Vláda chystá daň zacílenou na firmy jako Google a Amazon. Do rozpočtu by chtěla získat pět miliard

Nahrávám video

Ministerstvo financí dokončuje návrh sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Platit by měla od poloviny příštího roku. Stát ale zatím přesně neví, kolik nové odvody vynesou. Odhady resortu financí se pohybují od 2,4 miliardy do 6,6 miliardy korun ročně. Samotný rozpočet bude nakonec počítat s pěti miliardami.

Digitální daň budou muset platit jen velké nadnárodní korporace s globálním obratem přes 750 milionů eur, tedy přes 19 miliard korun. Konkrétně jde o firmy, jako jsou Facebook, Google, Amazon nebo Apple, ale i další. Českých internetových společností by se novinka týkat neměla.

Dotčené podniky teď plánovanou daň nechtěly komentovat. „Děkujeme za dotazy, k tomuto tématu se nebudeme vyjadřovat,“ uvedla mediální zástupkyně společnosti Amazon Markéta Hellingerová.

Daň mají velké globální firmy platit z internetové reklamy, z využití internetu při dodávkách nebo zprostředkování zboží nebo z prodeje dat o klientech.

Jenom dvě a půl miliardy anebo i přes šest miliard

Do rozpočtu by to mohlo přinést zhruba pět miliard korun. Ministerstvo financí ovšem v odhadech připouští, že to nakonec může být buď o zhruba 2,5 miliardy méně, nebo naopak asi o miliardu a půl více.

„Ani v rámci Evropy s tím nejsou žádné velké zkušenosti. Teď daň zavedlo Rakousko, nově ji zavádí Francie, připojují se další země. My jsme vycházeli z konzervativního odhadu, a proto jsme stanovili nejnižší částku na 2,4 miliardy,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Výnos digitální daně
Zdroj: ČT24

Tuto nejasnost v otázce výnosů ale kritizuje opozice. „Rozptyl více než 100 procent ve výběru daní ukazuje, že vlastně neví, co se bude danit, kdo bude daň platit a jaké jsou celkové tržby internetových nebo technologických firem,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Předseda SPD Tomio Okamura v tom vidí diletantství resortu. „Není schopný ani zkalkulovat, kolik by to mělo přinést,“ dodal.

Schillerová: Je poctivé, aby Česko získalo podíl na jejich ziscích

V Poslanecké sněmovně má nicméně návrh na zavedení digitální daně velkou šanci uspět. Kromě vládního hnutí ANO a ČSSD ho podporuje i část opozice. Tvrdí, že velké internetové firmy platí v České republice v poměru ke svým ziskům příliš nízké daně.

Politici argumentují třeba tím, že zatímco česká společnost Seznam loni zaplatila na daních přes 200 milionů, konkurenční firma Google neodvedla do českého rozpočtu ani dvacetinu této částky.

„Je to principiální záležitost. V reklamě na sociálních sítích a na internetu se točí obrovské peníze a je třeba nastavit pravidla,“ podotkl 1. místopředseda ČSSD Roman Onderka. „Je poctivé, aby Česká republika získala nějaký podíl na jejich obrovských ziscích,“ doplnila Schillerová.

Piráti ovšem upozorňují, že navrhovaných sedm procent při zdanění je už příliš. „Měli bychom se držet v mantinelech jiných zemí Evropské unie, kde se to pohybuje mezi třemi a pěti procenty,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Míní, že je třeba srovnat hřiště mezi domácími firmami a nadnárodními korporacemi, ale ne ho přetočit naruby.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska digitální daň stojí za diskusi. „Umíme si představit, že bychom ji podpořili za předpokladu, že nějaké jiné daně klesnou,“ přiblížil.

Vláda projedná návrh na zavedení digitální daně po prázdninách. Poslanci by ji měli definitivně schvalovat příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 8 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 19 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled