Truchlíme nad ekonomikou, abychom netruchlili nad mrtvými, myslí si Tomáš Sedláček

7 minut
Události, komentáře: Tomáš Sedláček
Zdroj: ČT24

Ekonomika by po citelném propadu z roku 2020 měla letos růst. Makroekonomické výhledy, které porovnává ministerstvo financí, odhadují v průměru něco přes tři procenta. Klesnout by naopak měla inflace, která by se mohla přiblížit cíli České národní banky –⁠ tedy dvěma procentům. O výhledech na následující rok hovořil v pořadu Události, komentáře ekonom Tomáš Sedláček.

Ekonom a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček nedávno napsal, že vidí čtyři důvody k optimismu na tento rok. Jedním z nich je, že covid ukázal možnost pracovat méně a nebýt u všeho fyzicky přítomní. Především ale doufá, že tento rok bude takzvaným rokem fénixe.

„Horší rok než ten minulý už si ani nemůžeme představit. Dusili jsme se všemi možnými způsoby. Floydovo zvolání: Nemůžu dýchat! by se dalo použít bohužel i na ekonomiku. Ale myslím, že negativní ekonomické zprávy tady máme taky trochu z psychologického důvodu, aby se nám truchlilo lépe nad ekonomikou než nad samotnými mrtvými. V naší víře bývá rčení, že největší tma je před rozbřeskem, že před živou vodou se dává voda mrtvá, tak doufejme, že teď už i díky vakcíně uvidíme světlo na konci tunelu a že se odrazíme od toho dna a ekonomika se dá do kupy,“ uvedl. 

Dle Sedláčka očekává většina respektovaných institucí na rok 2021 prudkou trajektorii růstu. Analytici slibují růst více než 3 procenta, to ale ekonom za prudký růst nepovažuje.

„Ono už jenom statisticky, když vám něco klesne z úrovně, na kterou se to potom vrátí, tak z čistě matematického hlediska nárůst vypadá větší než propad, protože ten růst se počítá z nižšího základu. Tři procenta určitě k ničemu závratnému nepatří, ten rok se určitě ještě dlouho bude dávat dohromady, dlouho se budeme vzpamatovávat z toho, jak moc jsme se zadlužili,“ řekl. Je ale rád, že před ekonomikou od začátku upřednostňujeme skutečné zdraví a vzájemnou solidaritu.

Problém vznikl dávno před pandemií

Ekonom je přesvědčen, že během pandemie centrální banky zemí od začátku dělaly, co mohly. Inflace zatím byla nízká, zároveň celá zeměkoule zažívá i přerod do kryptoměn. Myslí si, že hříchy neděláme teď, ale dělali jsme je předtím.

„Teď jsme si tak trochu vyčerpali antibiotikum, které jsme si měli nechat na reálné onemocnění. Ale větší hříchy než monetární se děly po fiskální stránce. Země se zadlužovaly i v letech dobrých. Ještě před začátkem pandemie jsme se nacházeli v rekordním dluhu, ne tedy Česká republika, my jsme na tom relativně dobře, ale západní svět je rekordně předlužený a teď nám ty peníze trochu chybí. Na druhou stranu, jestli někdy byl legitimní důvod se zadlužovat, tak to bylo právě loni,“ řekl.

Už na jaře se ukázalo, že nemusíme u všeho být v práci fyzicky přítomni, že se dá více skloubit práce a rodina. Sedláček si myslí, že koronavirová krize ekonomikou otřese tak, že zbytečnosti odpadnou. Jednou z nich je dle jeho slov středověký model, nebo poststředověký industriální model, že každé ráno se roztrhne rodina, aby někdo mohl „držet bič nad svými podřízenými“. Teď hledáme nový manažerský model tak, aby lidé byli motivováni sami a mohli pracovat z domova.

„My jsme i neefektivně využívali kanceláře, které jsme využívali jen několik desítek procent denně, doma jsme taky byli jenom po večerech a ty byty byly prázdné. Takže tady je jedna naděje, že se to přenese na digitální svět, ostatně tak to mnohé vlády mají v prohlášeních už desetiletí,“ uvedl na závěr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...