Nezaměstnanost v Česku v dubnu dál klesla, tentokrát o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Na konci dubna bylo bez práce 261 700 lidí, o 11 800 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se téměř nezměnil, zaměstnavatelé jich v dubnu, stejně jako v březnu, nabízeli zhruba 284 500. Vyplývá to z údajů Úřadu práce. Loni v dubnu byla nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.
V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za březen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, podle jejich metodiky dosáhla 2,6 procenta, přičemž průměr EU je 6,1 procenta.
„Co se týká nízké nezaměstnanosti, držíme si stále nejlepší postavení v Evropě. To nám dodává určité sebevědomí, že má česká ekonomika pevné základy a je schopna čelit současným výzvám. Čísla ukazují, že z hlediska nezaměstnanosti je optimistický i výhled do budoucna,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Do evidence úřadu práce se v předchozím měsíci přihlásilo 31 800 lidí, naopak 43 600 lidí odešlo, což je podle úřadu práce nejvyšší dubnový údaj za poslední čtyři roky. Mnoho z nich našlo uplatnění například v maloobchodu a velkoobchodu, inženýrském stavitelství, ve vzdělávání nebo v rostlinné a živočišné výrobě. Činnost obnovili i živnostníci, kteří přes zimu dočasně přerušili své podnikání. V plném proudu jsou sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, dále v zemědělství, zahradnictví, lesnictví či lázeňství.
„Tuzemské firmy jsou čím dál hladovější po pracovní síle, přestože tomu neodpovídá výkon celé české ekonomiky. Dubnový pokles počtu nezaměstnaných o téměř dvanáct tisíc byl pro tento měsíc největší od roku 2019 a v řadě všech měsíců největší od června 2021,“ řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zdá se tedy, že za ním nestojí jen běžný sezonní vliv, ale systematická snaha řady podniků doplňovat stavy kmenových zaměstnanců, dodal.
Recese se na českém trhu práce evidentně nijak zásadně nepodepsala, a místní trh byl dokonce schopen absorbovat desítky tisíc nově příchozích z Ukrajiny, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Sice podle něj ubyla část volných pracovních míst, avšak i nadále je jich víc než disponibilních nezaměstnaných, kteří jsou schopni nebo ochotni nastoupit do práce.
Firmy se nyní snaží nabírat nové lidi, a to hlavně do výroby a na stavby. „Je to docela dobrá zpráva pro obyvatele, ale trochu horší zpráva pro firmy, protože i nadále platí, že napětí na trhu práce je vysoké. Sehnat nové zaměstnance je velmi těžké, a firmám nezbývá než se třeba dívat na migranty, než se podbízet vyššími mzdami, protože nic jiného k dispozici nemají,“ hodnotil statistiku nezaměstnanosti hlavní ekonom banky CREDITAS Petr Dufek.
Nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Nejvyšší nezaměstnanost byla v dubnu nadále v Ústeckém kraji, a to 5,5 procenta, následoval Moravskoslezský kraj se 4,9 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském, Jihočeském, Pardubickém a v Plzeňském kraji a na Vysočině, kde dosahovala shodně 2,7 procenta.
Mezi okresy byla nejnižší nezaměstnanost nadále v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,5 procenta lidí, následovaly okresy Pelhřimov s 1,6 procenta a Praha-západ s 1,7 procenta. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných, 8,3 procenta, hlásí okres Karviná. Na Mostecku dosáhla nezaměstnanost sedm procent, na Chomutovsku 6,4 procenta.
Zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce nabízeli 284 530 volných pracovních míst, o pět více než v březnu. Na jedno volné pracovní místo tak v průměru připadá 0,9 uchazeče. Nejvíce je to na Karvinsku, a to téměř jedenáct uchazečů. Zaměstnavatelé mají nejvíce zájem o dělníky při výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji, kde nabízejí kolem 79 tisíc míst, respektive 58 tisíc míst.
Pokud jde o výhled do dalších měsíců, nezaměstnanost by mohla ještě mírně klesat, protože energetickou krizi se daří stabilizovat, uvedl úřad. Dodal ale, že trh práce budou nadále ovlivňovat ekonomické a sociální změny, a také vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Ke konci dubna bylo v evidenci 17 457 ukrajinských občanů pod dočasnou ochranou kvůli válce na Ukrajině, meziměsíčně o 263 méně. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 6,2 procenta. Podle dostupných zdrojů získalo v Česku od vypuknutí konfliktu do konce letošního dubna práci celkem 238 942 lidí z Ukrajiny pod dočasnou ochranou. Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území Česka 93 326 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
