Řidiči si u pump připlatí. Zdražil benzin i nafta

Ceny pohonných hmot v Česku se dál zvyšují. Průměrná cena benzinu stoupla za týden o 28 haléřů na 33,67 koruny za litr. Nafta zdražila od minulé středy o 17 haléřů na 32,74 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Jen od začátku května stoupla průměrná cena benzinu o 73 haléřů a nafty o 48 haléřů.

Nejdražší pohonné hmoty tankují řidiči v Praze. Litr Naturalu 95 vyjde v metropoli v průměru na 34,12 koruny a stejné množství dieselu na 33,37 koruny. Hranici 34 korun za litr překročila cena benzinu už jen na Vysočině. Průměrná cena nafty se vyšplhala nad 33 korun kromě Prahy a Vysočiny také v Plzeňském kraji.

Naopak nejnižší průměrné ceny nafty má Jihočeský kraj. Litr dieselu tam vyjde na 32,36 koruny. Litr benzinu stojí na jihu Čech 33,39 koruny, stejně jako v Královéhradeckém kraji. 

V růstu cen pohonných hmot v Česku se zrcadlí letošní zdražování ropy. „Severomořská ropa typu Brent v letošním roce zdražila v dolarech o bezmála 30 procent. V korunovém vyjádření pak barel ropy Brent zdražil dokonce o 34,3 procenta, protože k růstu cen ropy se přidal i efekt oslabení české měny vůči té americké. Koruna letos oslabila vůči dolaru o 3,5 procenta,“ připomíná hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Teď se koruna ocitá na své nejslabší úrovni vůči dolaru za poslední takřka dva roky, za období od června 2017. Jeden dolar vyjde na 23,22 koruny.

V posledním více než měsíci však ropa zlevňuje. Z cen blížících se 75 dolarům za barel na úrovně pod 70 dolary za barel, tj. o více než šest procent. Podle Kovandy má tak růst cen pohonných hmot v Česku na svědomí spíše slábnoucí koruna a také provozovatelé čerpacích stanic a další firmy ve zpracovatelsko-dodavatelském řetězci ropných produktů.

„Ti i vlivem mediálně sledované situace kolem kontaminované ropy v ropovodu Duržba navyšují své marže,“ říká.

Češi si na zlevnění cen pohonných hmot počkají asi do června

Důvodem pro růst cen je podle analytiků také pokračující eskalace napětí v americko-čínských obchodních vztazích.

„Investoři se obávají, že omezování obchodu mezi Spojenými státy a Čínou sníží poptávku po ropě, což se projevuje propadem ceny. Ropa Brent se aktuálně obchoduje poblíž 69 dolarů za barel, což je o tři dolary za barel méně než před týdnem. Přestože však cena ropy klesá, slabý kurz koruny brání poklesu cen na čerpacích stanicích v České republice,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Současný vývoj bude podle něho přetrvávat i na začátku června, takže řidiči si na zlevňování pohonných hmot budou muset počkat.  

Strach trhu ze slabší poptávky je v tuto chvíli podle Kovandy natolik silný, že upozaďuje obavy z vývoje na nabídkové straně. „Na nabídkové straně je patrný tlak na růst cen z důvodu rostoucího napětí na Blízkém východě, zejména mezi Íránem a USA. A také kvůli možnému prodloužení doby, po kterou členové kartelu OPEC v čele se Saúdskou Arábií a další významní těžaři typu Ruska budou omezovat svoji ropnou produkci,“ vysvětluje.

Zástupci kartelu OPEC se 25. června sejdou se svými spojenci včetně Ruska a budou jednat o dalším možném omezování těžby. „Propadu ceny ropy brání rovněž sankce Spojených států na Írán a Venezuelu. Bolívarovská republika Venezuela navíc trpí děsivými problémy. Tamní ekonomika v loňském roce klesla o 22,5 procenta při nepředstavitelné inflaci 130 060 procent,“ přípomíná Křeček.

Vzhledem k předpokládané další eskalaci napětí v mezinárodních obchodních vztazích lze očekávat, že obava z poklesu poptávky se do cen ropy promítne výrazněji než tlaky na nabídkové straně, takže výsledkem bude další pokles cen ropy na světových trzích. „Ten se s obvyklým zpožděním, během června, projeví výrazným zmírněním až ustáním růstu cen pohonných hmot v České republice,“ míní Kovanda.

V příštím týdnu však cena pohonných hmot ještě podle Kovandy vzroste, a sice v rozsahu do zhruba patnácti haléřů na litr. Efekt eskalující obchodní války bude tlumit slábnoucí koruna. Ta slábne ze stejného důvodu, a to kvůli růstu nejistoty v mezinárodních obchodních vztazích.