Prodej aut v EU letos podle odhadu klesne o čtvrtinu, sdružení výrobců žádá pobídky a šrotovné

Prodej aut v zemích Evropské unie letos klesne o rekordních 25 procent na 9,6 milionu, odhaduje ve své aktuální zprávě Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Pokud se jeho předpoklad naplní, prodá se v Unii nejméně aut od roku 2013, kdy odvětví ukončilo šestiletý propad po finanční krizi. Na výrobce aut doléhají dopady opatření zavedených proti šíření koronaviru. Podle ACEA je nutné zavést v celé EU pobídky k nákupu a šrotovné.

V lednu, tedy před vypuknutím pandemie způsobené koronavirem, sdružení ACEA na letošní rok počítalo s dvouprocentním poklesem prodeje. Loni se v EU prodalo 12,8 milionu osobních aut.

Po prvním šoku v důsledku koronaviru mezi polovinou března a květnem registruje evropský trh od začátku roku meziroční propad prodeje aut o 41,5 procenta. V nadcházejících měsících by se měla situace podle sdružení do určité míry zlepšit, protože opatření proti šíření koronaviru se začínají v jednotlivých zemích uvolňovat.

„ACEA i nadále doufá, že ten dramatický scénář je možné zmírnit, pokud EU a vlády jednotlivých zemí rychle zavedou účinná opatření,“ poznamenal k vyhlídkám sektoru generální ředitel sdružení ACEA Eric-Mark Huitema. „Vzhledem k bezprecedentnímu kolapsu prodeje od začátku roku je naléhavě nutné zavést v celé EU pobídky k nákupu a šrotovné, abychom vytvořili tolik potřebnou poptávku po nových autech,“ dodal.

Huitema upozornil, že v zájmu odvětví i evropské ekonomiky je nutná i politická podpora. Ta by měla být zajištěna na úrovni EU i jednotlivých vlád. Jedině tak je podle šéfa sdružení možné omezit hospodářské škody, včetně dopadů na zaměstnanost v nadcházejících měsících.

Výrobci aut v Británii čekají další potíže a chtějí pomoc od vlády

Svaz výrobců a prodejců automobilů (SMMT) v Británii odhaduje, že každý šestý zaměstnanec britského automobilového průmyslu by kvůli dopadům koronaviru mohl přijít o práci. Zhruba třetina lidí, které toto odvětví zaměstnává, nadále zůstává doma.

Svaz také uvedl, že výroba osobních a lehkých užitkových aut podle jeho odhadu letos klesne o třetinu na 920 tisíc kusů. Odvětví tak žádá po vládě další úlevy, například snížení daní.

Tamní továrny musely kvůli pandemii v březnu zastavit provoz. Některé jsou stále zavřené, v jiných je výroba omezená.

Britská vláda už nicméně ekonomiku podpořila řadou opatření. Například zaměstnancům, kteří jsou dočasně propuštěni, platí 80 procent mzdy, až do 2500 liber (zhruba 73 800 korun) měsíčně.

„Zásah vlády byl bezprecedentní,“ uvedl šéf SMMT Mike Hawes. „Práce ale ještě neskončila. Podobně jako v jiných zemích potřebujeme soubor opatření na restart, na vybudování poptávky, objemu a růstu,“ dodal. Jsou podle něj potřeba opatření na posílení důvěry spotřebitelů a přístup k mimořádnému financování.

Odvětví výroby aut se také obává, že obchodní podmínky s Evropskou unií by se na konci přechodného období, tedy s koncem letošního roku, mohly zhoršit. Výroba aut představuje největší položku britského vývozu. Jestliže se nepodaří uzavřít dohodu, objem výroby se podle svazu SMMT může do roku 2025 snížit na 850 tisíc aut. To by bylo nejméně od roku 1953.

Podle webu Svazu výrobců a prodejců automobilů pracuje v britském automobilovém průmyslu přímo ve výrobě kolem 168 tisíc lidí, dalších 823 tisíc zaměstnanců je v návazných odvětvích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...