Téměř devadesát procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. To vedlo k rekordnímu schodku státního rozpočtu doprovázenému nárůstem státního dluhu. Vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor představují vážné ohrožení stability veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Ve zveřejněné výroční zprávě za loňský rok to píše Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Státní rozpočet loni skončil schodkem 419,7 miliardy korun. Státní dluh loni stoupl na rekordních 2,47 bilionu korun. „Ačkoliv ČR v evropském srovnání patří stále mezi nejméně zadlužené země, tempo růstu státního dluhu v roce 2021 bylo třetí nejvyšší,“ upozorňuje NKÚ.
„Tempo nárůstu státního dluhu je rizikem pro udržitelnost veřejných financí a i v roce 2021 to bylo jedno z podstatných témat. Zásadní je to, že v České republice bezpochyby existuje prostor pro to, aby stát lépe zacházel s veřejnými penězi a neplýtval jimi,“ komentovala zprávu viceprezidentka NKÚ Zdeňka Horníková.
Rychlé tempo meziročního růstu běžných výdajů je podle NKÚ znepokojivé i z toho důvodu, že rok 2020 nastavil velmi vysokou srovnávací základnu a přijatá ekonomická omezení proti šíření covidu byla v roce 2020 rozsáhlejší.
Systémové problémy
Úřad uvádí, že schodek se meziročně zvýšil o víc než dvaapadesát miliard korun, přestože ekonomická omezení kvůli pandemii covidu-19 loni nedosahovala takové míry jako o rok dřív. Na schodku se podle něj podílel hlavně růst běžných výdajů téměř o šedesát miliard korun, zatímco výdaje na investice meziročně vzrostly o 4,5 miliardy.
Jako příklad NKÚ uvádí, že v letech 2017 až 2020 se počet státních zaměstnanců zvýšil téměř o dvaatřicet tisíc a celkový objem peněz na platy vzrostl zhruba o šestašedesát miliard korun.
Kontroloři opakovaně upozorňují na významné nedostatky ve finančním řízení státu, které výrazně ohrožují stabilitu veřejných financí. „Výsledky kontrol NKÚ za rok 2021 ukazují v řadě oblastí na dlouhodobé, často systémové problémy, které pro Českou republiku představují nedostatečně využitou příležitost šetřit veřejné prostředky,“ shrnul úřad svá zjištění.
Podle NKÚ ale nejde o prosté škrty, ale o odstranění neúčinných a dlouhodobě zaběhnutých postupů. Jako příklad uvádí nehospodárné nákupy, digitalizaci nezmodernizovaných nákupů, neúčinné kontroly některých institucí nebo nedůsledný přístup k vlastnické politice státu.
Digitalizace bez výsledků
NKÚ se ve zprávě věnuje i dalším oblastem. Uvádí například, že ačkoli se prokazatelně zlepšuje úroveň digitálních služeb, v některých oblastech nepřináší digitalizace potřebné výsledky. Elektronizace je podle úřadu neúměrně nákladná a pomalá.
Od roku 2017 na digitalizaci ministerstva vynaložila celkem sedmdesát miliard korun. Kontrolní úřad opakovaně upozorňuje na problém se závislostí na úzkém okruhu dodavatelů, takzvaný vendor lock-in. „Tato závislost významně zvyšuje náklady, prodražuje údržbu morálně a technicky zastaralých informačních systémů a způsobuje pokles IT kompetencí na straně státní správy,“ varují kontroloři.
Stát nedokáže reagovat na požadavky v sociální oblasti
Ve výroční zprávě NKÚ také uvádí, že státu se nedaří plnit cíle v sociální oblasti. Ministerstva podle něj nastavila některé cíle tak, že nereagovaly na skutečné potřeby občanů. Jako příklad úřad uvádí plán ministerstva práce a sociálních věcí na vytvoření 605 nových lůžek v zařízeních sociální péče. Na konci roku 2016 přitom počet neuspokojených žádostí o umístění na lůžko dosahoval 92 tisíc.
Některá ministerstva do sociální oblasti navíc dávala značné peníze, aniž se zabývala jejich skutečným přínosem. Dlouhodobým problémem je pak podle úřadu oddalování důchodové reformy.
Podle kontrolorů se nedařilo plnit úkoly ani v environmentální oblasti, kdy se třeba nepovedlo zlepšit kvalitu podzemních a povrchových vod. To podle nich dokládá i monitoring ČHMÚ. „Peníze na ekologická témata stát místo na odstranění příčin dával často na řešení důsledků. To ale dlouhodobě nic neřeší, přitom právě odstranění příčin je to podstatné,“ komentovala viceprezidentka NKÚ.
NKÚ je nezávislá ústavní instituce, která hlavně kontroluje nakládání s penězi a majetkem státu. Loni dokončil devětadvacet kontrol, které měl v kontrolních plánech na roky 2019 až 2021. Jeho loňský schválený rozpočet byl téměř 854 milionů korun. Pro letošek má v plánu dvaatřicet kontrolních akcí a rozpočet přijde na 788 milionů korun.
Schillerová se závěry NKÚ nesouhlasí
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na dotaz ČTK uvedla, že ročenka NKÚ je v některých bodech odtržena od reality. „(Zpráva) naší vládě vyčítá zejména pokračující podporu pro podnikatele, zvýšení platby za státní pojištěnce a navýšení peněz pro kraje, což je naprosté nepochopení situace, ve které jsme se nacházeli. Rok 2021 byl pro velkou část podnikatelů ještě horší než rok 2020,“ míní Schillerová.
Rozsáhlá podpora, s níž podle exministryně souhlasila i tehdejší opozice, údajně zbránila „hromadnému krachu firem a podniků.“ Zdůraznila, že předchozí vládě se podařilo udržet jak hospodářský růst, tak nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
Podotkla také, že si stojí například za zvýšením plateb za státní pojištěnce. Pokud by je vláda nezvýšila, musely by zdravotní pojišťovny sahat do svých rezerv, argumentuje.
Také výtka NKÚ ohledně vývoje státního dluhu je podle exministryně zcela mimo. „Porovnat jen rok 2021 a 2020, kdy jsme se za výhodných podmínek předfinancovali a nevzít do úvahy celé covidové období, to jednoduše nelze, protože pak dochází k vědomému zkreslení.“
ANO provází zmar, kritizuje Bartošek
Silná kritika hospodaření předchozí vlády zazněla z úst místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL). „Situace kolem veřejných peněz je tristní a hnutí ANO se chová jako naprosto nezodpovědný člověk, který si půjčuje bez ohledu na to, zda to smysluplně investuje. Víceméně se řešily důsledky, nikoliv příčiny,“ uvedl ve vysílání ČT.
„To nebyla politika. Hnutí ANO prodávalo salámy a dělalo reklamní kampaň a nespravovalo tuto zemi. Veřejné finance jsou velmi poškozené: zadlužená republika, žádné systémové změny, žádná důchodová reforma. Prostě hnutí ANO provází zmar,“ dodal Bartošek.
Závěry NKÚ na Twitteru hodnotil také současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Dnešní opozice ráda mluvila o ,proinvestování‘ z krize, ale investice tvořily jen zlomek růstu výdajů,“ napsal.
