Už nyní je zřejmé, že v příštím roce půjde na platy státních zaměstnanců znovu rekordní částka. Její konkrétní výše ovšem zůstává nejasná, protože se výrazně liší představy ministerstva financí vedeného hnutím ANO, koaličního partnera ČSSD a odborů. Více mělo naznačit pondělní jednání tripartity (zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů) o platech, které ale bylo v neděli večer zrušeno. Důvodem má být prodloužené jednání vlády, po kterém následuje zasedání koaliční rady.
Návrh státního rozpočtu, který vládě poslalo ministerstvo financí, počítá s částkou 225 miliard korun, tedy o patnáct miliard více než letos. Jenže tento materiál stále předpokládá zvýšení platů jen o dvě procenta, zatímco sama ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla minulý týden ČT, že kvůli růstu inflace počítá s růstem o tři procenta. A později pak ještě názor změnila.
Nově půjde do jednání s variantou zvýšení platů o pevnou částku, která je podle ní spravedlivější než procentuální navýšení. „Tu variantu pevné částky musím propočítat,“ uvedla.
Stejná částka pro všechny by znamenala, že u toho, kdo má malý plat, bude zvýšení v procentech vyšší než u toho, kdo má plat velký.
Návrh ministerstva financí víceméně podporují zaměstnavatelé. Jejich zástupci totiž již dlouhodobě upozorňují, že na platy státních zaměstnanců vydělává soukromá sféra.
Výhrady z ČSSD
Proti návrhu ministerstva financí pak stojí požadavky na výraznější zvýšení platů. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dříve oznámila, že chce zvýšení o 5,2 procenta.
Vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček pak požaduje, aby všichni zaměstnanci bezpečnostních sborů – policisté, hasiči, celníci či třeba příslušníci Vězeňské služby – od příštího roku dostávali o dva tisíce korun měsíčně více.
Stejnou částku by ČSSD považovala za dostatečnou i pro ostatní zaměstnance státu. Peníze mají dostat podle sociálních demokratů do tarifů.
Neshody mezi odboráři
Jak zvyšovat platy se mezi sebou neshodnou ani odborové centrály.
Asociace samostatných odborů (ASO) jako menší odborová centrála v Česku navrhuje zvýšit všem zaměstnancům veřejné správy a služeb tarif, tedy základ výdělku o 1500 korun. To znamená přidat všem stejnou částku (stejně jako to nově zvažuje ministryně financí). Zatímco člověk s tarifem 10 tisíc korun by si polepšil o 15 procent, u základu 15 tisíc korun by to představovalo deset procent a u základu 30 tisíc korun pět procent, uvedla agentura ČTK. Vyšší tarify mají lidé s vyšším vzděláním, odborností i praxí a na vyšších pozicích.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), větší odborová centrála, chce zrušit nejnižší tabulkovou třídu a růst platů má být osm procent. Všechny peníze by podle ní měly zaměstnanci dostat do tarifů.
Předseda ČMKOS Josef Středula to doplnil i tweetem, kde uvedl, že sami politici si chtějí od ledna příštího roku přidat více než deset procent. „Návrh na tříprocentní zvýšení mezd státních zaměstnanců považuji za výsměch a vrchol pokrytectví.“
Více než ostatní zaměstnanci veřejného sektoru by si zřejmě měli polepšit učitelé. Schillerová už dříve mluvila v jejich případě o přidání o deset procent. ČMKOS požaduje pro pedagogy navíc 15 procent, pro další pracovníky ve školství deset procent.
Jak to vidí opozice
Rozdílné názory kolik a jak přidávat jsou i mezi opozicí. Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík se domnívá, že růst platů by měl zhruba odpovídat soukromé sféře. „Tam, kde jsou ty odhady někde mezi pěti a sedmi procenty.“
Další část opozice má na růst platů jiný pohled. ODS chce jít cestou snižování daní. „Zvyšoval bych mzdy tím, že se sníží daně, protože každý občan by to pocítil na své peněžence a měl by vyšší příjem,“ uvedl předseda strany Petr Fiala.
TOP 09 by pak snižovala počty státních zaměstnanců a většina peněz má podle ní jít do odměn. „Já jsem byl vždy příznivec dávat to do odměn, aby bylo možné motivovat výkon,“ řekl předseda poslaneckého klubu strany Miroslav Kalousek.
Do konce září má vláda rozpočet předložit poslancům
O platech měla tripartita jednat 9. září a odbory předem vzkazovaly, že pokud se nenajde shoda na růstu, budou požadovat další jednání.
Na hledání dohody je přitom zhruba už jen týden. V pondělí 16. září chce vláda schvalovat rozpočet za účasti prezidenta republiky. Do konce září pak musí kabinet doručit návrh rozpočtu sněmovně, která ho pak začne posuzovat a měnit. Senát o státním rozpočtu nejedná.
