Těžba OPECu je kvůli sankcím USA vůči Íránu nejnižší od roku 2015

Těžba ropy ve 14členné Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) se v květnu oproti předchozímu měsíci snížila o 60 tisíc barelů denně (b/d) na 30,17 milionu b/d, což je nejnižší úroveň od roku 2015. Vyplývá to z aktuální zprávy agentury Reuters, která vychází z údajů o přepravě ropy od zdrojů z odvětví. Přestože Saúdská Arábie, která je největším světovým vývozcem ropy, její produkci zvýšila, na kompenzaci propadu íránského exportu postiženého sankcemi Spojených států to nestačilo. V samotném Íránu těžba spadla o 400 tisíc barelů denně.

Saúdská Arábie sice zvýšila těžbu na nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, stále ale těží méně, než jí to umožňuje dohoda OPECu a jejích spojenců, tedy skupiny označované jako OPEC+, o redukci produkce.

OPEC se začátkem prosince se svými spojenci domluvila na snížení dodávek ropy na trh zhruba o 1,2 milionu barelů denně z říjnové úrovně. Dohoda vstoupila v platnost začátkem ledna. Jedenáct členů OPECu (mimo Írán, Libyi a Venezuelu, na něž se nevztahuje) má omezovat těžbu o 800 tisíc barelů denně a její spojenci, mezi které patří také Rusko, o zbývající objem. Budoucnost dohody, jejíž platnost v pololetí končí, budou spojenci projednávat v červnu.

Podle údajů Reuters OPEC v květnu splnila dohodu na 96 procent, zatímco v dubnu to bylo 132 procent. Přispělo k tomu zvýšení těžby jak v Saúdské Arábii, tak v Iráku a Angole. Saúdská Arábie sice zvýšila těžbu o 200 tisíc b/d na 10,05 milionu b/d, i to je však pod její kvótou 10,311 milionu b/d.

Propad v Íránu a Venezuele ale tento nárůst převýšil. V Íránu těžba klesla o 400 tisíc b/d a ve Venezuele o 50 tisíc b/d. Důvodem jsou sankce, které Washington uvalil na venezuelskou státní společnost PDVSA, ale také dlouhodobý pokles produkce.

Spojené státy obnovily sankce vůči Íránu loni v listopadu a od května přestaly platit výjimky pro osm zemí, které měly jejich ekonomikám pomoci připravit se na výpadek dovozu íránské ropy a omezit dopady na světový trh. Írán přesto v květnu vyvezl kolem 400 tisíc b/d, což je necelá polovina dubnového exportu.

Navzdory slabší nabídce se ceny ropy na světovém trhu, které v dubnu vyšplhaly na šestileté maximum 75 dolarů za barel, v květnu snížily, ve čtvrtek na úroveň 68 dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...