Při přípravě rozpočtu na rok 2021 je cílem, aby byl deficit nižší než letos, uvedl Babiš

Při přípravě rozpočtu na rok 2021 je cílem, aby byl deficit nižší než letos, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Konkrétní číslo však nesdělil. Letos je schválen schodek ve výši 500 miliard korun. Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic a další dopravní infrastruktura by příští rok ze státního rozpočtu měly získat 129 miliard korun, uvedl po úterním jednání na ministerstvu financí s premiérem ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Označil to za rekordní částku. Premiér i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle něj návrh akceptovali.

Podle Babiše je shoda jak na provozních úsporách na jednotlivých ministerstvech, tak i na růstu důchodů a zrušení superhrubé mzdy. Různé návrhy ohledně případné nové sazby daně z příjmů nebo způsob zvyšování důchodů Schillerová probere příští týden s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Babiš ani Schillerová tak konkrétní návrhy ani konkrétní výši schodku rozpočtu na příští rok neuvedli. Pro letošek je schválen schodek rozpočtu 500 miliard korun.

„Dnes to byla první schůzka nad rozpočtem na příští rok takto do hloubky. Priority jsou jasné, jsou to důchody, zrušení superhrubé mzdy a investice,“ uvedla Schillerová.

Ze schůzky také vyplynulo, že Schillerová bude chtít po jednotlivých ministrech, aby nejdříve čerpali evropské peníze a pak peníze z národních zdrojů. To se v minulosti podle Babiše nedělo.  

„S panem Hamáčkem budu jednat příští týden, potom počítám v druhé polovině srpna s tím, že musím rozepsat jakési návrhy výdajové stránky jednotlivých kapitol a pak bude nová prognóza, na základě které odhadneme příjmy. A jednání s ministry začnu v první polovině září,“ uvedla Schillerová k dalším krokům při přípravě rozpočtu.

3 minuty
Události: Nástin rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

Rekordní výdaje na dopravu

Ředitelství silnic a dálnic by mělo získat asi 65 miliard korun, Správa železnic zhruba 55 miliard korun. Další zdroje jsou určeny například pro vodní cesty a další infrastrukturu. Kromě dopravy bude podle Havlíčka příští rok možné více peněz vložit také do výzkumné infrastruktury a na zahlazovací činnost po těžbě uhlí.

Havlíček před úterním jednáním zopakoval, že už letos bylo do dopravní infrastruktury vyčleněno více peněz, než byl původní záměr. Rozpočet se podle něj z 95 miliard zvýšil zhruba na 120 miliard korun bez započítání financí do silnic druhé a třetí třídy.

14 minut
Tisková konference po jednání o státním rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

Havlíček chce dále získat více peněz na posílení aplikovaného výzkumu, zdroje na tuto činnost jsou podle něj nezbytně nutné. Peníze však nebude nutné vydávat v takové míře ze státního rozpočtu.

„V současné době totiž připravujeme nemálo zdrojů prostřednictvím takzvaného plánu obnovy, což je vlastně ten nový zdroj z Evropské unie,“ řekl.

Podle Havlíčka je proto třeba nové evropské zdroje vhodně zakomponovat, aby se neutrácely peníze z českého rozpočtu na projekty, které je možné financovat z EU. Je přitom podle Havlíčka nutné rozlišovat tři úrovně.

„Staré evropské zdroje, které ještě dojíždí a budou dojíždět ještě v příštím a dalším roce, tím rozumíme klasické peníze strukturálních fondů. Dále tady máme balík peněz nových, to je řádově 250 miliard korun, které byly dojednány přibližně před měsícem panem premiérem v Bruselu a jsou relativně rychle vyčerpatelné. A pozor, připravujeme novou kohezní politiku od roku 2021, čili jsou tam další zdroje,“ popsal.

Zvýšení rozpočtu si podle Havlíčka vyžádá také takzvaná dekarbonizace, tedy zahlazovací činnost po těžbě uhlí. V tomto ohledu se podle Havlíčka postupuje rychleji, než se čekalo, a úkony budou stát více, investuje se přes státní podnik Diamo.

Rozpočet na příští rok bude poznamenán dopady šíření koronaviru. Ministerstvo financí zatím nesdělilo výši schodku, se kterým v rozpočtu na příští rok počítá. Ani na aktuálním jednání se podle Havlíčka výše schodku neřešila.

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o státním rozpočtu na příští rok sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září. Sněmovna by o něm měla jednat v listopadu.

Opoziční TOP 09 by byla ochotna tolerovat schodek pro příští rok do 100 miliard korun a ODS ve výši 80 až 100 miliard.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...