Vláda slibuje největší daňovou reformu za posledních 11 let. Do konce léta ji má předložit ministerstvo financí. Vedle zrušení superhrubé mzdy počítá se snížením odvodů pro všechny zaměstnance. Zatím ale není jisté, jestli návrh projde. Kvůli snížení přímých daní by z rozpočtu vypadlo přes 22 miliard ročně.
Vláda chce opět zrušit superhrubou mzdu. Ta už přežila několik kabinetů
Vláda chce opět zrušit superhrubou mzdu (zdroj: ČT24)
„Máme to ve vládním prohlášení a jsem připravena to dát určitě na koaliční radu, udělám to někdy během léta, teď musím dokončit rozpočet. Pokud bychom se na tom dohodli, tak nejdřív by to bylo od roku 2021,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Zdrženliví vůči návrhu jsou ale vládní sociální demokraté a také komunisté. Obě levicové strany se obávají, že by pak stát neměl dost peněz na jiné priority – třeba na vyšší penze nebo učitelské platy.
Každopádně podle plánu ministerstva financí by od roku 2021 měly klesnout daně více než čtyřem milionům zaměstnanců, například pracovníkům ve výrobních podnicích, policistům, hasičům, státním úředníkům, nemocničním lékařům nebo učitelům. „Máme ve vládním prohlášení, že bychom zrušili superhrubou mzdu, to efektivní zdanění 20,1 procenta dali na 19,“ uvedla ministryně financí.
Rozdíly ve zdanění
Aktuálně platí zaměstnanci 15procentní daň ze superhrubé mzdy, což odpovídá více než 20 procentům z hrubého platu. Nově by tato sazba klesla na 19 procent. Třeba člověk s platem 20 tisíc by ušetřil 220 korun měsíčně a ti, co berou padesát tisíc, pak přes pět stovek.
Daň po zrušení superhrubé mzdy
Jenže ministerstvo financí zároveň vyčíslilo, že by kvůli snížení daní zaměstnancům vypadlo z veřejných rozpočtů víc než 22 miliard ročně. A to je třeba podle vládní ČSSD problém. Obává se, že by tyto peníze vládě chyběly na sociální výdaje a na růst platů.
„Máme zde jiné priority, opravdu. Důležité je, abychom docílili toho, aby rozpočet, tak jak byl plánován na další období, měl maximální deficit 40 miliard,“ konstatuje 1. místopředseda ČSSD a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka.
Premiér ale stále považuje plán na snížení daní za prioritu. „Máme to v programovém prohlášení vlády, takže na ten rozpočet 2021 předpokládám, že takto to paní ministryně předloží,“ říká premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Většina opozičních stran by návrh ministerstva financí podpořila. K prosazení největší daňové reformy od roku 2008 je ale opozice skeptická. Argumentuje tím, že dvě vlády Andreje Babiše už se zrušit superhrubou mzdu pokusily. Vždy neúspěšně.
„Já osobně tomu nevěřím, protože zrušení superhrubé mzdy, samozřejmě chápu, je velký výpadek ve státním rozpočtu,“ říká šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Že návrh projde, nevěří ani předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Argumentuje tím, že vládě se to nepodařilo už dvakrát. „Já si nejsem jist, že se to paní ministryni Schillerové podaří napotřetí,“ uvedl.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček míní, že si na skutečné snížení daní bude muset český daňový poplatník počkat na jinou vládu, ve které nebude hnutí ANO a levicové strany.
Pokud by koalice snížení daní pro zaměstnance v létě schválila, mohla by ho začít sněmovna projednávat během podzimu.
- Patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy odolává dlouho. Přežila hned několik vlád.
- Zavedla ji v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Princip je takový, že lidé platí daň z příjmu nejen z hrubé mzdy, ale i ze sociálního a zdravotního pojištění, které za ně odvádí zaměstnavatel.
- V roce 2011 schválil zrušení superhrubé mzdy kabinet Petra Nečase. Odložil ale účinnost až na rok 2015. A pozdější Sobotkova vláda na to nepřistoupila.
- I ona sice měla v programu odstranění superhrubé mzdy, nakonec ale návrh vůbec nepředložila.
- Minulý rok v zimě navrhla zrušení ministryně financí Schillerová. Kvůli nedostatku podpory tehdejší jednobarevné vlády hnutí ANO ale návrh stáhla.
- Znovu to zkusila letos v lednu – v rámci zákona, který měl rušit platby státu zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. Ani tento návrh neuspěl.