Restaurace jsou bezpečná místa. Vláda by měla jejich majitelům pomoci, tvrdí šéf svazu obchodu

Nahrávám video
Události, komentáře: Dopad vládních nařízení na restaurace
Zdroj: ČT24

Nové vládní protikoronavirové nařízení ohledně zkrácení otevírací doby ohromně poškodí majitele restaurací a hospod, vláda tak neprávem tvrdí, že podniky jsou nebezpečným místem, myslí si prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něho by měl stát majitele provozoven naopak podpořit a pomoci jim snížit náklady. Ve čtvrtek to uvedl v pořadu ČT Události, komentáře, kde debatoval společně s bývalým ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) a Lubošem Kastnerem, majitelem sítě plzeňských a pražských restaurací.

„Vláda říká, že restaurace jsou nebezpečným místem, nemá pro to ale žádná relevantní data. Z toho, co ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, nejsou restaurace a hospody zdrojem nákazy,“ tvrdí Prouza.

Podle něho se z klientely mnoha restaurací vytratili lukrativní hosté, jako jsou například rodiny s dětmi nebo turisté. Přes léto se situace sice uvolnila, řada lidí se ale do zařízení nevrátila, a to ani do vesnických hospod, popisoval v pořadu Prouza. Hosté se prý během jarní karantény naučili nakupovat pivo a soudky s vínem domů, což situaci pro restauratéry nezlepšilo.

„Řada zaměstnavatelů musí propouštět. Zatím sice jen pomocný personál, brzy se ale zhorší počasí a zavřou se zahrádky,“ dodal Prouza. Prezident Svazu obchodního a cestovního ruchu má za to, že by podnikům mohla pomoci státní podpora.

„Ministerstvo financí by mohlo třeba srovnat DPH na jídlo i pití. Stát by mohl také zajistit, aby restaurace nemusely odvádět za zaměstnance sociální pojištění. To si dnes může ještě stále dovolit,“ popisuje Prouza.

Pilný: Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době

S Prouzou v pořadu nesouhlasil pražský zastupitel a exministr financí Ivan Pilný, podle kterého neexistují žádná data ani analýzy o tom, zda se koronavirus v restauracích šíří, nebo ne. „Nemáme o tom žádná data, ani na nich založenou analýzu. Víme ale moc dobře, že se ten virus šíří komunitně. Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době. Říkat teď lidem, že jim třeba za dva týdny posuneme zavírací dobu zpátky, je nereálné,“ tvrdí Pilný.

Přijatá vládní opatření vnímá jako nutná, pochopitelná a dlouhodobá, budou mít však negativní dopad na podnikatele v Praze. „Dopad na pražskou ekonomiku bude velký a tohle bude poslední rána z milosti. Už dlouho se mluví o restartu pražské ekonomiky, možná k němu ale ani nemusí dojít,“ řekl Pilný.

Podlehli jsme v čele s vládou iluzi, že je všechno za námi a dostali jsme se tak do situace, která šla předvídat, evidentně jsme na ni ale nebyli připraveni, řekl Pilný. „Při přijímání opatření je důležitá komunikace s lidmi. Jestli chcete, aby se to povedlo, musíte je získat na svou stranu. Je třeba, aby tam bylo porozumění. Nejde říct, že jednou roušky ano a pak zase ne,“ dodal.

Ivan Pilný
Zdroj: ČT24

Prouza nicméně za svými argumenty stojí. Znovu uvedl, že restaurace nepatří k místům, kde se nejčasteji vyskytuje nákaza. „Ty problémy vznikají jinde než v restauraci. Buď vláda bude dělat rozhodnutí, která vypadají líbivě, nebo ať omezuje rizika tam, kde jsou. Dnes jsou to zejména školy, které z různých důvodů uzavírat nechce,“ řekl Prouza.

Vláda se nebaví s odborníky, řekl majitel sítě restaurací

Debaty se zúčastnil rovněž majitel sítě restaurací a hospod v Praze a Plzni Luboš Kastner. Ten si v pořadu postěžoval, že vláda se nebaví s odborníky a přitom rozhoduje plošnými opatřeními o oboru gastronomie. Budoucnost restauračních zařízení v Česku je podle něho nejistá.

„Nevíme, co nás čeká v listopadu a prosinci. Vláda nám v tom nepomáhá, nejsou konkrétní a žijeme z týdne na týden s tím, že nevíme, co přijde,“ uvedl Kastner. Restauratérům by podle něho pomohlo, kdyby vláda odložila zavírací dobu o jednu hodinu. Podniky by se tak mohly uzavírat v jedenáct hodin večer.

„Nejde ani o tu hodinu, ale o průběh celého večera, který nám obvykle vydělá kolem šedesáti procent tržeb,“ dodal.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 7 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 5 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 6 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 10 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...