Michal Kern je nejlepším hercem loňského roku. Nejlepší herečkou byla vyhlášena Vita Smačeljuk z dramatu Oběť. Režiséra nejen tohoto snímku Michala Blaška vyzdvihly Ceny české filmové kritiky jako talentovaného tvůrce.

Drama Arvéd si z Cen české filmové kritiky za rok 2022 odnáší vítězství v celkem třech kategoriích. Kromě označení „nejlepší film“ se mohou jeho tvůrci těšit také z ceny za nejlepší scénář. Ten společně napsal režisér Vojtěch Mašek s Janem Poláčkem. Kritici oceňují, že se v Arvédovi pustili do rafinované hry s možnostmi vyprávění.

Stylizovaný portrét založený na skutečném osudu okultisty a kolaboranta Jiřího Arvéda Smíchovského je Maškovým celovečerním režijním debutem. Pozornost kritiků na sebe snímek strhl i díky hereckému výkonu Michala Kerna, který podle jejich soudu v roli Arvéda svým minimalistickým ďábelským pohledem publikum hypnotizuje.

Nejlepšího režiséra našli kritici v Adamu Sedlákovi. Jeho drama BANGER. je smrští drog a rapu natočenou na telefon. S prázdnou ovšem z letošního udílení odešel Marsell Bendig, nominovaný za svůj suverénní herecký výkon věčně zdrogovaného producenta právě ve filmu BANGER., a to dokonce ve dvou kategoriích. Jednak na nejlepšího herce, jednak na objev roku.

Nahrávám video
Záznam: Ceny české filmové kritiky za rok 2022
Zdroj: ČT24

Objevený Michal Blaško

Objevem roku se stal režisér a scenárista Michal Blaško. Loni uvedl dvě premiéry, oběma kritiky zaujal. Jak drama Oběť, tak minisérie Podezření mají kriminální jádro. Podezření o zdravotní sestře odsouzené dopředu okolím za smrt pacienta zpracovává téma unáhlených soudů. Oběť se dotýká témat, jako jsou minority či politický populismus.

Kritici zvláště ocenili Blaškovu práci s herci. Například Vitou Smačeljuk, původem ukrajinskou herečkou, která v Oběti hraje matku, pro niž žádná překážka není dost velká, když jde o její dítě. Za svůj herecký výkon si odnáší Českého lva pro nejlepší herečku.

Blaško se na pódium vrátil ještě při vyhlašování kategorie Mimo kino (věnované televizním, on-line a jiným počinům), aby si společně se scenáristou Štěpánem Hulíkem převzal ocenění za psychologické drama Podezření. Třídílná minisérie zaujala i festival Berlinale, kde mělo Podezření premiéru v sekci Berlinale Series – jako vůbec první seriál nejen z Česka, ale také ze střední a východní Evropy.

Ceny české filmové kritiky: režisér Michal Blaško a scénárista Štěpán Hulík
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Ceny pro dokumenty o letcích RAF a skladateli Kaprovi

Nejlepší audiovizuální počin je dílem střihače Šimona Špidly, který má zásadní podíl na dokumentu Goold Old Czechs. Snímek v režii Tomáše Bojara rekapituluje příběh českých letců RAF. Špidla při přebírání ceny kritikům poděkoval, že si všimli právě střihové skladby. „Střižna je místo, kde se hledá smysl věcí,“ uvedl.

Snímek Goold Old Czechs byl také nominován na nejlepší dokument. V dokumentární kategorii mohl Tomáš Bojar, společně s Adélou Komrzý, zároveň získat i cenu za Zkoušku umění, tedy vtipnou a chytrou sondu do mladé generace výtvarného umění.

Ocenění za nejlepší dokument ale kritici nakonec přiřkli Lucii Králové. Ve filmu KaprKód nalezla podle kritiků novou formu portrétního dokumentu podobně jako skladatel Jan Kapr, o němž snímek pojednává, hledal nové formy v hudbě. Svého protagonistu stopuje s pomocí kombinace archivních záběrů, původní soudobé hudby i informací o dějinách dvacátého století.

Il Boemo bez ceny

Nejlepší krátký film natočil podle vlastního scénáře Petr Januschka. Sotva půlhodinové drama Ostrov svobody je polemikou o lásce a svobodě. Příběh odehrávající se během letu na Kubu klade otázku, zda je větší odvaha zůstat, nebo emigrovat.

Bez jediné ceny zůstalo historické hudební drama Il Boemo, které – shodně se snímky Arvéd a BANGER. – obdrželo nejvíce nominací. Životopisný film režiséra Petra Václava o skladateli Josefu Myslivečkovi byl mimo jiné i vyslancem české kinematografie na Oscarech, do užších nominací se ale nedostal.

Ceny české filmové kritiky organizuje Sdružení české filmové kritiky. Kritici posuzovali celkem pětasedmdesát celovečerních titulů, z toho dvacet šest dokumentů. Rekordní počet loňských premiér částečně zapříčinila pandemie covidu-19, kvůli které filmaři uvedení svých nových titulů odkládali. 

Filmový rok 2022 zhodnotí ještě 4. března také ceny Český lev, pořádané Českou filmovou a televizní akademií. Nominace vedou snímky Arvéd a Il Boemo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Hudba nemá být jarní vánek.“ Rapper Maniak natáčí album v přímém přenosu

Brněnský rapper Maniak vydá v pátek nové album. V tuto chvíli stále ještě vzniká – v přímém přenosu a za dohledu fanoušků. Do podobného experimentálního projektu se pustil jako první z tuzemských hudebníků.
před 13 hhodinami

Hudba není o dokonalosti, patří k ní risk, říká oceňovaný dirigent Hrůša

Dirigent Jakub Hrůša sbírá světová ocenění a pracuje s předními orchestry. Aktuálně působí jako hudební ředitel Královské opery v Londýně, za dva roky se stane šéfdirigentem České filharmonie. „Je to nádherné spojení intelektu a emoci,“ prohlásil mimo jiné o dirigování v pořadu Hyde Park Civilizace.
před 14 hhodinami

Lidé se loučili s Janou Brejchovou. Pro ČT na ni zavzpomínaly Adamovská či Kolářová

Do pražského kina Lucerna se mohla v úterý veřejnost přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohli příchozí vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Mělo jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínali také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026
Načítání...