Slabá koruna přepisuje obchodníkům ceníky. Zdražuje zboží z dovozu

Už dva měsíce se až na výjimky drží česká měna nad hranicí 27 korun za euro a od začátku roku tratí téměř osm procent. Tento stav sice pomáhá vývozcům, nevýhodou je ale pro domácnosti, protože zdražuje zboží z dovozu, což už se začíná promítat do cen elektroniky. A víc peněz také bude stát výměna eur na dovolené. Zavedení evropské měny premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš ale stále odmítá. Podle něj v současné ekonomické situaci koruna České republice pomůže víc než členství v eurozóně.

„V rámci eurozóny bychom teď z hlediska půjčování neměli žádnou výhodu, spíš naopak. Samozřejmě je to ale eurozóna, kde rozhoduje – a je to složité. Ale protože máme svojí vlastní měnu, tak v podstatě nejsme odkázáni nebo závislí na někom, kdo nám určuje, jestli si můžeme půjčit, nebo nemůžeme,“ konstatuje premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš.

Naopak podle zastánců eura teď oslabující česká měna zemi škodí, a to i proto, že zdražují nákupy v zahraničí. Dovozci elektroniky už hlásí, že budou muset ceny navyšovat. V České republice momentálně zboží zdražuje nejvíc z celé Evropské unie.

U elektroniky se většinou změna kurzu projeví jako první. Někde už zdražovali, hlavně notebooky a počítače. V následujících týdnech ale půjdou ceny nahoru nejspíš u všeho dováženého zboží.

Kdyby měli prodejci započítat slabou korunu stoprocentně, znamenalo by to u některého zboží zdražení o tisíce – třeba notebook by vyšel o skoro 1400 korun dráž, než na začátku roku, kdy byl kurz mnohem silnější. Nárůst cen by ale nakonec mohl být o něco nižší.

„Jestli se to promítne celé, to uvidíme, já bych spíš čekal, že výrobci mají problém s prodejem vzhledem k tomu, že mnoho kamenných obchodů bylo uzavřeno, tak na oplátku mnohem více směřují marketingové akce do eshopů, tedy tam, kde dnes zákazníci jsou,“ konstatuje finanční ředitel Alzy Jiří Ponrt.

Slabou korunu řeší i vývozci

Kvůli kurzu koruny musí teď měnit ceníky i další obchodníci. „Zatím jsme z velké části prodávali staré zásoby, tam se to do cen ještě nepromítlo, ale do nových objednávek, kde dostáváme i nové ceníky, už se to nějakým způsobem promítne,“ konstatuje také mluvčí Mall Group Pavla Hobíková.

Slabou korunu teď řeší i vývozci. Ti z jedné strany sice vydělají víc, z té druhé ale za nákupy materiálů v eurech víc zaplatí. „To, co na tom vydělají, tak také okamžitě rychle ztratí ve zdražení v dovozech. A protože jsme otevřená ekonomika, tak nejenom hodně vyvážíme, ale také hodně dovážíme,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Ekonomové i politici se tak nyní přou, jestli by česká ekonomika nezvládla momentální situaci lépe, kdyby už se v tuzemsku platilo eurem. Vláda společnou evropskou měnu zavádět nechce a nechává další rozhodnutí až na své následovníky.

„Nevidím, že by to bylo pro českou ekonomiku nějak zásadní. Bude důležité teď velmi úzce spolupracovat v rámci Evropské unie, abychom evropskou ekonomiku znovu nastartovali, abychom posílili kompetitivní konkurenceschopné sektory,“ míní ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Na tom, jestli by euro teď Česku pomohlo nebo ne, se neshodne ani opozice. „Máme jednu z nejvyšších, dokonce nejvyšší inflaci v rámci celé Evropské unie, takže Češi chudnou a chudnou zejména proto, že nemáme společnou měnu. Je na čase obnovit diskuzi (o přijetí),“ říká předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„I v tuto chvíli platí, a koronavirová krize na tom nic nezměnila, že eurozóna má strukturální problémy a pro Českou republiku by nebylo výhodné, aby se k euru připojila,“ říká ale předseda strany ODS Petr Fiala.

Rusnok intervence v blízké době vyloučil

Kurz koruny sleduje i centrální banka, její guvernér Jiří Rusnok ale vyloučil intervence v blízké době. Někteří další členové bankovní rady by nicméně v určitých případech pro zásah hlasovali.

„Máme na to dostatečné devizové rezervy, abychom v případě, kdy vyhodnotíme, že pohyb koruny je příliš prudký a mohl by způsobit šok a nepříznivé efekty na trhu, tak jsme ochotni a připraveni zasáhnout,“ konstatuje člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda.

S velkými výkyvy ale prognóza centrálních bankéřů nepočítá. A stejně tak nepředpokládají, že by se měna mohla dostat v nejbližším roce a půl pod hranici 27 korun za euro. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...