České filmové kritiky zhypnotizoval Arvéd, je nejlepším filmem roku 2022

Za nejlepší film roku 2022 označily Ceny české filmové kritiky temný snímek Arvéd. Představitel titulního hrdiny Michal Kern je nejlepším hercem loňského roku. Nejlepší herečkou byla vyhlášena Vita Smačeljuk z dramatu Oběť. Režiséra nejen tohoto snímku Michala Blaška vyzdvihly Ceny české filmové kritiky jako talentovaného tvůrce.

Drama Arvéd si z Cen české filmové kritiky za rok 2022 odnáší vítězství v celkem třech kategoriích. Kromě označení „nejlepší film“ se mohou jeho tvůrci těšit také z ceny za nejlepší scénář. Ten společně napsal režisér Vojtěch Mašek s Janem Poláčkem. Kritici oceňují, že se v Arvédovi pustili do rafinované hry s možnostmi vyprávění.

Stylizovaný portrét založený na skutečném osudu okultisty a kolaboranta Jiřího Arvéda Smíchovského je Maškovým celovečerním režijním debutem. Pozornost kritiků na sebe snímek strhl i díky hereckému výkonu Michala Kerna, který podle jejich soudu v roli Arvéda svým minimalistickým ďábelským pohledem publikum hypnotizuje.

Nejlepšího režiséra našli kritici v Adamu Sedlákovi. Jeho drama BANGER. je smrští drog a rapu natočenou na telefon. S prázdnou ovšem z letošního udílení odešel Marsell Bendig, nominovaný za svůj suverénní herecký výkon věčně zdrogovaného producenta právě ve filmu BANGER., a to dokonce ve dvou kategoriích. Jednak na nejlepšího herce, jednak na objev roku.

Nahrávám video

Objevený Michal Blaško

Objevem roku se stal režisér a scenárista Michal Blaško. Loni uvedl dvě premiéry, oběma kritiky zaujal. Jak drama Oběť, tak minisérie Podezření mají kriminální jádro. Podezření o zdravotní sestře odsouzené dopředu okolím za smrt pacienta zpracovává téma unáhlených soudů. Oběť se dotýká témat, jako jsou minority či politický populismus.

Kritici zvláště ocenili Blaškovu práci s herci. Například Vitou Smačeljuk, původem ukrajinskou herečkou, která v Oběti hraje matku, pro niž žádná překážka není dost velká, když jde o její dítě. Za svůj herecký výkon si odnáší Českého lva pro nejlepší herečku.

Blaško se na pódium vrátil ještě při vyhlašování kategorie Mimo kino (věnované televizním, on-line a jiným počinům), aby si společně se scenáristou Štěpánem Hulíkem převzal ocenění za psychologické drama Podezření. Třídílná minisérie zaujala i festival Berlinale, kde mělo Podezření premiéru v sekci Berlinale Series – jako vůbec první seriál nejen z Česka, ale také ze střední a východní Evropy.

Ceny české filmové kritiky: režisér Michal Blaško a scénárista Štěpán Hulík
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Ceny pro dokumenty o letcích RAF a skladateli Kaprovi

Nejlepší audiovizuální počin je dílem střihače Šimona Špidly, který má zásadní podíl na dokumentu Goold Old Czechs. Snímek v režii Tomáše Bojara rekapituluje příběh českých letců RAF. Špidla při přebírání ceny kritikům poděkoval, že si všimli právě střihové skladby. „Střižna je místo, kde se hledá smysl věcí,“ uvedl.

Snímek Goold Old Czechs byl také nominován na nejlepší dokument. V dokumentární kategorii mohl Tomáš Bojar, společně s Adélou Komrzý, zároveň získat i cenu za Zkoušku umění, tedy vtipnou a chytrou sondu do mladé generace výtvarného umění.

Ocenění za nejlepší dokument ale kritici nakonec přiřkli Lucii Králové. Ve filmu KaprKód nalezla podle kritiků novou formu portrétního dokumentu podobně jako skladatel Jan Kapr, o němž snímek pojednává, hledal nové formy v hudbě. Svého protagonistu stopuje s pomocí kombinace archivních záběrů, původní soudobé hudby i informací o dějinách dvacátého století.

Il Boemo bez ceny

Nejlepší krátký film natočil podle vlastního scénáře Petr Januschka. Sotva půlhodinové drama Ostrov svobody je polemikou o lásce a svobodě. Příběh odehrávající se během letu na Kubu klade otázku, zda je větší odvaha zůstat, nebo emigrovat.

Bez jediné ceny zůstalo historické hudební drama Il Boemo, které – shodně se snímky Arvéd a BANGER. – obdrželo nejvíce nominací. Životopisný film režiséra Petra Václava o skladateli Josefu Myslivečkovi byl mimo jiné i vyslancem české kinematografie na Oscarech, do užších nominací se ale nedostal.

Ceny české filmové kritiky organizuje Sdružení české filmové kritiky. Kritici posuzovali celkem pětasedmdesát celovečerních titulů, z toho dvacet šest dokumentů. Rekordní počet loňských premiér částečně zapříčinila pandemie covidu-19, kvůli které filmaři uvedení svých nových titulů odkládali. 

Filmový rok 2022 zhodnotí ještě 4. března také ceny Český lev, pořádané Českou filmovou a televizní akademií. Nominace vedou snímky Arvéd a Il Boemo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: ČT na podzim nabídne Gertu Schnirch, StarDance i novou Nedělní debatu

Diváky České televize čeká na podzim rekordní nabídka původní české tvorby v čele s dvoudílným filmem Gerta Schnirch. Vrací se taneční soutěž StarDance, a naopak novinkami je Talk show Na jednoho a zásadní proměna politické publicistiky v Nedělní debatě. Sportovní fanoušci se mohou těšit na vysílání z Davis Cupu či z účasti české ženské basketbalové reprezentace na mistrovství světa.
před 1 hhodinou

Nesnažíme se potěšit publikum, říká Morcheeba

Po necelém roce se do Prahy vrátila britská skupina Morcheeba. Zazněly nové písně z loňského alba Escape the Chaos, několik coververzí a i hity. „Vždycky hrajeme hudbu, která těší nás samotné,“ uvedla kapela v rozhovoru pro ČT24 k hledání rovnováhy mezi přáním publika a snahou o představení nové tvorby.
před 2 hhodinami

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Šikana i zneužívání. O vzkazy z pražského muzea mají zájem psychologové

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
před 6 hhodinami

Víme, že musíme něco dělat, ale chybí systém, říká krajinářská architektka k ochlazování měst

Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. V tom pomáhá i krajinářská architektura. Tento obor je profesí i Evy Jeníkové. „V českých městech jsme udělali obrovský kus cesty tím, že máme klimatické strategie, standardy hospodaření s dešťovou vodou nebo zakládání zeleně. Ale můžeme teď na vlastní kůži posoudit, jakým způsobem je umíme začleňovat do ulic,“ říká.
před 7 hhodinami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Cesta za světlem vede v Krumlově francouzskou krajinomalbou

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.
před 21 hhodinami

V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral

V pondělí, v den svých 94. narozenin, zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.