Spotřebitelské ceny v červenci zrychlily meziroční růst na 2,9 procenta z červnových 2,7 procenta. Ceny tlačily vzhůru rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné či elektřina, ale také dražší potraviny. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytici očekávali zrychlení inflace na 2,8 procenta.
Oproti červnu stouply spotřebitelské ceny o 0,4 procenta. Podepsaly se na tom zejména dovolené, které zdražily o 24,8 procenta.
Největší vliv na meziroční zvyšování cen mělo bydlení. Nájemné z bytu bylo o čtyři procenta vyšší než před rokem, elektřina podražila o 10,4 procenta, plyn o 3,6 procenta a vodné a stočné o 2,6 procenta.
Zelenina je oproti minulému roku o třetinu dražší
Druhý největší vliv na inflaci měly potraviny. Výrazný růst cen byl patrný u zeleniny, která v červenci zdražila meziročně o 34,1 procenta, v červnu byl růst pomalejší a činil 22,7 procenta. Kupříkladu brambory byly v červenci o dvě třetiny dražší než před rokem. V červenci ale zrychlil růst cen také u masa na 4,5 procenta z červnových 3,9 procenta, dále u uzenin, sýrů a tvarohů. Ceny stravování a ubytování byly vyšší o 4,5 procenta, zvýšily se také ceny pojištění o 4,2 procenta.
Naopak levnější byly oproti loňskému červenci pohonné hmoty, jejichž ceny klesly o 1,4 procenta. Za nižší ceny mohli spotřebitelé pořídit i oblečení, jehož ceny klesly o tři procenta.
V meziměsíčním srovnání cen zdražilo kromě dovolených také nájemné (o 0,5 procenta), pečivo (o 0,6 procenta) a vepřové maso (o 1,5 procenta). Zelenina byla oproti červnu levnější o 3,9 procenta a brambory po devíti měsících trvalého meziměsíčního růstu zlevnily o 15,6 procenta na 22,60 koruny za kilogram. Proti červnu se snížily ceny také ovoce, drůbežího masa, oblečení a obuvi.
Podle ČNB zvolní inflace počátkem příštího roku
Červencová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala v aktuální prognóze Česká národní banka (ČNB). Uvedl to náměstek ředitele měnové sekce ČNB Luboš Komárek. Odchylka od prognózy byla podle něj způsobena téměř výhradně vyšší než očekávanou jádrovou inflací, která nezahrnuje sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen či daňových úprav.
Stejným směrem, ale v menším rozsahu, působil podle Komárka mírnější než odhadovaný meziroční pokles cen pohonných hmot. Odhad vývoje regulovaných cen a cen potravin se naplnil. Také primární dopady změn nepřímých daní v červenci odpovídaly očekávání ČNB, dodal Komárek.
Zveřejněná data podle něj představují pro následující měsíce lehké proinflační riziko. Podle prognózy ČNB přitom inflace ve druhé polovině letošního roku setrvá na zvýšené úrovni v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. To bude odrážet silné domácí cenové tlaky a vysoký růst regulovaných cen a cen potravin. „Začátkem příštího roku inflace zvolní v souvislosti s předchozím zpřísněním měnové politiky a odezněním aktuálně vysokého růstu regulovaných cen, v průběhu roku se bude snižovat k dvouprocentnímu cíli,“ uvedl Komárek.
Ceny potravin porostou i v příštím roce, odhadují analytici
„Klíčovým důvodem je silný tlak na růst cen v oblasti potravin, který nepolevuje a zejména kvůli stále nepříliš příznivému počasí ani nepoleví. Loňské suché a teplé počasí, které vedlo ke špatné úrodě obilovin či brambor, se sice letos ve stejně kritické podobě neopakuje, avšak zemědělci stále spokojení nejsou. Růst cen potravin tak nadále zrychluje a v příštím roce bude ještě markantnější než letos,“ upozorňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podle něj naproti tomu pomalu, ale jistě vyprchává efekt silného mzdového nárůstu, který zvedá takzvanou jádrovou inflaci. „Mzdy rostou v nominálním vyjádření pomaleji než loni a jejich dynamika dále zmírní v roce 2020. V červenci se navíc řidiči dočkali zlevnění pohonných hmot, což zmírnilo růstové tlaky v oblasti nejádrové inflace, opačně působil růst cen dovolených. Markantní, více než desetiprocentní ovšem zůstává nárůst cen elektřiny. Ta zdražuje zejména kvůli regulaci Evropské unie spočívající v záměrném zdražení emisních povolenek, které si třeba uhelné elektrárny musí kupovat, aby mohly elektřinu prostřednictvím uhlí produkovat,“ dodává Kovanda.
Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička očekává v dalších měsících postupné zpomalování inflace: „Očekáváme, že inflace bude v následujících čtvrtletích postupně zpomalovat směrem k dvouprocentnímu cíli centrální banky. Její sestup k nižším hodnotám bude ovlivněn nízkou inflací v zahraničí, zpomalujícím růstem HDP i mezd spolu s působením přísnější měnové politiky. V průměru za celý letošní rok odhadujeme růst spotřebitelských cen na úrovni 2,7 procenta.“
V příštím roce by pak měla inflace spadnout pod dvě procenta, odhaduje Růžička. „To bude spolu s vlivem stále uvolněnější měnové politiky ECB i Fedu znamenat i pokles tuzemských úrokových sazeb. Podle naší prognózy k jejich snížení o 0,25 bodu ČNB přistoupí již v prvním čtvrtletí 2020, k dalším dvěma poklesům pak dojde ve druhém respektive čtvrtém kvartále.“
„Inflace se nachází nad prognózou ČNB, zpřísňování měnové politiky ale vzhledem k rizikům zahraničního vývoje není na pořadu dne. Na druhou stranu ale vyšší inflace znamená, že ČNB není v situaci, kdy by měla následovat americkou centrální banku či ECB v jejich krocích směrem ke změkčování měnových podmínek v domácí ekonomice,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle něj ani vyšší červencová inflace nepřiměje členy bankovní rady ČNB, aby hýbali s úrokovými sazbami. „Teoreticky může vyšší červencová inflace povzbudit členy bankovní rady, jež jsou nastavení směrem k přísnější měnové politice, nicméně nečekám, že by ČNB v horizontu několika čtvrtletí chtěla své sazby opravdu zvyšovat. Rizika vývoje ve světové ekonomice, tedy zpomalení hospodářského růstu, hovoří pro opatrnost,“ dodává Jáč.
