Schillerová začne vyjednávat o definitivní podobě rozpočtu na příští rok. Už teď v něm chybí třicet miliard

Nahrávám video
V rozpočtu chybí třicet miliard
Zdroj: ČT24

Příští týden začne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjednávat s vládními kolegy o konečné podobě státního rozpočtu na další rok. Vláda zatím počítá se schodkem 390 miliard korun. Česká televize ale zjistila, že v návrhu už teď chybí – hlavně kvůli novým prioritám kabinetu – téměř třicet miliard. A ministři přichází s požadavky za desítky miliard navíc.

„Doufám, že se podaří něco najít na příjmové straně, a zbytek budu škrtat na výdajové. Nedá se nic dělat,“ říká k situaci ohledně schodku vicepremiérka a ministryně financí Schillerová. Čeho konkrétně by se škrty týkaly, zatím ale neupřesnila. „V tuto chvíli nad tím sedíme, to je potřeba vzít v komplexu. To se nedá takto říct,“ dodala. 

Návrh rozpočtu na příští rok stále nepočítá se dvěma a půl miliardami na vyšší slevy pro rodiny s více dětmi. Stejně tak v něm zatím není pět a půl miliardy na schválený růst přídavků, čtrnáct a půl miliardy na schválené zvýšení plateb státu za jeho pojištěnce a až pět miliard na vyšší platy učitelů, které požaduje ministerstvo školství.

Priority
Zdroj: ČT24

Rozpočet naopak počítá se dvěma a půl miliardami z digitální daně, kterou ale sněmovna prakticky jistě nestihne schválit. „Abych byla úplně objektivní, vidím to dost pesimisticky, že by to mohlo do voleb dojít. Máme tady dva měsíce, sněmovna nejede,“ říká Schillerová.

Vládě tak hrozí až o třicet miliard vyšší deficit. Ministryně financí ale na navrženém schodku 390 miliard trvá i za cenu škrtů.

Opozice tvrdí, že by kabinet měl plánovaných třicet miliard co nejdřív zahrnout do rozpočtu.

„To je bohužel takový běžný způsob fungování paní ministryně financí, že do rozpočtu nedává výdaje, které už schválené jsou, naopak tam zahrnuje příjmy, které ještě schválené nejsou,“ podotýká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „To je samozřejmě špatný přístup, takto se rozpočty nesestavují nebo neměly by se sestavovat,“ souhlasí místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura uvedl, že
na ministerstvo financí tlačí už teď. „Aby i s námi rozpočet diskutovalo, protože už teď tam vidíme položky, které prostě nejsou realistické,“ přiblížil.

Desítky miliard korun navíc v rozpočtu požadují i jednotliví ministři

Další desítky miliard po resortu financí navíc požadují i jednotliví ministři, hovořili o nich už v červnu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) například zmínila požadavek obcí na investice ve výši deseti miliard korun.

„Všechno dohromady bychom se bavili zhruba o nějaké jedné a čtvrt miliardě korun,“ konkretizoval zase svou představu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Také vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) chce více peněz pro ministerstvo dopravy. „Já osobně si myslím, že to bude dvě až tři miliardy a pak jsme naprosto spokojení,“ uvedl.

A třeba ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) žádá další miliardy na sociální služby. „Neexistuje, aby sociálním službám příští rok nerostly finanční prostředky,“ zdůraznila. „Já bych byl rád, kdyby se to zvedlo o nějakou miliardu,“ vyčíslil požadavky také ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Právě on bude zároveň prvním členem vlády, který bude v úterý o penězích s ministryní financí vyjednávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...