Prodej aut v EU letos podle odhadu klesne o čtvrtinu, sdružení výrobců žádá pobídky a šrotovné

Prodej aut v zemích Evropské unie letos klesne o rekordních 25 procent na 9,6 milionu, odhaduje ve své aktuální zprávě Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Pokud se jeho předpoklad naplní, prodá se v Unii nejméně aut od roku 2013, kdy odvětví ukončilo šestiletý propad po finanční krizi. Na výrobce aut doléhají dopady opatření zavedených proti šíření koronaviru. Podle ACEA je nutné zavést v celé EU pobídky k nákupu a šrotovné.

V lednu, tedy před vypuknutím pandemie způsobené koronavirem, sdružení ACEA na letošní rok počítalo s dvouprocentním poklesem prodeje. Loni se v EU prodalo 12,8 milionu osobních aut.

Po prvním šoku v důsledku koronaviru mezi polovinou března a květnem registruje evropský trh od začátku roku meziroční propad prodeje aut o 41,5 procenta. V nadcházejících měsících by se měla situace podle sdružení do určité míry zlepšit, protože opatření proti šíření koronaviru se začínají v jednotlivých zemích uvolňovat.

„ACEA i nadále doufá, že ten dramatický scénář je možné zmírnit, pokud EU a vlády jednotlivých zemí rychle zavedou účinná opatření,“ poznamenal k vyhlídkám sektoru generální ředitel sdružení ACEA Eric-Mark Huitema. „Vzhledem k bezprecedentnímu kolapsu prodeje od začátku roku je naléhavě nutné zavést v celé EU pobídky k nákupu a šrotovné, abychom vytvořili tolik potřebnou poptávku po nových autech,“ dodal.

Huitema upozornil, že v zájmu odvětví i evropské ekonomiky je nutná i politická podpora. Ta by měla být zajištěna na úrovni EU i jednotlivých vlád. Jedině tak je podle šéfa sdružení možné omezit hospodářské škody, včetně dopadů na zaměstnanost v nadcházejících měsících.

Výrobci aut v Británii čekají další potíže a chtějí pomoc od vlády

Svaz výrobců a prodejců automobilů (SMMT) v Británii odhaduje, že každý šestý zaměstnanec britského automobilového průmyslu by kvůli dopadům koronaviru mohl přijít o práci. Zhruba třetina lidí, které toto odvětví zaměstnává, nadále zůstává doma.

Svaz také uvedl, že výroba osobních a lehkých užitkových aut podle jeho odhadu letos klesne o třetinu na 920 tisíc kusů. Odvětví tak žádá po vládě další úlevy, například snížení daní.

Tamní továrny musely kvůli pandemii v březnu zastavit provoz. Některé jsou stále zavřené, v jiných je výroba omezená.

Britská vláda už nicméně ekonomiku podpořila řadou opatření. Například zaměstnancům, kteří jsou dočasně propuštěni, platí 80 procent mzdy, až do 2500 liber (zhruba 73 800 korun) měsíčně.

„Zásah vlády byl bezprecedentní,“ uvedl šéf SMMT Mike Hawes. „Práce ale ještě neskončila. Podobně jako v jiných zemích potřebujeme soubor opatření na restart, na vybudování poptávky, objemu a růstu,“ dodal. Jsou podle něj potřeba opatření na posílení důvěry spotřebitelů a přístup k mimořádnému financování.

Odvětví výroby aut se také obává, že obchodní podmínky s Evropskou unií by se na konci přechodného období, tedy s koncem letošního roku, mohly zhoršit. Výroba aut představuje největší položku britského vývozu. Jestliže se nepodaří uzavřít dohodu, objem výroby se podle svazu SMMT může do roku 2025 snížit na 850 tisíc aut. To by bylo nejméně od roku 1953.

Podle webu Svazu výrobců a prodejců automobilů pracuje v britském automobilovém průmyslu přímo ve výrobě kolem 168 tisíc lidí, dalších 823 tisíc zaměstnanců je v návazných odvětvích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 12 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 19 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.