Babiš si neumí představit, že by zvýšení schodku rozpočtu sněmovna neschválila

Premiér Andrej Babiš (ANO) si neumí představit, že by sněmovna neschválila návrh na zvýšení schodku letošního státního rozpočtu. Pokračují jednání o podpoře s KSČM, rozhovory se vedou i s Piráty a lidovci, kteří mají vlastní konkrétní návrhy, uvedl premiér po středeční prohlídce úpravny vody Želivka v Hulicích na Benešovsku.

Menšinový kabinet ANO a ČSSD navrhl kvůli dopadům šíření koronaviru nárůst deficitu na 500 miliard korun. Nemá k tomu ale zatím podporu dalších sněmovních stran.

Zástupci vlády jednají o návrhu s opozicí, protože hlasovat pro půlbilionový schodek se zdráhá i KSČM, která dosud rozpočtové plány vlády podporovala.

Premiér ve středu řekl, že chce spolu s ministryni financí Alenou Schillerovou (za ANO) ve čtvrtek hovořit se zástupci KDU-ČSL. Schillerová podle něj zároveň jedná s předsedkyní rozpočtového výboru sněmovny Miroslavou Vostrou (KSČM) a s Piráty, kteří přišli s návrhem podporovaným i Babišem. Piráti chtějí například zajistit pomoc pro lidi zaměstnané na pracovní dohody a lidi, kteří mají dohodu a zároveň jsou i OSVČ.

Piráti a lidovci podle premiéra na rozdíl od zbytku opozice přišli s konkrétními návrhy, ostatní jen vše odmítají.

„Neumím si představit, že by rozpočet nebyl schválen tak, jak jsme ho předložili, protože je tam rezerva jenom 36 miliard a tam nemáme ani příspěvek na lázně, ani kompenzace pro cestovní ruch. Takže si neumím představit, že by to sněmovna neschválila, protože samozřejmě tím by zablokovali všechno,“ uvedl.

Podle premiéra je také otázka, jestli bude návrh schválen v legislativní nouzi, nebo klasickým postupem. Hrozí tak, že by se vše o více než měsíc odložilo.

Sněmovna by měla rozpočet projednávat 23. června

Sněmovna by měla návrh na zvýšení rozpočtového schodku projednat na mimořádné schůzi příští týden v úterý. Vláda chtěla záměr prosadit zrychleně v legislativní nouzi, komunisté ale plánují podle doporučení rozpočtového výboru hlasovat proti tomu.

Komunistům se v návrhu rozpočtu nelíbila vládní rezerva 136,6 miliardy korun bez určení konkrétního účelu investic. Babišem předložený pozměňovací návrh vládní rezervu snížil na 36,1 miliardy korun a zvýšil výdaje u sedmi ministerstev a Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 7 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025
Načítání...