Odpustit firmám sociální odvody? Žádná shoda, návrh rozdělil tripartitu na tři části

Tripartita se nedohodla na podobě odpuštění sociálních odvodů firmám. Podle návrhu ministerstva práce by se tříměsíční prominutí pojistného mělo týkat malých podniků, podle zaměstnavatelů všech ohrožených. Odbory jsou proti tomu, aby důchodovému systému vypadly příjmy. Po jednání tripartity to v pondělí řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Vláda pak později odpoledne schválila Antivirus C, podle něhož by stát mohl firmám do 50 zaměstnanců odpustit sociální odvody za červen až srpen. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem by nemohl snížit mzdy.

Odpuštění odvodů má být další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus. Stát z něj vyplácí dva druhy příspěvků na náhrady mezd firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli koronaviru. 

„Není absolutní shoda, ani mezi členy vlády, ani mezi zaměstnavateli a odbory,“ uvedl po tripartitě Havlíček.

Příspěvek A, režim B a model C

Podle něj panuje shoda na tom, že by se měl dál vyplácet příspěvek kvůli výpadku surovin, pracovníků či při snížení poptávky – takzvaný režim B. Zatím se má poskytovat do konce května. Pokračovat by měl do konce srpna. Skončit by měl příspěvek A na výdělky lidí ze zavřených provozů a na náhradu mzdy pracovníků v karanténě.

V modelu C by se mohly podle návrhu ministerstva práce odpustit sociální odvody, které činí 24,8 procenta z pracovníkova výdělku. Prominout by se mohly za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, nebo do 25 zaměstnanců. Podmínkou by bylo, že nesmějí propustit víc než desetinu lidí, snížit proti březnu sumu na mzdy o víc než desetinu a čerpat jinou podporu z Antiviru. Musely by také platit daně v Česku či EU.

Podle Havlíčka se na tripartitě názory pohybovaly od „nedělat vůbec nic“ přes odpuštění odvodů menším firmám po prominutí pojistného všem zaměstnavatelům, nebo zaměstnavatelům z krizí zasažených odvětví.

Průmyslníci podporovali možnost výběru, odbory nesouhlasily

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by při odpuštění odvodů neměla velikost firmy hrát roli a podniky by měly mít možnost si vybrat buď příspěvek na mzdu, nebo prominutí pojistného – tedy mezi podporou B a C. „Plošně by to ale nemělo být v žádném případě,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Odbory s odpouštěním sociálních odvodů nesouhlasí. Staví se proti výpadku příjmu z pojistného. „Sociální systém nesmí být dodavatelem likvidity do firem. Najděme jiný kanál… Je potřeba postiženým pomoci, ale nechat vykrvácet systém důchodového pojištění je extrémně nebezpečné,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj by měl být naopak tlak na banky, aby firmám „dodaly likviditu“.  

Podle ministerstva práce by po čtvrtletním odpuštění odvodů firmám do 25 zaměstnanců ze systému vypadlo asi devět miliard korun. Kdyby se týkalo firem do 50 zaměstnanců, výpadek by činil asi 13,5 miliardy.

Podle rozpočtu resort počítá letos s příjmy z odvodů ve výši 540,5 miliardy korun. Výpadek by tedy činil asi 1,7 procenta, nebo 2,5 procenta.

Vláda schválila návrh na odpuštění odvodů menším firmám

Firmám do 50 zaměstnanců by stát mohl odpustit sociální odvody za červen až srpen. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem by nemohl snížit mzdy. Návrh zákona schválila v pondělí vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Předlohu musí ještě projednat sněmovna a Senát a podepsat prezident republiky.

Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Prominutí těchto odvodů má být další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, z něhož se vyplácejí dva druhy příspěvků na náhrady mezd. Podle ministerstva práce má odpuštění pojistného - tedy takzvaný režim C z Antiviru - podpořit zachování pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 29 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled