Slabá koruna přepisuje obchodníkům ceníky. Zdražuje zboží z dovozu

Už dva měsíce se až na výjimky drží česká měna nad hranicí 27 korun za euro a od začátku roku tratí téměř osm procent. Tento stav sice pomáhá vývozcům, nevýhodou je ale pro domácnosti, protože zdražuje zboží z dovozu, což už se začíná promítat do cen elektroniky. A víc peněz také bude stát výměna eur na dovolené. Zavedení evropské měny premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš ale stále odmítá. Podle něj v současné ekonomické situaci koruna České republice pomůže víc než členství v eurozóně.

„V rámci eurozóny bychom teď z hlediska půjčování neměli žádnou výhodu, spíš naopak. Samozřejmě je to ale eurozóna, kde rozhoduje – a je to složité. Ale protože máme svojí vlastní měnu, tak v podstatě nejsme odkázáni nebo závislí na někom, kdo nám určuje, jestli si můžeme půjčit, nebo nemůžeme,“ konstatuje premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš.

Naopak podle zastánců eura teď oslabující česká měna zemi škodí, a to i proto, že zdražují nákupy v zahraničí. Dovozci elektroniky už hlásí, že budou muset ceny navyšovat. V České republice momentálně zboží zdražuje nejvíc z celé Evropské unie.

U elektroniky se většinou změna kurzu projeví jako první. Někde už zdražovali, hlavně notebooky a počítače. V následujících týdnech ale půjdou ceny nahoru nejspíš u všeho dováženého zboží.

Kdyby měli prodejci započítat slabou korunu stoprocentně, znamenalo by to u některého zboží zdražení o tisíce – třeba notebook by vyšel o skoro 1400 korun dráž, než na začátku roku, kdy byl kurz mnohem silnější. Nárůst cen by ale nakonec mohl být o něco nižší.

„Jestli se to promítne celé, to uvidíme, já bych spíš čekal, že výrobci mají problém s prodejem vzhledem k tomu, že mnoho kamenných obchodů bylo uzavřeno, tak na oplátku mnohem více směřují marketingové akce do eshopů, tedy tam, kde dnes zákazníci jsou,“ konstatuje finanční ředitel Alzy Jiří Ponrt.

Slabou korunu řeší i vývozci

Kvůli kurzu koruny musí teď měnit ceníky i další obchodníci. „Zatím jsme z velké části prodávali staré zásoby, tam se to do cen ještě nepromítlo, ale do nových objednávek, kde dostáváme i nové ceníky, už se to nějakým způsobem promítne,“ konstatuje také mluvčí Mall Group Pavla Hobíková.

Slabou korunu teď řeší i vývozci. Ti z jedné strany sice vydělají víc, z té druhé ale za nákupy materiálů v eurech víc zaplatí. „To, co na tom vydělají, tak také okamžitě rychle ztratí ve zdražení v dovozech. A protože jsme otevřená ekonomika, tak nejenom hodně vyvážíme, ale také hodně dovážíme,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Ekonomové i politici se tak nyní přou, jestli by česká ekonomika nezvládla momentální situaci lépe, kdyby už se v tuzemsku platilo eurem. Vláda společnou evropskou měnu zavádět nechce a nechává další rozhodnutí až na své následovníky.

„Nevidím, že by to bylo pro českou ekonomiku nějak zásadní. Bude důležité teď velmi úzce spolupracovat v rámci Evropské unie, abychom evropskou ekonomiku znovu nastartovali, abychom posílili kompetitivní konkurenceschopné sektory,“ míní ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Na tom, jestli by euro teď Česku pomohlo nebo ne, se neshodne ani opozice. „Máme jednu z nejvyšších, dokonce nejvyšší inflaci v rámci celé Evropské unie, takže Češi chudnou a chudnou zejména proto, že nemáme společnou měnu. Je na čase obnovit diskuzi (o přijetí),“ říká předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„I v tuto chvíli platí, a koronavirová krize na tom nic nezměnila, že eurozóna má strukturální problémy a pro Českou republiku by nebylo výhodné, aby se k euru připojila,“ říká ale předseda strany ODS Petr Fiala.

Rusnok intervence v blízké době vyloučil

Kurz koruny sleduje i centrální banka, její guvernér Jiří Rusnok ale vyloučil intervence v blízké době. Někteří další členové bankovní rady by nicméně v určitých případech pro zásah hlasovali.

„Máme na to dostatečné devizové rezervy, abychom v případě, kdy vyhodnotíme, že pohyb koruny je příliš prudký a mohl by způsobit šok a nepříznivé efekty na trhu, tak jsme ochotni a připraveni zasáhnout,“ konstatuje člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda.

S velkými výkyvy ale prognóza centrálních bankéřů nepočítá. A stejně tak nepředpokládají, že by se měna mohla dostat v nejbližším roce a půl pod hranici 27 korun za euro. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 1 hhodinou

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 2 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 6 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 7 hhodinami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025
Načítání...