Vláda chce rekordní deficit státního rozpočtu ve výši pět set miliard korun, ovšem podporu pro zvýšení schodku stále nemá. Jak se shodli hosté středečního pořadu Události, komentáře, předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podpora ekonomiky je určitě potřeba, ale vláda musí odkrýt karty v tom, kam přesně peníze půjdou. V takovém případě se pak podle nich najde přijatelný kompromis.
Rekordní deficit může projít, pokud bude jasné, kam peníze půjdou, shodli se Středula i Zamrazilová
14 minut
UK: Ekonomika a rozpočet ve výhledech s Evou Zamrazilovou a Josefem Středulou
„Samotná výše schodku by posunula ten schodek na nějakých téměř deset procent hrubého domácího produktu, což by veřejné zadlužení posunulo někam ke 40 procentům. A tady to vidím navázáno ještě na novelizaci zákona o rozpočtové odpovědnosti, kde si vláda vytvořila prostor pro dalších sedm let zvyšovat strukturální deficit, takže napřesrok by tady byl další schodek minimálně 200, 250 miliard korun, to už by se veřejné zadlužení posunulo třeba k 45 procentům,“ vysvětluje Zamrazilová.
Podle ní by to bylo přijatelné, pokud by byla jasně zdokumentována především příjmová stránka rozpočtu. „A tam je zatím zdokumentováno, pokud vím, 63 miliard korun. Potom je jasně vymezený účelový výdaj 12 miliard korun obcím, to by bylo rovněž akceptovatelné. Ale vládní rozpočtová rezerva 136 nebo 137 miliard korun, která není nijak účelově vymezena na jednotlivé druhy výdajů, to už si myslím, že se vymyká demokratické kontrole parlamentu, která by samozřejmě vždy u státního rozpočtu být měla,“ připomněla Zamrazilová.
Podobně hovoří i Středula. „Já si myslím, že každý rozumný hospodář by toto přece chtěl vidět. Ono bianco šek vždycky jde učinit ve chvíli, kdy víte, k čemu je určen a k čemu bude použit,“ konstatuje. Miliardy korun bez přesného určení ale není podle něho přístup, který by opoziční, ale ani koaliční strany oceňovaly.
„Takže z našeho pohledu odborů si myslíme, že otázka zvýšení dluhu na čtyřicet nebo 38 procent, jak to přesně vychází, není nic, co by ubližovalo České republice. Když vezmu v potaz Spolkovou republiku Německo, kdy ze 60% zadlužení budou na nějakých 76 %, (…) tak to v žádném případě nemusí znamenat ohrožení ekonomiky. Důležité ale je, na co ty peníze budou použity, jak budou sanovat ekonomiku, jakým způsobem zasanujeme spotřebu obyvatel, to je hodně důležitá věc,“ uvedl Středula.
Problém tedy není podle něho v tom, že by opozice nechtěla nebo principiálně nesouhlasila s pomocí ekonomiky, ale jde o to, aby vláda karty otevřela, byla transparentní a otevřená v diskusi se všemi.
„Bohužel se v současné době stává, že některé návrhy zákonů se dávají například přímo vládě na stůl, takže ani členové vlády nemají příliš času si to rozmyslet, potom to jde rychle do Poslanecké sněmovny a tam se samozřejmě mohlo stát mnoho chyb,“ vysvětluje.
Koalice se teď zaměřuje na jednání s Piráty, lidovci a komunisty, ostatní opoziční strany jsou proti vyššímu schodku. V pozměňovacím návrhu, který podal premiér Andrej Babiš (ANO), už se navrhuje rozpočtová rezerva ve výši 36,1 miliardy korun, namísto původních zhruba 137 miliard.
Premiér v něm také přiblížil, kam mají zvýšené výdaje směřovat, kdy zvýšil výdaje u sedmi ministerstev, Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Babiš ale zároveň v minulých dnech uvedl, že si neumí představit, že by deficit sněmovna neschválila, a že v takovém případě nevylučuje ani předčasné volby, i když si je nepřeje. Oba hosté pořadu Události, komentáře se ale shodli, že ještě dojde k dalšímu jednání a zřejmě také ke kompromisu.
„Já si myslím, jak znám českou politickou scénu, že v tomto je politika umění možného, a tady si myslím, že k tomu dojde a že najdou následně dohodu, která bude akceptovatelná většinou v Poslanecké sněmovně, protože je to nutné pro podporu ekonomiky a pro podporu subjektů v ekonomice,“ uvedl Středula.
Odhady ekonomických dopadů pandemie se různí, pohybují se mezi šesti a deseti procenty poklesu. OECD například odhaduje pro Česko pokles HDP o 9,6 procenta, což je pátý nejhorší výsledek na světě po Velké Británii, Itálii, Španělsku a Francii.
Podle Zamrazilové jsou čísla takto nepříznivá, protože má v české ekonomice extrémní roli export. „Tady tvoří nějakých 80 procent hrubého domácího produktu a systémem investičních pobídek, který tady fungoval od nějakého roku 2000, došlo k vytvoření struktury ekonomiky, která je velice zranitelná, protože je velmi silně orientována na takzvaně procyklická odvětví, automobilový průmysl zde dominuje,“ přibližuje.
Právě automobilový průmysl je jednou z nejpostiženějších oblastí a světoví výrobci už před pandemií naznačili, že se budou uchylovat k různým úsporným plánům a také propouštět.
A právě proto je podle Středuly klíčové, pokud se má ekonomika znova nastartovat, zasanovat kupní sílu obyvatelstva. Zmiňuje, že například v Německu funguje kurzarbeit tak, že zaměstnavatel, který je v potížích, sníží pracovní dobu například na 60 procent a na tu úroveň klesnou i mzdy, ale stát je dorovná na úroveň 95–97 procent.
„V České republice, když půjdete do karantény nebo budete nemocná nebo budete mít nějaký typ přerušení práce, dostanete minimálně 60 procent a přijdete o čtyřicet. V tom případě každý člověk i firma se chová velice logicky a říká, my nebudeme nakupovat předměty dlouhodobé spotřeby,“ vysvětluje. Což v praxi jednoduše znamená to, že lidé nekoupí auto, to se nevyrobí a zaměstnavatel bude mít propad.
„Proto vláda musí řešit situaci, aby ochránila nejen zdraví, ale teď i ekonomiku, a to znamená do ní dát peníze. Ale musí vědět na co. Nesmí to být výběrově. Nesmí to být učiněno tak, že to dostane jenom někdo, protože si řekl o peníze. Takovým způsobem to fungovat opravdu nemůže,“ dodal Středula.
O půlbilionovém deficitu bude sněmovna hlasovat v úterý 23. června na mimořádné schůzi. Vláda chtěla původně záměr prosadit zrychleně v legislativní nouzi, komunisté ale plánují podle doporučení rozpočtového výboru hlasovat proti. Vláda žádá sněmovnu o navýšení schodku už potřetí, kvůli koronaviru narostl zatím ze 40 na 300 miliard.
