Odboráři v ČEZu žádají pro zaměstnance růst platů o 12 procent

Zhruba 40 zaměstnanců se sešlo na shromáždění v jaderné elektrárně Temelín, aby podpořili odbory při kolektivním vyjednávání se společností ČEZ o růstu mezd. Odboráři žádají nárůst platů o 12 procent, ČEZ zatím po čtyřech kolech jednání žádný návrh nedal, uvedl za odbory Vladimír Hronek. Před jadernou elektrárnou Dukovany se ve čtvrtek sešla na podobném shromáždění stovka zaměstnanců.

Mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž ve čtvrtek sdělil, že o mzdách se zatím nejednalo, řešily se nadstandardní zdravotní péče nebo takzvané sick days, tedy možnost vybrat si zdravotní volno.

Odboráři také žádají pracovní dobu 36 hodin týdně či odměnu za získání prověrky Národního bezpečnostního úřadu. Hronek ve čtvrtek na setkání řekl, že podle ČEZu jsou benefity ke mzdám už teď nadstandardní a že návrh skupiny ČEZ na navýšení platů lze čekat na přelomu října a listopadu.

„Zaměstnavatel nepřišel s žádným jiným návrhem. Cílem je upozornit, že zaměstnavatel nám do této chvíle nesdělil žádné číslo vyjma nárůstu mezd o inflaci, který je ale dlouhodobě sjednán v kolektivní smlouvě. V tuto chvíli se nedá říct, že by bylo o čem jednat. Náš návrh je 12 procent, k tomu zaměstnavatel říká, že s tím nesouhlasí,“ řekl Hronek.

Podle Kříže se při čtyřech kolech vyjednávání zatím řešily jiné věci než platy: nadstandardní zdravotní péče nebo počet sick days. „Akci odborů chápeme jako součást vyjednávání o kolektivní smlouvě. Na provoz elektráren nemá vliv,“ uvedl Kříž. Podle Hronka je to interpretace ČEZu, protože odboráři v souladu se zákonem podali návrh na navýšení mezd o 12 procent. „A zaměstnavatel řekl, že s tím nesouhlasí,“ řekl Hronek.

Průměrnou mzdu ČEZ nesděluje. Hronek řekl, že průměr u tarifních mezd je lehce nad 40 tisíc korun.

Zaměstnanci jaderných elektráren nemohou podle zákona stávkovat. Podle Hronka ale mohou vstoupit do stávkové pohotovosti a tím podpořit pracovníky například uhelných elektráren.

Česká energetická skupina E.ON má uzavřenou kolektivní smlouvu do konce roku 2020. V ní je dohodnutý růst průměrné mzdy do roku 2020, uvedla mluvčí E.ONu Martina Slavíková. Nárůst platů v procentech ani průměrnou mzdu firma neuvedla. Teď s odbory jedná o inflačním vyrovnání.

„Vyjednávání o dodatku se týká valorizace benefitů, vybraných příplatků a
textových úprav,“ řekla mluvčí. Jednání jsou podle ní korektní, předpokládá, že do konce listopadu se firma s odbory dohodne. Firma neočekává žádné protiakce odborů.

Skupina ČEZ zaměstnává přes 30 tisíc lidí. Zisk EBITDA jí loni klesl o osm procent na 49,5 miliardy korun. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, byl loni 13,1 miliardy korun, meziročně nižší o 37 procent. Vyplývá to z výroční zprávy ČEZu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...