Podle odhadů bude německá ekonomika dál klesat. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar pozoruje už nyní známky ochlazení i v tuzemsku. V Otázkách Václava Moravce označil v tomto ohledu Česko za další německý spolkový stát. Bývalý guvernér České národní banky a ekonom Miroslav Singer si naopak myslí, že republika je připravená i na několik „normálních“ recesí. A větší obavy nemá ani z dopadů případného tvrdého brexitu.
Ochlazení německé ekonomiky? Jsme jako další spolkový stát, varuje Špicar. Recese překonáme, míní Singer
OVM: Špicar se obává německé recese, podle Singera se katastrofa nekoná (zdroj: ČT24)
Česko má jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU, ekonomiku však sužuje několik problémů. Kromě nedostatku lidí na trhu práce také inflace, která se drží dál od dvouprocentní hranice již od začátku letošního roku.
V srpnu ceny rostly téměř tříprocentním tempem. Zdražovalo se dokonce víc, než očekávala Česká národní banka. Singer to ale nijak pesimisticky nevidí. „V ekonomice, která je lehce nad hranicí svých kapacitních možností, jsou vidět náznaky, že ceny můžou najednou trochu růst, ale není to nic, co by ji mělo znepokojovat,“ míní bývalý guvernér.
Růst cen v Česku
Zatímco ceny rychle rostou, u mezd je proces pomalejší. Odbory proto tlačí na dynamický růst.
„Náš klíč je dosáhnout takového zvýšení mezd a platů, aby to bylo nad úrovní inflace. Náš požadavek na růst mezd je šest až sedm procent a věříme tomu, že v řadě subjektů dojde i k vyššímu nárůstu. Mzdy jsou v České republice v mezinárodním srovnání pořád nízké. Bohužel jsou tuzemské mzdy na úrovní rozvojových zemí v EU a nám se to samozřejmě nelíbí,“ konstatoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zdůraznil, že klíčovým tahounem tuzemské ekonomiky je spotřeba. Růst mezd a platů proto považuje za stěžejní prvek stabilizace hospodářství v příštím roce. „Česká republika je na velmi dobré trajektorii. Musím pochválit vládu, že přidáním v platech a na důchodech stabilizuje spotřebu,“ prohlásil Středula.
„Nemáme žádný deficit běžného účtu, máme v zásadě zbalancovaný rozpočet a máme velmi nízkou úroveň dluhu, takže v tuto chvíli jsme schopni překonat několik normálních recesí na úkor vlastní spotřeby. Ale to neznamená, že to není bolestivý vývoj pro průmysl,“ řekl k tomu Singer.
Závislost na Německu
Podle Špicara bude ale další vývoj záviset hlavně na vnějších vlivech. „Říká se, že jsme třetí nejotevřenější ekonomika na světě, takže jsme velmi závislí na importu a exportu. Hospodářskou situaci České republiky tak nelze řešit uvnitř. A není žádným tajemstvím, že to v tuhle chvíli nevypadá vůbec dobře,“ poznamenal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Jako příklad uvedl růst českého průmyslu, který loni činil tři procenta, ovšem v první polovině letoška už jen jedno procento. „Dochází zcela jistě k ochlazení, tedy zatím ke standardnímu pokračování ekonomického cyklu, kdy po mnohaleté konjunktuře dochází ke snížení růstu a tempa ekonomiky,“ upozornil Špicar.
Klíčová je pro Česko německá ekonomika, kde ekonomové očekávají ve třetím čtvrtletí pokles. „Lidé reagují se zpožděním. Když přichází krize, jsou ještě nějakou dobu optimističtí. Z ekonomického pohledu jsme ale jakousi další spolkovou zemí (Německa),“ poznamenal s odkazem na téměř třetinu tuzemského exportu, která směřuje do Německa. „Je to jako těsné spojení dítěte a matky pupeční šňůrou. Takže není možné očekávat, že pokud bychom se dostali do recese, tak se to u nás neprojeví,“ podotkl Špicar s tím, že zpoždění bývá zhruba půlroční.
Růst německé ekonomiky
Podle Singera, který situaci nevidí zatím černě, může jít v Německu o pouhý výkyv. „Je těžké odhadnout předstihové ukazatele, protože stále poměrně stagnuje poptávka po kapitálových statcích, což Německo do značné míry vyrábí. Na druhou stranu se objevují náznaky růstu globální lodní dopravy, což je vždy známka toho, že recese končí. Německá ekonomika má ale vlastní ohromný prostor se z recese dostat, fiskální politikou, vlastními investicemi, infrastrukturou, spotřebou. A mám pocit, že stávající koalice si to začíná uvědomovat,“ poznamenal ekonom.
Strašák v podobě tvrdého brexitu
Podle Špicara však může českou ekonomiku negativně ovlivnit rovněž eskalace obchodní války mezi USA a Čínou, případně Evropskou unií, ale také odchod Britů z Evropské unie bez dohody, tedy takzvaný tvrdý brexit. „Ten by nás velmi tvrdě zasáhl, byly bychom mezi vůbec nejpostiženějšími ekonomikami v celé Evropské unii,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
„Ve skutečnosti se bavíme o tom, že by syrový brexit podle většiny odhadů mohl snížit náš růst zhruba o procento, a to v rámci několika let, což se podobá tomu, co jsme zažívali během ruské krize, embarga na vývoz do Ruska kvůli sankcím. Není to žádná katastrofa,“ uzavřel Singer.