Nezaměstnanost podle dat Úřadu práce činila v březnu 3,7 procenta. Díky začátku sezonních prací se oproti únoru o 0,2 procentního bodu snížila. Ve srovnání s koncem loňského března ale byla naopak o 0,3 procentního bodu vyšší. Práci hledalo k 31. březnu necelých 274 tisíc lidí. Volných míst je více – téměř 285 tisíc. V lednu bylo poprvé po pěti letech více nezaměstnaných než volných míst, v únoru sice počet volných míst opět převážil, ale jen o několik stovek. Po březnu již je rozdíl výraznější.
Z krajů je nejnižší nezaměstnanost v Plzeňském, Pardubickém a Zlínském, a to shodně 2,9 procenta. Nejvyšší je v Ústeckém kraji, kde dosáhla 5,7 procenta. Ve srovnání s únorem ale podíl lidí hledajících práci v regionu o jednu desetinu poklesl. Nad celostátním průměrem je podíl nezaměstnaných také v Jihomoravském, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji.
Mezi okresy má zdaleka nejvyšší nezaměstnanost Karvinsko s 8,3 procenta, kde také připadá nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo – téměř jedenáct. Relativně nejméně nezaměstnaných je v Praze-východ (1,6 procenta), nejméně uchazečů o každé volné místo je rovněž v Praze-východ a také na Mladoboleslavsku (0,2). V březnu přibylo nezaměstnaných lidí na Trutnovsku, Mostecku a v Brně-městě, ve všech ostatních okresech jich ve srovnání s předchozím měsícem ubylo.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje situaci na trhu práce za běžnou vzhledem k ročnímu období. Březen je podle něj měsícem, kdy roste zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především při jarních úklidech veřejných prostranství. „Hlavní nástup těchto činností očekáváme v dubnu. Dobrouzprávou je, že v následujících měsících by mohla nezaměstnanost s velkou pravděpodobností ještě dále klesat,“ uvedl ministr.
Podobně vnímají březnové výsledky zástupci Úřadu práce. „Uchazeči o zaměstnání, kteří opouštěli evidenci úřadu, nastupovali částečně také do pracovních míst, která souvisí se sezonností, ať už jsou to pracovní místa ve stavebnictví, částečně také cestovním ruchu. Někteří uchazeči se vraceli ke své samostatné výdělečné činnosti, zejména té, která je závislá na sezonnosti, tedy na počasí,“ shrnula ředitelka úřadu ve Zlínském kraji Miriam Majdyšová.
Analytik České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že březnový podíl nezaměstnaných osob je navzdory řadě ekonomických problémů jen nepatrně nad hodnotou z března roku 2018, kdy trh práce již vykazoval akutní známky přehřívání. Domnívá se však, že nadprůměrně teplé březnové počasí mohlo mírně urychlit nástup sezonních prací.
Generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský ovšem míní, že pokles míry nezaměstnanosti souvisí i s postupně se lepšící ekonomickou situací, díky níž dosud vyčkávající podniky znovu zahájily nábory. I expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová soudí, že firmy nyní počítají s tím, že po krátkém poklesu ekonomiky se poptávka po jejich zboží a službách znovu více rozběhne.
Analytik Deloitte Václav Franče poukázal, že od loňského února ubývlo volných pracovních míst, ale letos od února nastal obrat. Na nedostatku zaměstnanců v české ekonomice se tak nic nemění, podotkl.
Petr Dufek z Banky Creditas se domnívá, že na zaměstnanost, respektive nezaměstnanost, mají vliv i obavy zaměstnavatelů z toho, že kdyby propouštěli, už by pak nedokázali lidi nabrat, až by je potřebovali. Varují je zkušenosti z recesí před rokem 2014. „Tehdy se zaměstnanců zbavovaly poměrně rychle. Měli jsme tenkrát nezaměstnanost kolem osmi procent. A potom, když se ekonomika rozjela, měly firmy velký problém získat zaměstnance nazpět,“ připomněl.
Nedostatek pracovních sil v IT nebo i autoservisech
Mezi obory, ve kterých je dlouhodobě největší nedostatek pracovních sil, patří sociální služby, IT, stomatologie nebo průmysl. Nedostatku lidí čelí ale například i v autoservisech. To potvrzují ve výcvikovém centru automechaniků a autotroniků – tedy opravářů elektroniky ve vozech. „My bychom potřebovali zaměstnanců mnohem více, například klempíře, karosáře, lakýrníky – to byly obory, které v podstatě zanikaly. Ale teď už je to lepší,“ podotýká technický trenér jedné automobilové firmy Roman Ludvík.
Podle ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče je také celá řada pracovních pozic, po kterých se běžný český občan nepoohlédne. „Proto na řadu míst přicházejí kvalifikovaní zaměstnanci z jiných zemí – zejména ze třetích zemí, mimo EU.“ A cizinci pomáhají také při sezonních pracích. Nejvíc v zemědělství a stavebnictví.
Navýšení zkrácených úvazků
Podpořit zaměstnanost by mohla také vyšší nabídka zkrácených úvazků. Těch je v Česku v porovnání se zbytkem Evropy dlouhodobě nedostatek. Od února si ale zaměstnavatelé můžou za kratší úvazky odečíst pětiprocentní slevu na sociálním pojištění. Podle ministerstva práce toho zatím využilo 17 a půl tisíce z nich. „Celkově bylo zvýhodněno 65 tisíc částečných úvazků, a to částkou 65 milionů korun. My to bereme jako velmi dobrý signál,“ uvedla šéfporadkyně ministra práce a sociálních věcí Jana Skalková. Do některých oborů se ale opatření zatím příliš nepromítlo.
„Budeme se snažit, aby v těch inzerátech nezaznívalo – hledáme pracovníky na plný pracovní úvazek, ale není takový zájem,“ uvedla ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kužvartová.
Poloviční úvazek sháněla k mateřské například Barbora Chmelařová. „Abych nebyla tři roky doma, ale samozřejmě finance mít navíc je také dobré,“ uvedla pro ČT. Ani jí se však stabilní příjem zajistit nepodařilo. Narazila navíc na další problém – kam syna umístit. Mateřské školy, ale i skupiny určené pro menší děti jsou totiž zaplněné.
Rezort práce chce proto možnosti pro rodiče rozšířit. Počty míst v dětských skupinách plánuje navýšit o patnáct tisíc a zvažuje také vznik dětských sousedských skupin – po vzoru Německa. Tak, aby se rodiče s malými dětmi mohli zapojit do pracovního procesu stejně rychle jako na západ od nás.
