Ceny v srpnu vzrostly o 2,9 procenta, nahoru je tlačí nájmy i potraviny

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly stejně jako v červenci o 2,9 procenta. Vzhůru je opět tlačily vyšší náklady na bydlení jako nájemné nebo vodné a stočné a dražší potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak levnější byly oděvy a pohonné hmoty. Z meziměsíčního pohledu ceny vzrostly jen nepatrně o 0,1 %. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali zpomalení inflace na 2,8 procenta.

Ve směru růstu cen působí letos zejména několik položek, především ceny bydlení, kde se projevuje dvouciferný nárůst cen elektřiny, ale také nájemného z titulu přehřátého trhu nemovitostí, připomíná hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Ceny bydlení se letos tak podle analytiků podílejí na růstu inflace více než polovinou.

Další položkou jsou zmíněné ceny potravin, kde zdražily zejména brambory. Jejich cena byla proti loňskému srpnu vyšší o 38,2 procenta, v červenci byly ale brambory meziročně vyšší dokonce o 65,7 procenta.

Ceny potravin tak letos v průměru rostou o dvě procenta. „V červenci a srpnu jejich meziroční dynamika však dosáhla výše čtyř procent, což se pak společně s dalším růstem nákladu projevuje v růstu cen ve stravovacích zařízeních a restauracích. Obecně tak ceny služeb rostou letos svižným tempem, v srpnu jejich meziroční dynamika setrvala na 3,8 %, za celý letošní rok pak průměrný růst činí 3,7 %,“ konstatuje Seidler.

A dodává, že zpomalování růstu cen služeb v průběhu letních měsíců ustalo z titulu růstu cen dovolených. „Stejně jako v minulém roce však předpokládáme, že dynamika v září opět zvolní,“ míní Seidler.

„Za inflací však nemůžeme hledat pouze drahé bydlení nebo brambory, ale také silnou poptávku spotřebitelů, která prostor pro růst cen sama vytváří v případě rekreací,“ souhlasí i analytik ČSOB Petr Dufek. A zapomenout nelze podle něho ani na rostoucí mzdové náklady promítající se do cen osobních služeb. „Zatímco ceny služeb dál svižně rostou, ceny zboží za nimi stále ještě díky silné konkurenci v maloobchodě zaostávají,“ dodává. 

Naopak o tři procenta klesly proti loňskému srpnu ceny oděvů. Zlevňování podle statistiků pokračovalo také v dopravě, kde se ceny pohonných hmot meziročně snížily o 1,9 procenta.

V meziměsíčním srovnání zlevnily vedle zeleniny také pekárenské výrobky, sýry, tvarohy nebo ovoce. Proti červenci lidé méně zaplatili i za oděvy nebo bytové vybavení, včetně nářadí pro dům a zahradu.

Inflace se nachází nad prognózou ČNB, ta však podle analytiků reagovat nebude

Ačkoli ČNB čekala ve své poslední prognóze srpnovou inflaci ve výši 2,6 %, v tuto chvíli nelze od ČNB podle analytiků čekat žádnou reakci. Zpřísňování měnové politiky totiž vzhledem ke zpomalování růstu světové ekonomiky není na pořadu dne.

„Vojtěch Benda ve své včerejší prezentaci uvedl, že se znalostí dnešního slabšího kurzu koruny měla ČNB v minulých dvou letech zvyšovat sazby rychleji, což by přiblížilo současnou inflací blíže dvouprocentnímu cíli. Ekonomika stále působí proinflačně, mzdy i ceny rostou, ČNB by však neměla vést bitvy včerejška. Tím chtěl naznačit, že ačkoli ve zpětném pohledu měla ČNB utahovat měnovou politiku rychleji, dnes již nedává smysl to dohánět. Z toho titulu tak ČNB na vyšší inflaci nebude reagovat a předpokládáme, že sazby zůstanou v letošním roce na současné úrovni,“ vysvěteluje Seidler.

Ani podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vyšší než očekávaná inflace neposune bankovní radu ze stávajícího názoru, dle nějž by měly úrokové sazby ČNB setrvat delší dobu na své stávající úrovni. „Slabší růst světové ekonomiky povede i ke zpomalení růstu HDP České republiky a následně se zmírní i inflace. K viditelnějšímu zmírnění inflace v české ekonomice ale zřejmě doje až v průběhu roku 2020,“ míní.

V závěrečné třetině letošního roku může tak podle něho celková inflace atakovat tříprocentní úroveň, ve druhé polovině roku 2020 by ale mohla opět klesnout do oblasti dvouprocentního inflačního cíle.

Nahrávám video

Analytici Raiffeisen bank (RB) odhadují, že v průměru za celý letošní rok bude inflace na úrovni 2,7 %.

„Na počátku příštího roku bude ale růst cen ovlivněn administrativním zvýšením spotřební daně na alkohol a tabák, souhrnný dopad těchto změn odhadujeme na cca 0,5 procentního bodu. Naopak ve směru nižší inflace by pak mělo působit snížení DPH u některých služeb. Tento vliv se však podle našeho názoru v koncových zákaznických cenách příliš neprojeví, protože provozovatelé si nižší DPH promítnou do svých marží. I vlivem těchto opatření by se inflace měla v příštím roce pohybovat nad dvěma procenty,“ říká analytik RB Luboš Růžička. 

Statistici také zveřejnili červencové ceny zahraničního obchodu ČR. Ceny vyvážených surovin a zboží v prvním prázdninovém měsíci meziročně klesly o půl procenta a ceny dovážených o 1,7 procenta. Meziměsíčně vývozní ceny klesly o 0,2 procenta a dovozní o 0,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 31 mminutami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 14 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled