Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 59,1 miliardy korun z únorových 45,3 miliardy korun. Loni ke konci března rozpočet vykázal schodek 125,2 miliardy korun, což byl nejhorší březnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Od počátku roku do 21. března hospodařil stát v rozpočtovém provizoriu.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 16,5 miliardy na 356,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 27,1 miliardy na 316,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci března pak meziročně klesly o 49,5 miliardy na 415,4 miliardy korun.
„O 66 miliard korun lepší výsledek než loni touto dobou je třeba vnímat optikou rozpočtového provizoria a zhruba z jedné čtvrtiny lepším inkasem daní a pojistného, které odpovídá očekávanému plnění rozpočtu. Rozpočtové provizorium skončilo k 21. březnu, jak jsme slíbili, a jasně se ukázalo, že veškeré opoziční strašení před kolapsem hospodaření státu bylo liché,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
V rámci rozpočtového provizoria jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávaly v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho bude náročné v letošním roce udržet rozpočet s deficitem 280 miliard korun. „Přibydou výdaje na řešení energetické a migrační krize, bude také potřeba navýšit výdaje na obranu. Na druhou stranu bude vládě pomáhat vysoká inflace, která zvedá výběr DPH a která by se v nejbližších měsících mohla dostat někam ke čtrnácti procentům,“ domnívá se.
Stanjura: Pomoc musí jít k potřebným
Stanjura dále uvedl, že vnímá potřebu nových výdajů v souvislosti s uprchlickou krizí, dodatečnými výdaji na obranu a bezpečnost nebo pomocí domácnostem ohroženým rostoucími cenami – hlavně energií.
„Tato pomoc ale musí zůstat adresná a směřovat těm skutečně potřebným. Podle aktuálních dat statistického úřadu jsme převzali veřejné finance s deficitem 5,9 procenta HDP, což je bezmála dvojnásobek fiskálního pravidla EU, ke kterému chceme znovu směřovat. A to určitě nepůjde, budeme-li přijímat líbivá krátkodobá řešení za desítky miliard korun. Takový luxus si nyní kvůli populistické politice minulé vlády jednoduše nemůžeme dovolit,“ zdůraznil Stanjura.
Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Návrh letošního rozpočtu, který vláda Petra Fialy (ODS) upravila, v prvním čtení schválila dolní komora parlamentu 18. února. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) navrhl schodek o 97 miliard vyšší.
Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci března meziročně stouplo o 13,5 miliardy na 72,2 miliardy korun. Na dani z příjmu firem rozpočet meziročně získal o 1,6 miliardy korun více, celkem 28,7 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob rozpočet inkasoval ke konci března 29,3 miliardy korun, meziročně o půl miliardy více.
V případě výdajů klesly běžné i kapitálové výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci března vydal 399,5 miliardy korun, meziročně o 42 miliard méně. Kapitálové výdaje meziročně klesly o 7,6 miliardy na 15,9 miliardy korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci března 184,1 miliardy korun, meziročně o 8,3 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 142,1 miliardy korun. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.
Ministerstvo financí později odpoledne oznámilo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 552,1 miliardy korun. Loni to bylo 690,4 miliardy. Vyplývá to z aktualizované Strategie financování státního dluhu. Resort počítá příští rok se schodkem státního rozpočtu 270 miliard korun a o rok později s 250 miliardami korun. Obě částky jsou tak nižší než deficit schválený na rok 2022. Úřad očekává, že státní dluh letos stoupne o 262 miliard na 2,728 bilionu korun.
