Při přípravě rozpočtu na rok 2021 je cílem, aby byl deficit nižší než letos, uvedl Babiš

Při přípravě rozpočtu na rok 2021 je cílem, aby byl deficit nižší než letos, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Konkrétní číslo však nesdělil. Letos je schválen schodek ve výši 500 miliard korun. Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic a další dopravní infrastruktura by příští rok ze státního rozpočtu měly získat 129 miliard korun, uvedl po úterním jednání na ministerstvu financí s premiérem ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Označil to za rekordní částku. Premiér i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle něj návrh akceptovali.

Podle Babiše je shoda jak na provozních úsporách na jednotlivých ministerstvech, tak i na růstu důchodů a zrušení superhrubé mzdy. Různé návrhy ohledně případné nové sazby daně z příjmů nebo způsob zvyšování důchodů Schillerová probere příští týden s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Babiš ani Schillerová tak konkrétní návrhy ani konkrétní výši schodku rozpočtu na příští rok neuvedli. Pro letošek je schválen schodek rozpočtu 500 miliard korun.

„Dnes to byla první schůzka nad rozpočtem na příští rok takto do hloubky. Priority jsou jasné, jsou to důchody, zrušení superhrubé mzdy a investice,“ uvedla Schillerová.

Ze schůzky také vyplynulo, že Schillerová bude chtít po jednotlivých ministrech, aby nejdříve čerpali evropské peníze a pak peníze z národních zdrojů. To se v minulosti podle Babiše nedělo.  

„S panem Hamáčkem budu jednat příští týden, potom počítám v druhé polovině srpna s tím, že musím rozepsat jakési návrhy výdajové stránky jednotlivých kapitol a pak bude nová prognóza, na základě které odhadneme příjmy. A jednání s ministry začnu v první polovině září,“ uvedla Schillerová k dalším krokům při přípravě rozpočtu.

Nahrávám video
Události: Nástin rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

Rekordní výdaje na dopravu

Ředitelství silnic a dálnic by mělo získat asi 65 miliard korun, Správa železnic zhruba 55 miliard korun. Další zdroje jsou určeny například pro vodní cesty a další infrastrukturu. Kromě dopravy bude podle Havlíčka příští rok možné více peněz vložit také do výzkumné infrastruktury a na zahlazovací činnost po těžbě uhlí.

Havlíček před úterním jednáním zopakoval, že už letos bylo do dopravní infrastruktury vyčleněno více peněz, než byl původní záměr. Rozpočet se podle něj z 95 miliard zvýšil zhruba na 120 miliard korun bez započítání financí do silnic druhé a třetí třídy.

Nahrávám video
Tisková konference po jednání o státním rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

Havlíček chce dále získat více peněz na posílení aplikovaného výzkumu, zdroje na tuto činnost jsou podle něj nezbytně nutné. Peníze však nebude nutné vydávat v takové míře ze státního rozpočtu.

„V současné době totiž připravujeme nemálo zdrojů prostřednictvím takzvaného plánu obnovy, což je vlastně ten nový zdroj z Evropské unie,“ řekl.

Podle Havlíčka je proto třeba nové evropské zdroje vhodně zakomponovat, aby se neutrácely peníze z českého rozpočtu na projekty, které je možné financovat z EU. Je přitom podle Havlíčka nutné rozlišovat tři úrovně.

„Staré evropské zdroje, které ještě dojíždí a budou dojíždět ještě v příštím a dalším roce, tím rozumíme klasické peníze strukturálních fondů. Dále tady máme balík peněz nových, to je řádově 250 miliard korun, které byly dojednány přibližně před měsícem panem premiérem v Bruselu a jsou relativně rychle vyčerpatelné. A pozor, připravujeme novou kohezní politiku od roku 2021, čili jsou tam další zdroje,“ popsal.

Zvýšení rozpočtu si podle Havlíčka vyžádá také takzvaná dekarbonizace, tedy zahlazovací činnost po těžbě uhlí. V tomto ohledu se podle Havlíčka postupuje rychleji, než se čekalo, a úkony budou stát více, investuje se přes státní podnik Diamo.

Rozpočet na příští rok bude poznamenán dopady šíření koronaviru. Ministerstvo financí zatím nesdělilo výši schodku, se kterým v rozpočtu na příští rok počítá. Ani na aktuálním jednání se podle Havlíčka výše schodku neřešila.

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o státním rozpočtu na příští rok sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září. Sněmovna by o něm měla jednat v listopadu.

Opoziční TOP 09 by byla ochotna tolerovat schodek pro příští rok do 100 miliard korun a ODS ve výši 80 až 100 miliard.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 45 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...