T-Mobile od listopadu spustí mobilní síť 5G v Praze a Brně

Operátor T-Mobile spustí 1. listopadu komerční provoz rychlé mobilní sítě 5G v Praze a v Brně. Do konce roku chce v obou městech pokrýt víc než čtvrtinu populace. Vedle širších center obou metropolí pokryje signálem 5G také část pražského metra, uvedl operátor.

Konkurenční O2 už od léta nabízí komerční 5G v části Prahy a Kolína, Vodafone spustil sítě 5G v celkem pěti městech. Pokrývá části Karlových Varů, Ústí nad Labem, Jeseníku a také Prahy a Brna.

Výhody mobilní sítě páté generace budou moci vyzkoušet všichni zákazníci T-Mobile, kteří se nacházejí v širších centrech dvou největších metropolí, disponují zařízením s podporou 5G a SIM kartou podporující LTE. Provoz 5G sítě zahájí operátor současně také v části trasy C pražského metra a do konce roku jej postupně rozšíří do celkem 35 stanic.

Na začátku listopadu se o provoz 5G sítě postará 180 vysílačů. Jejich počet vzroste do konce roku na 335 základnových stanic. Zákazníci budou moci 5G připojení využívat od 1. listopadu také v sedmi stanicích pražského metra na trase C, Roztyly, Chodov, Háje, Kačerov, Budějovická, Pankrác a Pražského povstání. Počátkem prosince již bude pokryto třicet stanic na všech trasách a do konce roku pak přibude dalších pět.

Hlavním přínosem 5G není jen samotná přenosová rychlost, ale především ohromná kapacita a stabilita sítě. Pátá generace sítí přináší ještě vyšší rychlosti, kratší odezvu, umožní větší kapacitu mobilní sítě a obslouží také více zařízení.

Technologie 5G se vyznačují nízkou latencí, tedy malým zpožděním v rychlosti přenosu dat. Tato vlastnost, kterou sice jednotlivec nemá možnost během běžného využívání mobilního připojení pozorovat, má význam pro aplikování technologií budoucnosti v průmyslových odvětvích, dopravě nebo zdravotnictví.

T-Mobile spouští 5G na frekvencích využívaných v současnosti pro 3G a LTE, s dynamickým sdílením spektra mezi LTE a 5G, na frekvenci 2100 MHz s šířkou pásma 15 MHz a frekvenci 1800 MHz s šířkou pásma 20 MHz. Na nich dosahuje 5G při současném použití s LTE reálných rychlostí stahování až 500 Mbit/s. Přenosová rychlost závisí na konfiguraci konkrétního vysílače, síle a kvalitě signálu a podpoře koncového mobilního zařízení. K 5G do konce roku umožní společnost připojení asi desítce typů telefonů.

V současnosti běží aukce kmitočtů pro 5G v pásmech 700 a 3400 až 3600 MHz. Přihlásilo se sedm zájemců. Kmitočty by měly být přidělené na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...