Slabá koruna přepisuje obchodníkům ceníky. Zdražuje zboží z dovozu

Už dva měsíce se až na výjimky drží česká měna nad hranicí 27 korun za euro a od začátku roku tratí téměř osm procent. Tento stav sice pomáhá vývozcům, nevýhodou je ale pro domácnosti, protože zdražuje zboží z dovozu, což už se začíná promítat do cen elektroniky. A víc peněz také bude stát výměna eur na dovolené. Zavedení evropské měny premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš ale stále odmítá. Podle něj v současné ekonomické situaci koruna České republice pomůže víc než členství v eurozóně.

„V rámci eurozóny bychom teď z hlediska půjčování neměli žádnou výhodu, spíš naopak. Samozřejmě je to ale eurozóna, kde rozhoduje – a je to složité. Ale protože máme svojí vlastní měnu, tak v podstatě nejsme odkázáni nebo závislí na někom, kdo nám určuje, jestli si můžeme půjčit, nebo nemůžeme,“ konstatuje premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš.

Naopak podle zastánců eura teď oslabující česká měna zemi škodí, a to i proto, že zdražují nákupy v zahraničí. Dovozci elektroniky už hlásí, že budou muset ceny navyšovat. V České republice momentálně zboží zdražuje nejvíc z celé Evropské unie.

U elektroniky se většinou změna kurzu projeví jako první. Někde už zdražovali, hlavně notebooky a počítače. V následujících týdnech ale půjdou ceny nahoru nejspíš u všeho dováženého zboží.

Kdyby měli prodejci započítat slabou korunu stoprocentně, znamenalo by to u některého zboží zdražení o tisíce – třeba notebook by vyšel o skoro 1400 korun dráž, než na začátku roku, kdy byl kurz mnohem silnější. Nárůst cen by ale nakonec mohl být o něco nižší.

„Jestli se to promítne celé, to uvidíme, já bych spíš čekal, že výrobci mají problém s prodejem vzhledem k tomu, že mnoho kamenných obchodů bylo uzavřeno, tak na oplátku mnohem více směřují marketingové akce do eshopů, tedy tam, kde dnes zákazníci jsou,“ konstatuje finanční ředitel Alzy Jiří Ponrt.

Slabou korunu řeší i vývozci

Kvůli kurzu koruny musí teď měnit ceníky i další obchodníci. „Zatím jsme z velké části prodávali staré zásoby, tam se to do cen ještě nepromítlo, ale do nových objednávek, kde dostáváme i nové ceníky, už se to nějakým způsobem promítne,“ konstatuje také mluvčí Mall Group Pavla Hobíková.

Slabou korunu teď řeší i vývozci. Ti z jedné strany sice vydělají víc, z té druhé ale za nákupy materiálů v eurech víc zaplatí. „To, co na tom vydělají, tak také okamžitě rychle ztratí ve zdražení v dovozech. A protože jsme otevřená ekonomika, tak nejenom hodně vyvážíme, ale také hodně dovážíme,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Ekonomové i politici se tak nyní přou, jestli by česká ekonomika nezvládla momentální situaci lépe, kdyby už se v tuzemsku platilo eurem. Vláda společnou evropskou měnu zavádět nechce a nechává další rozhodnutí až na své následovníky.

„Nevidím, že by to bylo pro českou ekonomiku nějak zásadní. Bude důležité teď velmi úzce spolupracovat v rámci Evropské unie, abychom evropskou ekonomiku znovu nastartovali, abychom posílili kompetitivní konkurenceschopné sektory,“ míní ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Na tom, jestli by euro teď Česku pomohlo nebo ne, se neshodne ani opozice. „Máme jednu z nejvyšších, dokonce nejvyšší inflaci v rámci celé Evropské unie, takže Češi chudnou a chudnou zejména proto, že nemáme společnou měnu. Je na čase obnovit diskuzi (o přijetí),“ říká předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„I v tuto chvíli platí, a koronavirová krize na tom nic nezměnila, že eurozóna má strukturální problémy a pro Českou republiku by nebylo výhodné, aby se k euru připojila,“ říká ale předseda strany ODS Petr Fiala.

Rusnok intervence v blízké době vyloučil

Kurz koruny sleduje i centrální banka, její guvernér Jiří Rusnok ale vyloučil intervence v blízké době. Někteří další členové bankovní rady by nicméně v určitých případech pro zásah hlasovali.

„Máme na to dostatečné devizové rezervy, abychom v případě, kdy vyhodnotíme, že pohyb koruny je příliš prudký a mohl by způsobit šok a nepříznivé efekty na trhu, tak jsme ochotni a připraveni zasáhnout,“ konstatuje člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda.

S velkými výkyvy ale prognóza centrálních bankéřů nepočítá. A stejně tak nepředpokládají, že by se měna mohla dostat v nejbližším roce a půl pod hranici 27 korun za euro. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 51 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...