Vyšetřovatelé prohledali dům exmanažera Nissanu. Okolnosti jeho útěku z Japonska vyšetřuje Turecko

Japonská prokuratura ve čtvrtek provedla domovní prohlídku v tokijském domě, který před útěkem do Libanonu obýval bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn. V Japonsku měl Ghosn stanout před soudem kvůli obvinění z finančních deliktů, mimo jiné z podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

Ghosn, který má francouzské, brazilské a libanonské občanství, odletěl před několika dny z Japonska soukromým letounem. Po příletu do Libanonu, který nemá s Japonskem uzavřenou dohodu o vydávání svých občanů, v prohlášení uvedl, že neutekl před spravedlností, ale naopak před nespravedlností a politickým pronásledováním. Jeho právníci na Nový rok oznámili, že magnát bude mít 8. ledna v Bejrútu tiskovou konferenci.

Okolnosti Ghosnova útěku vyšetřuje Turecko, protože cestou z Japonska do Libanonu přistál v Istanbulu, aniž o tom turecká pohraniční policie dostala informace; nikdo nezaregistroval jeho přílet do země ani odlet. Podle tureckého internetového portálu Hürriyet letadlo s Ghosnem na palubě přistálo na istanbulském Atatürkově letišti v pondělí brzy ráno. Turecká policie v souvislosti s tímto případem zadržela sedm lidí, mezi nimi čtyři piloty, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na turecká média. Do Bejrútu podle nich Ghosn přicestoval na francouzský pas.

Zatímco některá libanonská média přišla se zprávou, že Ghosn unikl zabalený v dřevěné bedně na hudební nástroje po koncertu zorganizovaném v jeho domě, jeho manželka to prohlásila za fikci. Odmítla však podle Reuters uvést, jakým způsobem její manžel tedy skutečně ze země vycestoval.

Zdroje blízké Ghosnovi podle Reuters uvedly, že celý útěk byl dobře naplánovaný, ale že sám exšéf automobilky Nissan nechce poskytovat podrobnosti – aby neohrozil ty, kteří mu pomohli. Plán úniku z domácího vězení údajně vznikal tři měsíce a figurovala v něm soukromá bezpečnostní firma. „Byla to velmi profesionální operace od začátku do konce,“ citovala Reuters jednoho z informátorů. 

Ghosn se po svém útěku setkal i s libanonským prezidentem Michelem Aounem. Poděkoval mu za podporu, kterou poskytl jemu a jeho manželce Carole po dobu, kterou strávil ve vazbě, uvedly zdroje. Setkání mezi Aounem a Ghosnem nebylo zveřejněné a mediální poradce prezidentovy kanceláře setkání popřel. Zdroje však uvedly, že jim specifika schůzky sdělil sám Ghosn.

Libanonští úředníci zároveň prohlásili, že nebude nutné podnikat právní kroky proti Ghosnovi, protože do země vstoupil legálně, a to na základě francouzského pasu. Exšéf Nissanu se od svého uvěznění v roce 2018 těšil podpoře Libanonu, což dokládaly i billboardy s nápisy na znamení solidarity s jeho případem: „Všichni jsme Carlos Ghosn“.

Zdroje také uvedly, že ho libanonský velvyslanec v Japonsku denně navštěvoval během jeho pobytu ve vazbě.

Kvůli obviněním z finančních deliktů byl Ghosn v Japonsku zadržen předloni v listopadu. Později byl propuštěn na kauci. Měl zakázáno vycestovat ze země, používat bez dozoru internet či kontaktovat manželku. Jeho obhájci měli u sebe jeho cestovní pasy, dva francouzské, jeden libanonský a jeden brazilský.

Nicméně po propuštění na kauci mu japonské úřady povolily, aby u sebe nosil jeden z francouzských pasů, ovšem v uzamčené schránce. Klíč měli Ghosnovi obhájci, napsala agentura Kjódó s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se situací. Začátek soudního procesu byl v Japonsku naplánován na letošní duben. Ghosn všechna obvinění odmítá. 

Francouzské úřady ve čtvrtek uvedly, že pokud přicestuje do Francie, do Japonska ho nevydají, napsala agentura AFP.

Ghosn je architektem dlouholeté francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nissan, do které se v roce 2016 zapojila také automobilka Mitsubishi. Po předloňském zatčení byl postupně odvolán z čela správních rad všech tří členských podniků aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 31 mminutami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 9 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
včera v 18:46

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.