Chybí peníze na systémové změny, investiční aktivita je nízká a snižuje se odolnost vůči budoucí krizi – tak vidí hlavní slabiny návrhu státního rozpočtu na rok 2020 předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Tyto nedostatky považuje za ještě horší než navržený schodek 40 miliard korun, uvedl v pořadu Interview ČT24.
V navrženém rozpočtu není jediná koruna na nezbytné systémové změny v sociálním a zdravotním pojištění, řekl Kalousek. „I když vláda ví, že systém je udržitelný jen do roku 2030 a pak se začne řítit do neřešitelných problémů.“
Návrh rozpočtu 2020 předložila vláda v pondělí do sněmovny.
Národní rozpočtová rada přišla v červnu s dlouhodobou – padesátiletou – simulací vývoje, který by nastal beze změn daňových a výdajových politik státu. Demografické tlaky na důchodový systém začnou nastupovat kolem let 2031 a 2032, domnívá se předsedkyně rady Eva Zamrazilová. Vláda se pak s prvním nárazem setká nejpozději v letech 2028 a 2029 při vytváření tříletého střednědobého rozpočtového výhledu.
Kalousek kritizoval, že současná vláda nepředložila žádnou alternativu, jak řešit udržitelnost důchodového systému. A už nevěří, že přijde s něčím smysluplným. Připomněl, že byl pouze zrušen druhý důchodový pilíř, který v roce 2013 zavedla vláda Petra Nečase (v ní byl Kalousek ministrem financí). O tři roky později ho vláda Bohuslava Sobotky ukončila.
Druhou slabinu připravovaného rozpočtu vidí Kalousek ve velmi nízké investiční aktivitě. „Vláda se bije v prsa, že rekordně investuje, ale v poměru k hrubému domácímu produktu tak v příštím roce investuje méně, než jsme investovali my v dobách krize.“
Kritizoval také menší procentuální poměr výdajů na vědu a výzkum než tomu bylo v roce 2012. Podle Kalouska se tehdy dávalo 0,96 procenta HDP, zatímco letos to je 0,75 procenta a v příštím roce to bude 0,81 procenta.
Za nedostatečnými výdaji na vědu a výzkum vidí šéf poslanců TOP 09 nadměrné peníze na platy státních zaměstnanců. Těch od roku 2012 (poslední celý rok, kdy byl Kalousek ve vládě) přibylo šedesát tisíc, uvedl.
Podle něj by se mohly více zvýšit platy učitelů (vláda navrhuje 10 procent, on by uvítal 15 %) i investice, pokud by tu nebyl „strašně velký náklad“ na státní zaměstnance. Zmínil i podle něho nesmyslnou slevu na jízdné (pro studenty a důchodce).
„Odolnost vůči budoucí krizi se snižuje“
Třetí slabinu rozpočtu vidí v tom, že se každý rok snižuje odolnost ekonomiky vůči budoucí krizi, eventuálně ochlazení. Mandatorní výdaje – dlouhodobé závazky dané zákony či smlouvami – rostou rychleji než příjmy, řekl. Až přestanou růst příjmy, odskáčou to všichni, dodal Kalousek.
Bývalý ministr financí se odkázal také na to, že s podobnou kritikou přišel i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten letos v září uvedl, že pokud přijde recese, může být státu hůře než před deseti lety (v době finanční krize). Podle stanoviska NKÚ ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2018 jsou rozpočty nastaveny tak, že i mírné ekonomické ochlazení může způsobit vysoké schodky. Ministerstvo financí ale obavy kontrolorů nesdílí a jejich závěry odmítlo.
Z (daňových) nápadů zvažovaných současnou vládou či její částí považuje Kalousek za nejpřijatelnější zavedení digitální daně. „Vzhledem k monopolizaci odvětví jsem ochoten věcně diskutovat. Nemohu vyloučit, že bych ji v nějaké podobě podpořil,“ řekl. Za podmínku však považuje to, aby se jiná daň snížila tak, aby celkové daňové zatížení zůstalo přinejhorším stejné.
Také nemá problém se zvýšením spotřební daně, které vláda chystá od příštího roku. Ale opět jen za podmínky recipročního snížení jiné daně či daní.
Nejhorší je Národní rozvojový fond, tvrdí exministr
Naopak jednoznačně odsuzuje návrhy ČSSD na zřízení bankovní daně. Banky by ji pak podle Kalouska promítly do svých produktů pro lidi i firmy. Firmy by to pak promítly do mezd svých zaměstnanců, míní.
Za nejhorší pak Kalousek považuje vznik Národního rozvojového fondu. Přirovnal to k mafiánskému prostředí, kde platí: Zaplaťte, nebo vás zdaním. Považuje to za vymáhání výpalného.
Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank: ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank, v září podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.
