České zdravotnictví má pro zvládnutí druhé vlny epidemie k dispozici největší finanční rezervy v polistopadové historii. Česká televize zjistila, že pojišťovny měly ke konci září na účtech rekordních 64 miliard. Je to víc než v březnu, kdy nemoc do země přišla. Systému pomohlo výrazné zvýšení plateb státu za děti, důchodce či nezaměstnané. I díky tomu plánuje stát v příštím roce přidat zdravotníkům deset procent.
Internistka Hana Šafaříková a ortoped Michal Vlk léčí v kolínské nemocnici pacienty s nemocí covid-19. Oni dva – stejně jako desetitisíce dalších zdravotníků – ale ještě nedostali slibované odměny ani za první vlnu epidemie.
„Peníze jsou vždy dobré. Ale na druhou stranu, na prvním místě to není, to je úkol postarat se o nemocné pacienty,“ říká Vlk. Šafaříková s ním souhlasí. „Když by to bylo, bylo by to samozřejmě příjemné, milé, ale hlavní smysl naší práce je postarat se o naše pacienty, aby se uzdravili,“ doplňuje.
Státní odměny ve výši 75 tisíc korun za první vlnu, která v Česku byla na jaře, dostanou lékaři a sestry v listopadu – ve výplatě za říjen. „Tady to je skutečně pozdě a za to se nezbývá než omluvit,“ dodává k tomu ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).
Ministerstvo počítá s odměnami i za druhou vlnu. Zároveň pro příští rok slibuje růst základních platů ve státních nemocnicích o deset procent. „Tady je určitý polštář, a pokud se zruší superhrubá mzda, tak zdravotníci by měli jít opravdu poměrně významně nahoru. Odměny, ty by měly být navíc,“ konstatuje Prymula.
Peněz má zdravotnictví k dispozici dost
Peněz na lepší ohodnocení zdravotníků i na tu nejlepší možnou léčbu pacientů má zdravotnictví dost. Ke konci září měly pojišťovny na účtech přebytky přes 64 miliard. To je o šest a půl miliardy víc než před rokem. A také nejvíc v české historii.
„Chtěl bych uklidnit kolegy v nemocnicích, že skutečně naším základním cílem je, abychom udrželi financování akutní lůžkové péče a celého zdravotnictví stabilní,“ zdůraznil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
Zhruba čtyřicet miliard můžou pojišťovny okamžitě použít na financování péče. Má to dva hlavní důvody: stále poměrně nízkou nezaměstnanost a také fakt, že v červnu stát zvýšil platby pojišťovnám za penzisty, děti či nezaměstnané o pět set korun měsíčně.
Poslanci napříč stranami letos ve sněmovně schválili hned dvojí rekordní růst plateb za státní pojištěnce. Už letos díky tomu stát pošle do zdravotnictví navíc dvacet miliard. V přístím roce pak tato částka ještě o třicet miliard vzroste.
„Je naprosto nezbytné, aby se na tomto ekonomickém zatížení podílel stát jako takový,“ říká místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS). A podle první místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olgy Richterové „není třeba se obávat, že by zdroje teď vyschly“.
Ministerstvo chce nemocnicím vyšší náklady související s koronavirem a zároveň výpadky příjmů za plánovanou péči vynahradit speciální vyhláškou.
