Preferovat české maso by měli lidé i bez polské kauzy, soudí analytik Havel

Nahrávám video

I  bez současných kontroverzí kolem polského hovězího na tuzemských pultech by měli čeští spotřebitelé preferovat zdejší maso a jiné domácí komodity. V Interview ČT24 to řekl agrární analytik Petr Havel, podle kterého jde o normální, zdravý patriotismus a navíc i ekologický přístup.

Výzvy ke spotřebitelům, aby preferovali domácí produkci, se dějí podle analytika úplně všude. To je zájem každého státu, aby aspoň verbálně podpořil své producenty, dodal v reakci na podobné vyjádření českého ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD).

Ten tuzemskou produkci akcentoval právě po vypuknutí kauzy, když se ukázalo, že Poláci bez kontroly vyváželi do zahraničí, i do Česka, hovězí maso z nemocných či mrtvých krav.

V poslední době navíc čeští veterináři odhalili v polském hovězím mase – z jiných polských jatek – salmonelu

Slabiny soukromého polského dohledu

K situaci v Polsku Havel řekl, že v zemi veterinární dozor fungoval ve dne, ale ne v noci. Současný audit ze strany Evropské unie pak má zjistit, jak k často docházelo k tomu, že se uvádělo do oběhu maso bez předchozí kontroly veterinářů. Takový postup se považuje za zásadní pochybení v celé Unii.  

Havel také zmínil tři rozdíly mezi situací v Polsku a v Česku. „V Polsku jsou na jatkách soukromí veterináři, u nás to má pod kontrolou Státní veterinární správa. Soukromý veterinář může být náchylný k tomu, aby se nějakým způsobem obohatil, nebo aby selhal,“ řekl.

V Polsku také podle něho nejsou kontroly tak pregnantní, jako v Česku. A v zemi navíc funguje velké množství velkých podniků, je tam tvrdší konkureční boj. 

Dovoz masa z Polska
Zdroj: ČT24

Škodlivý zvyk kupovat příliš levně

Polské maso se na českém trhu v minulosti prosazovalo proto, že český spotřebitel je mimořádně citlivý na ceny potravin, zmínil analytik. Uvedl například to, že v Česku je nejvíce slevových akcí na světě. „Naši spotřebitelé nechtějí být tak velcí patrioti.“

Tento postoj přisuzuje Havel rovněž tomu, že v dobách před listopadem 1989 byly ceny potravin v Československu drženy uměle nízko. Stát dotoval ceny potravin z daní občanů a lidé si zvykli na relativně levné potraviny. Navíc jimi dnes také plýtvají.

„Kdybychom víc kupovali v kvalitě a méně v objemu, tedy dráže, tak bychom možná udělali více pro své zdraví i pro naše producenty,“ řekl Havel. 

Salmonely byly, jsou a budou, musíme se s tím naučit žít. Opravdu je to tak.
Petr Havel
zemědělský analytik

V Česku i na Slovensku byla v těchto dnech zavedena mimořádná opatření pro dovoz polského hovězího masa. Vzorky každé zásilky budou analyzovat veterináři. 

Havel soudí, že se to projeví na obchodu s Polskem. Dovozce totiž musí počítat například s tím, že objednané maso bude nějakou dobu ve skladu čekat na certifikát, a nelze tedy operativně reagovat na potřeby trhu. „A proto je raději nedoveze.“

Nejde o žádnou obchodní válku

Naproti tomu analytik neočekává nějaké další vyostření obchodních vztahů obou zemí, a to ani navzdory vyjádření polského ministra zemědělství, které přijal s úsměvem. „Myslím, že to není odvetná reakce,“ zhodnotil výrok. 

Polský ministr zemědělství
Zdroj: ČT24

Havel připomněl, že „obchodní válka“ by nebyla v zájmu ani jedné strany, hlavně ne v zájmu Polska, které více dováží do Česka než naopak. „Prodělali by. Je to verbální cvičení, poměřování si bicepsů o tom, kdo co řekne zásadnějšího pro své voliče, spotřebitele, občany,“ zhodnotil analytik vyjádření polského ministra.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...