Odpustit firmám sociální odvody? Žádná shoda, návrh rozdělil tripartitu na tři části

Tripartita se nedohodla na podobě odpuštění sociálních odvodů firmám. Podle návrhu ministerstva práce by se tříměsíční prominutí pojistného mělo týkat malých podniků, podle zaměstnavatelů všech ohrožených. Odbory jsou proti tomu, aby důchodovému systému vypadly příjmy. Po jednání tripartity to v pondělí řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Vláda pak později odpoledne schválila Antivirus C, podle něhož by stát mohl firmám do 50 zaměstnanců odpustit sociální odvody za červen až srpen. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem by nemohl snížit mzdy.

Odpuštění odvodů má být další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus. Stát z něj vyplácí dva druhy příspěvků na náhrady mezd firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli koronaviru. 

„Není absolutní shoda, ani mezi členy vlády, ani mezi zaměstnavateli a odbory,“ uvedl po tripartitě Havlíček.

Příspěvek A, režim B a model C

Podle něj panuje shoda na tom, že by se měl dál vyplácet příspěvek kvůli výpadku surovin, pracovníků či při snížení poptávky – takzvaný režim B. Zatím se má poskytovat do konce května. Pokračovat by měl do konce srpna. Skončit by měl příspěvek A na výdělky lidí ze zavřených provozů a na náhradu mzdy pracovníků v karanténě.

V modelu C by se mohly podle návrhu ministerstva práce odpustit sociální odvody, které činí 24,8 procenta z pracovníkova výdělku. Prominout by se mohly za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, nebo do 25 zaměstnanců. Podmínkou by bylo, že nesmějí propustit víc než desetinu lidí, snížit proti březnu sumu na mzdy o víc než desetinu a čerpat jinou podporu z Antiviru. Musely by také platit daně v Česku či EU.

Podle Havlíčka se na tripartitě názory pohybovaly od „nedělat vůbec nic“ přes odpuštění odvodů menším firmám po prominutí pojistného všem zaměstnavatelům, nebo zaměstnavatelům z krizí zasažených odvětví.

Průmyslníci podporovali možnost výběru, odbory nesouhlasily

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by při odpuštění odvodů neměla velikost firmy hrát roli a podniky by měly mít možnost si vybrat buď příspěvek na mzdu, nebo prominutí pojistného – tedy mezi podporou B a C. „Plošně by to ale nemělo být v žádném případě,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Odbory s odpouštěním sociálních odvodů nesouhlasí. Staví se proti výpadku příjmu z pojistného. „Sociální systém nesmí být dodavatelem likvidity do firem. Najděme jiný kanál… Je potřeba postiženým pomoci, ale nechat vykrvácet systém důchodového pojištění je extrémně nebezpečné,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj by měl být naopak tlak na banky, aby firmám „dodaly likviditu“.  

Podle ministerstva práce by po čtvrtletním odpuštění odvodů firmám do 25 zaměstnanců ze systému vypadlo asi devět miliard korun. Kdyby se týkalo firem do 50 zaměstnanců, výpadek by činil asi 13,5 miliardy.

Podle rozpočtu resort počítá letos s příjmy z odvodů ve výši 540,5 miliardy korun. Výpadek by tedy činil asi 1,7 procenta, nebo 2,5 procenta.

Vláda schválila návrh na odpuštění odvodů menším firmám

Firmám do 50 zaměstnanců by stát mohl odpustit sociální odvody za červen až srpen. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem by nemohl snížit mzdy. Návrh zákona schválila v pondělí vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Předlohu musí ještě projednat sněmovna a Senát a podepsat prezident republiky.

Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Prominutí těchto odvodů má být další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, z něhož se vyplácejí dva druhy příspěvků na náhrady mezd. Podle ministerstva práce má odpuštění pojistného - tedy takzvaný režim C z Antiviru - podpořit zachování pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...