Schillerová navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent. Čeká se vyšší inflace

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent místo dosud navrhovaných dvou procent, informovala o tom ČT. Důvodem je aktuálně vyšší odhad inflace.

Ministerstvo nově očekává, že růst spotřebitelských cen bude letos 2,7 procenta, zatímco v červenci předpokládalo 2,5 procenta. Zvýšil se i odhad pro příští rok: z  2,2 na 2,4 procenta. Vyplývá to z materiálů resortu na čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. 

Odbory chtějí výrazně více

Navrhovaný růst platů bude předmětem konfrontace mezi vládou a odbory. Ty už dříve oznámily, že pro učitele žádají přidání o 15 procent, pro nepedagogické pracovníky a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent. Chtějí o tom ještě vyjednávat s kabinetem. Agentuře ČTK to v polovině srpna řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok zvýšení platů učitelům o deset procent. Ostatním původně o dvě procenta, nyní to zvyšuje na tři procenta. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se výdělky zdravotníků měly zvednout nejvýš o tři procenta, aby měly nemocnice na investice do oprav a modernizace.

Odbory se nechystají měnit své požadavky na růst platů ve veřejné správě a službách pro příští rok. „V této chvíli není důvod naše požadavky upravovat. Podle nové ekonomické predikce by HDP v příštím roce mělo být ještě o 40 miliard korun vyšší,“ uvedl Středula.

Schůze tripartity (zástupců vlády, odborů a zaměstanvatelů) o platech bude 9. září. O týden později by pak měla jednat vláda jednat o rozpočtu 2020. Jednání se má zúčastnit i prezident republiky Miloš Zeman. Kabinet musí konečnou verzi státního rozpočtu předložit do sněmovny do konce září.

Hlídači rozpočtů a prognóz

Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí. Jde o prognózy, které při sestavování rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce.

Členy výboru, kterému předsedá Pavel Sobíšek, jsou přední čeští ekonomové ze soukromé, veřejné i akademické sféry jmenovaní vládou na návrh Národní rozpočtové rady v čele s Evou Zamrazilovou. Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada je tříčlenná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...