Schillerová navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent. Čeká se vyšší inflace

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent místo dosud navrhovaných dvou procent, informovala o tom ČT. Důvodem je aktuálně vyšší odhad inflace.

Ministerstvo nově očekává, že růst spotřebitelských cen bude letos 2,7 procenta, zatímco v červenci předpokládalo 2,5 procenta. Zvýšil se i odhad pro příští rok: z  2,2 na 2,4 procenta. Vyplývá to z materiálů resortu na čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. 

Odbory chtějí výrazně více

Navrhovaný růst platů bude předmětem konfrontace mezi vládou a odbory. Ty už dříve oznámily, že pro učitele žádají přidání o 15 procent, pro nepedagogické pracovníky a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent. Chtějí o tom ještě vyjednávat s kabinetem. Agentuře ČTK to v polovině srpna řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok zvýšení platů učitelům o deset procent. Ostatním původně o dvě procenta, nyní to zvyšuje na tři procenta. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se výdělky zdravotníků měly zvednout nejvýš o tři procenta, aby měly nemocnice na investice do oprav a modernizace.

Odbory se nechystají měnit své požadavky na růst platů ve veřejné správě a službách pro příští rok. „V této chvíli není důvod naše požadavky upravovat. Podle nové ekonomické predikce by HDP v příštím roce mělo být ještě o 40 miliard korun vyšší,“ uvedl Středula.

Schůze tripartity (zástupců vlády, odborů a zaměstanvatelů) o platech bude 9. září. O týden později by pak měla jednat vláda jednat o rozpočtu 2020. Jednání se má zúčastnit i prezident republiky Miloš Zeman. Kabinet musí konečnou verzi státního rozpočtu předložit do sněmovny do konce září.

Hlídači rozpočtů a prognóz

Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí. Jde o prognózy, které při sestavování rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce.

Členy výboru, kterému předsedá Pavel Sobíšek, jsou přední čeští ekonomové ze soukromé, veřejné i akademické sféry jmenovaní vládou na návrh Národní rozpočtové rady v čele s Evou Zamrazilovou. Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada je tříčlenná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...