Restaurace jsou bezpečná místa. Vláda by měla jejich majitelům pomoci, tvrdí šéf svazu obchodu

34 minut
Události, komentáře: Dopad vládních nařízení na restaurace
Zdroj: ČT24

Nové vládní protikoronavirové nařízení ohledně zkrácení otevírací doby ohromně poškodí majitele restaurací a hospod, vláda tak neprávem tvrdí, že podniky jsou nebezpečným místem, myslí si prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něho by měl stát majitele provozoven naopak podpořit a pomoci jim snížit náklady. Ve čtvrtek to uvedl v pořadu ČT Události, komentáře, kde debatoval společně s bývalým ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) a Lubošem Kastnerem, majitelem sítě plzeňských a pražských restaurací.

„Vláda říká, že restaurace jsou nebezpečným místem, nemá pro to ale žádná relevantní data. Z toho, co ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, nejsou restaurace a hospody zdrojem nákazy,“ tvrdí Prouza.

Podle něho se z klientely mnoha restaurací vytratili lukrativní hosté, jako jsou například rodiny s dětmi nebo turisté. Přes léto se situace sice uvolnila, řada lidí se ale do zařízení nevrátila, a to ani do vesnických hospod, popisoval v pořadu Prouza. Hosté se prý během jarní karantény naučili nakupovat pivo a soudky s vínem domů, což situaci pro restauratéry nezlepšilo.

„Řada zaměstnavatelů musí propouštět. Zatím sice jen pomocný personál, brzy se ale zhorší počasí a zavřou se zahrádky,“ dodal Prouza. Prezident Svazu obchodního a cestovního ruchu má za to, že by podnikům mohla pomoci státní podpora.

„Ministerstvo financí by mohlo třeba srovnat DPH na jídlo i pití. Stát by mohl také zajistit, aby restaurace nemusely odvádět za zaměstnance sociální pojištění. To si dnes může ještě stále dovolit,“ popisuje Prouza.

Pilný: Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době

S Prouzou v pořadu nesouhlasil pražský zastupitel a exministr financí Ivan Pilný, podle kterého neexistují žádná data ani analýzy o tom, zda se koronavirus v restauracích šíří, nebo ne. „Nemáme o tom žádná data, ani na nich založenou analýzu. Víme ale moc dobře, že se ten virus šíří komunitně. Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době. Říkat teď lidem, že jim třeba za dva týdny posuneme zavírací dobu zpátky, je nereálné,“ tvrdí Pilný.

Přijatá vládní opatření vnímá jako nutná, pochopitelná a dlouhodobá, budou mít však negativní dopad na podnikatele v Praze. „Dopad na pražskou ekonomiku bude velký a tohle bude poslední rána z milosti. Už dlouho se mluví o restartu pražské ekonomiky, možná k němu ale ani nemusí dojít,“ řekl Pilný.

Podlehli jsme v čele s vládou iluzi, že je všechno za námi a dostali jsme se tak do situace, která šla předvídat, evidentně jsme na ni ale nebyli připraveni, řekl Pilný. „Při přijímání opatření je důležitá komunikace s lidmi. Jestli chcete, aby se to povedlo, musíte je získat na svou stranu. Je třeba, aby tam bylo porozumění. Nejde říct, že jednou roušky ano a pak zase ne,“ dodal.

Ivan Pilný
Zdroj: ČT24

Prouza nicméně za svými argumenty stojí. Znovu uvedl, že restaurace nepatří k místům, kde se nejčasteji vyskytuje nákaza. „Ty problémy vznikají jinde než v restauraci. Buď vláda bude dělat rozhodnutí, která vypadají líbivě, nebo ať omezuje rizika tam, kde jsou. Dnes jsou to zejména školy, které z různých důvodů uzavírat nechce,“ řekl Prouza.

Vláda se nebaví s odborníky, řekl majitel sítě restaurací

Debaty se zúčastnil rovněž majitel sítě restaurací a hospod v Praze a Plzni Luboš Kastner. Ten si v pořadu postěžoval, že vláda se nebaví s odborníky a přitom rozhoduje plošnými opatřeními o oboru gastronomie. Budoucnost restauračních zařízení v Česku je podle něho nejistá.

„Nevíme, co nás čeká v listopadu a prosinci. Vláda nám v tom nepomáhá, nejsou konkrétní a žijeme z týdne na týden s tím, že nevíme, co přijde,“ uvedl Kastner. Restauratérům by podle něho pomohlo, kdyby vláda odložila zavírací dobu o jednu hodinu. Podniky by se tak mohly uzavírat v jedenáct hodin večer.

„Nejde ani o tu hodinu, ale o průběh celého večera, který nám obvykle vydělá kolem šedesáti procent tržeb,“ dodal.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 3 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 14 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...