Za nejlepší film roku 2022 označily Ceny české filmové kritiky temný snímek Arvéd. Představitel titulního hrdiny Michal Kern je nejlepším hercem loňského roku. Nejlepší herečkou byla vyhlášena Vita Smačeljuk z dramatu Oběť. Režiséra nejen tohoto snímku Michala Blaška vyzdvihly Ceny české filmové kritiky jako talentovaného tvůrce.
České filmové kritiky zhypnotizoval Arvéd, je nejlepším filmem roku 2022
Drama Arvéd si z Cen české filmové kritiky za rok 2022 odnáší vítězství v celkem třech kategoriích. Kromě označení „nejlepší film“ se mohou jeho tvůrci těšit také z ceny za nejlepší scénář. Ten společně napsal režisér Vojtěch Mašek s Janem Poláčkem. Kritici oceňují, že se v Arvédovi pustili do rafinované hry s možnostmi vyprávění.
Stylizovaný portrét založený na skutečném osudu okultisty a kolaboranta Jiřího Arvéda Smíchovského je Maškovým celovečerním režijním debutem. Pozornost kritiků na sebe snímek strhl i díky hereckému výkonu Michala Kerna, který podle jejich soudu v roli Arvéda svým minimalistickým ďábelským pohledem publikum hypnotizuje.
Nejlepšího režiséra našli kritici v Adamu Sedlákovi. Jeho drama BANGER. je smrští drog a rapu natočenou na telefon. S prázdnou ovšem z letošního udílení odešel Marsell Bendig, nominovaný za svůj suverénní herecký výkon věčně zdrogovaného producenta právě ve filmu BANGER., a to dokonce ve dvou kategoriích. Jednak na nejlepšího herce, jednak na objev roku.
Záznam: Ceny české filmové kritiky za rok 2022 (zdroj: ČT24)
Objevený Michal Blaško
Objevem roku se stal režisér a scenárista Michal Blaško. Loni uvedl dvě premiéry, oběma kritiky zaujal. Jak drama Oběť, tak minisérie Podezření mají kriminální jádro. Podezření o zdravotní sestře odsouzené dopředu okolím za smrt pacienta zpracovává téma unáhlených soudů. Oběť se dotýká témat, jako jsou minority či politický populismus.
Kritici zvláště ocenili Blaškovu práci s herci. Například Vitou Smačeljuk, původem ukrajinskou herečkou, která v Oběti hraje matku, pro niž žádná překážka není dost velká, když jde o její dítě. Za svůj herecký výkon si odnáší Českého lva pro nejlepší herečku.
Blaško se na pódium vrátil ještě při vyhlašování kategorie Mimo kino (věnované televizním, on-line a jiným počinům), aby si společně se scenáristou Štěpánem Hulíkem převzal ocenění za psychologické drama Podezření. Třídílná minisérie zaujala i festival Berlinale, kde mělo Podezření premiéru v sekci Berlinale Series – jako vůbec první seriál nejen z Česka, ale také ze střední a východní Evropy.
Ceny české filmové kritiky: režisér Michal Blaško a scénárista Štěpán Hulík
Ceny pro dokumenty o letcích RAF a skladateli Kaprovi
Nejlepší audiovizuální počin je dílem střihače Šimona Špidly, který má zásadní podíl na dokumentu Goold Old Czechs. Snímek v režii Tomáše Bojara rekapituluje příběh českých letců RAF. Špidla při přebírání ceny kritikům poděkoval, že si všimli právě střihové skladby. „Střižna je místo, kde se hledá smysl věcí,“ uvedl.
Snímek Goold Old Czechs byl také nominován na nejlepší dokument. V dokumentární kategorii mohl Tomáš Bojar, společně s Adélou Komrzý, zároveň získat i cenu za Zkoušku umění, tedy vtipnou a chytrou sondu do mladé generace výtvarného umění.
Ocenění za nejlepší dokument ale kritici nakonec přiřkli Lucii Králové. Ve filmu KaprKód nalezla podle kritiků novou formu portrétního dokumentu podobně jako skladatel Jan Kapr, o němž snímek pojednává, hledal nové formy v hudbě. Svého protagonistu stopuje s pomocí kombinace archivních záběrů, původní soudobé hudby i informací o dějinách dvacátého století.
Il Boemo bez ceny
Nejlepší krátký film natočil podle vlastního scénáře Petr Januschka. Sotva půlhodinové drama Ostrov svobody je polemikou o lásce a svobodě. Příběh odehrávající se během letu na Kubu klade otázku, zda je větší odvaha zůstat, nebo emigrovat.
Bez jediné ceny zůstalo historické hudební drama Il Boemo, které – shodně se snímky Arvéd a BANGER. – obdrželo nejvíce nominací. Životopisný film režiséra Petra Václava o skladateli Josefu Myslivečkovi byl mimo jiné i vyslancem české kinematografie na Oscarech, do užších nominací se ale nedostal.
Ceny české filmové kritiky organizuje Sdružení české filmové kritiky. Kritici posuzovali celkem pětasedmdesát celovečerních titulů, z toho dvacet šest dokumentů. Rekordní počet loňských premiér částečně zapříčinila pandemie covidu-19, kvůli které filmaři uvedení svých nových titulů odkládali.
Filmový rok 2022 zhodnotí ještě 4. března také ceny Český lev, pořádané Českou filmovou a televizní akademií. Nominace vedou snímky Arvéd a Il Boemo.