Vláda chystá daň zacílenou na firmy jako Google a Amazon. Do rozpočtu by chtěla získat pět miliard

Nahrávám video
Události ČT: Digitální daň pro globální internetové firmy
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí dokončuje návrh sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Platit by měla od poloviny příštího roku. Stát ale zatím přesně neví, kolik nové odvody vynesou. Odhady resortu financí se pohybují od 2,4 miliardy do 6,6 miliardy korun ročně. Samotný rozpočet bude nakonec počítat s pěti miliardami.

Digitální daň budou muset platit jen velké nadnárodní korporace s globálním obratem přes 750 milionů eur, tedy přes 19 miliard korun. Konkrétně jde o firmy, jako jsou Facebook, Google, Amazon nebo Apple, ale i další. Českých internetových společností by se novinka týkat neměla.

Dotčené podniky teď plánovanou daň nechtěly komentovat. „Děkujeme za dotazy, k tomuto tématu se nebudeme vyjadřovat,“ uvedla mediální zástupkyně společnosti Amazon Markéta Hellingerová.

Daň mají velké globální firmy platit z internetové reklamy, z využití internetu při dodávkách nebo zprostředkování zboží nebo z prodeje dat o klientech.

Jenom dvě a půl miliardy anebo i přes šest miliard

Do rozpočtu by to mohlo přinést zhruba pět miliard korun. Ministerstvo financí ovšem v odhadech připouští, že to nakonec může být buď o zhruba 2,5 miliardy méně, nebo naopak asi o miliardu a půl více.

„Ani v rámci Evropy s tím nejsou žádné velké zkušenosti. Teď daň zavedlo Rakousko, nově ji zavádí Francie, připojují se další země. My jsme vycházeli z konzervativního odhadu, a proto jsme stanovili nejnižší částku na 2,4 miliardy,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Výnos digitální daně
Zdroj: ČT24

Tuto nejasnost v otázce výnosů ale kritizuje opozice. „Rozptyl více než 100 procent ve výběru daní ukazuje, že vlastně neví, co se bude danit, kdo bude daň platit a jaké jsou celkové tržby internetových nebo technologických firem,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Předseda SPD Tomio Okamura v tom vidí diletantství resortu. „Není schopný ani zkalkulovat, kolik by to mělo přinést,“ dodal.

Schillerová: Je poctivé, aby Česko získalo podíl na jejich ziscích

V Poslanecké sněmovně má nicméně návrh na zavedení digitální daně velkou šanci uspět. Kromě vládního hnutí ANO a ČSSD ho podporuje i část opozice. Tvrdí, že velké internetové firmy platí v České republice v poměru ke svým ziskům příliš nízké daně.

Politici argumentují třeba tím, že zatímco česká společnost Seznam loni zaplatila na daních přes 200 milionů, konkurenční firma Google neodvedla do českého rozpočtu ani dvacetinu této částky.

„Je to principiální záležitost. V reklamě na sociálních sítích a na internetu se točí obrovské peníze a je třeba nastavit pravidla,“ podotkl 1. místopředseda ČSSD Roman Onderka. „Je poctivé, aby Česká republika získala nějaký podíl na jejich obrovských ziscích,“ doplnila Schillerová.

Piráti ovšem upozorňují, že navrhovaných sedm procent při zdanění je už příliš. „Měli bychom se držet v mantinelech jiných zemí Evropské unie, kde se to pohybuje mezi třemi a pěti procenty,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Míní, že je třeba srovnat hřiště mezi domácími firmami a nadnárodními korporacemi, ale ne ho přetočit naruby.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska digitální daň stojí za diskusi. „Umíme si představit, že bychom ji podpořili za předpokladu, že nějaké jiné daně klesnou,“ přiblížil.

Vláda projedná návrh na zavedení digitální daně po prázdninách. Poslanci by ji měli definitivně schvalovat příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 4 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 4 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 14 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...