Babiš si neumí představit, že by zvýšení schodku rozpočtu sněmovna neschválila

Premiér Andrej Babiš (ANO) si neumí představit, že by sněmovna neschválila návrh na zvýšení schodku letošního státního rozpočtu. Pokračují jednání o podpoře s KSČM, rozhovory se vedou i s Piráty a lidovci, kteří mají vlastní konkrétní návrhy, uvedl premiér po středeční prohlídce úpravny vody Želivka v Hulicích na Benešovsku.

Menšinový kabinet ANO a ČSSD navrhl kvůli dopadům šíření koronaviru nárůst deficitu na 500 miliard korun. Nemá k tomu ale zatím podporu dalších sněmovních stran.

Zástupci vlády jednají o návrhu s opozicí, protože hlasovat pro půlbilionový schodek se zdráhá i KSČM, která dosud rozpočtové plány vlády podporovala.

Premiér ve středu řekl, že chce spolu s ministryni financí Alenou Schillerovou (za ANO) ve čtvrtek hovořit se zástupci KDU-ČSL. Schillerová podle něj zároveň jedná s předsedkyní rozpočtového výboru sněmovny Miroslavou Vostrou (KSČM) a s Piráty, kteří přišli s návrhem podporovaným i Babišem. Piráti chtějí například zajistit pomoc pro lidi zaměstnané na pracovní dohody a lidi, kteří mají dohodu a zároveň jsou i OSVČ.

Piráti a lidovci podle premiéra na rozdíl od zbytku opozice přišli s konkrétními návrhy, ostatní jen vše odmítají.

„Neumím si představit, že by rozpočet nebyl schválen tak, jak jsme ho předložili, protože je tam rezerva jenom 36 miliard a tam nemáme ani příspěvek na lázně, ani kompenzace pro cestovní ruch. Takže si neumím představit, že by to sněmovna neschválila, protože samozřejmě tím by zablokovali všechno,“ uvedl.

Podle premiéra je také otázka, jestli bude návrh schválen v legislativní nouzi, nebo klasickým postupem. Hrozí tak, že by se vše o více než měsíc odložilo.

Sněmovna by měla rozpočet projednávat 23. června

Sněmovna by měla návrh na zvýšení rozpočtového schodku projednat na mimořádné schůzi příští týden v úterý. Vláda chtěla záměr prosadit zrychleně v legislativní nouzi, komunisté ale plánují podle doporučení rozpočtového výboru hlasovat proti tomu.

Komunistům se v návrhu rozpočtu nelíbila vládní rezerva 136,6 miliardy korun bez určení konkrétního účelu investic. Babišem předložený pozměňovací návrh vládní rezervu snížil na 36,1 miliardy korun a zvýšil výdaje u sedmi ministerstev a Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...