Slabá koruna přepisuje obchodníkům ceníky. Zdražuje zboží z dovozu

Už dva měsíce se až na výjimky drží česká měna nad hranicí 27 korun za euro a od začátku roku tratí téměř osm procent. Tento stav sice pomáhá vývozcům, nevýhodou je ale pro domácnosti, protože zdražuje zboží z dovozu, což už se začíná promítat do cen elektroniky. A víc peněz také bude stát výměna eur na dovolené. Zavedení evropské měny premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš ale stále odmítá. Podle něj v současné ekonomické situaci koruna České republice pomůže víc než členství v eurozóně.

„V rámci eurozóny bychom teď z hlediska půjčování neměli žádnou výhodu, spíš naopak. Samozřejmě je to ale eurozóna, kde rozhoduje – a je to složité. Ale protože máme svojí vlastní měnu, tak v podstatě nejsme odkázáni nebo závislí na někom, kdo nám určuje, jestli si můžeme půjčit, nebo nemůžeme,“ konstatuje premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš.

Naopak podle zastánců eura teď oslabující česká měna zemi škodí, a to i proto, že zdražují nákupy v zahraničí. Dovozci elektroniky už hlásí, že budou muset ceny navyšovat. V České republice momentálně zboží zdražuje nejvíc z celé Evropské unie.

U elektroniky se většinou změna kurzu projeví jako první. Někde už zdražovali, hlavně notebooky a počítače. V následujících týdnech ale půjdou ceny nahoru nejspíš u všeho dováženého zboží.

Kdyby měli prodejci započítat slabou korunu stoprocentně, znamenalo by to u některého zboží zdražení o tisíce – třeba notebook by vyšel o skoro 1400 korun dráž, než na začátku roku, kdy byl kurz mnohem silnější. Nárůst cen by ale nakonec mohl být o něco nižší.

„Jestli se to promítne celé, to uvidíme, já bych spíš čekal, že výrobci mají problém s prodejem vzhledem k tomu, že mnoho kamenných obchodů bylo uzavřeno, tak na oplátku mnohem více směřují marketingové akce do eshopů, tedy tam, kde dnes zákazníci jsou,“ konstatuje finanční ředitel Alzy Jiří Ponrt.

Slabou korunu řeší i vývozci

Kvůli kurzu koruny musí teď měnit ceníky i další obchodníci. „Zatím jsme z velké části prodávali staré zásoby, tam se to do cen ještě nepromítlo, ale do nových objednávek, kde dostáváme i nové ceníky, už se to nějakým způsobem promítne,“ konstatuje také mluvčí Mall Group Pavla Hobíková.

Slabou korunu teď řeší i vývozci. Ti z jedné strany sice vydělají víc, z té druhé ale za nákupy materiálů v eurech víc zaplatí. „To, co na tom vydělají, tak také okamžitě rychle ztratí ve zdražení v dovozech. A protože jsme otevřená ekonomika, tak nejenom hodně vyvážíme, ale také hodně dovážíme,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Ekonomové i politici se tak nyní přou, jestli by česká ekonomika nezvládla momentální situaci lépe, kdyby už se v tuzemsku platilo eurem. Vláda společnou evropskou měnu zavádět nechce a nechává další rozhodnutí až na své následovníky.

„Nevidím, že by to bylo pro českou ekonomiku nějak zásadní. Bude důležité teď velmi úzce spolupracovat v rámci Evropské unie, abychom evropskou ekonomiku znovu nastartovali, abychom posílili kompetitivní konkurenceschopné sektory,“ míní ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Na tom, jestli by euro teď Česku pomohlo nebo ne, se neshodne ani opozice. „Máme jednu z nejvyšších, dokonce nejvyšší inflaci v rámci celé Evropské unie, takže Češi chudnou a chudnou zejména proto, že nemáme společnou měnu. Je na čase obnovit diskuzi (o přijetí),“ říká předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„I v tuto chvíli platí, a koronavirová krize na tom nic nezměnila, že eurozóna má strukturální problémy a pro Českou republiku by nebylo výhodné, aby se k euru připojila,“ říká ale předseda strany ODS Petr Fiala.

Rusnok intervence v blízké době vyloučil

Kurz koruny sleduje i centrální banka, její guvernér Jiří Rusnok ale vyloučil intervence v blízké době. Někteří další členové bankovní rady by nicméně v určitých případech pro zásah hlasovali.

„Máme na to dostatečné devizové rezervy, abychom v případě, kdy vyhodnotíme, že pohyb koruny je příliš prudký a mohl by způsobit šok a nepříznivé efekty na trhu, tak jsme ochotni a připraveni zasáhnout,“ konstatuje člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda.

S velkými výkyvy ale prognóza centrálních bankéřů nepočítá. A stejně tak nepředpokládají, že by se měna mohla dostat v nejbližším roce a půl pod hranici 27 korun za euro. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 15 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 20 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...