Vláda chystá daň zacílenou na firmy jako Google a Amazon. Do rozpočtu by chtěla získat pět miliard

Nahrávám video

Ministerstvo financí dokončuje návrh sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Platit by měla od poloviny příštího roku. Stát ale zatím přesně neví, kolik nové odvody vynesou. Odhady resortu financí se pohybují od 2,4 miliardy do 6,6 miliardy korun ročně. Samotný rozpočet bude nakonec počítat s pěti miliardami.

Digitální daň budou muset platit jen velké nadnárodní korporace s globálním obratem přes 750 milionů eur, tedy přes 19 miliard korun. Konkrétně jde o firmy, jako jsou Facebook, Google, Amazon nebo Apple, ale i další. Českých internetových společností by se novinka týkat neměla.

Dotčené podniky teď plánovanou daň nechtěly komentovat. „Děkujeme za dotazy, k tomuto tématu se nebudeme vyjadřovat,“ uvedla mediální zástupkyně společnosti Amazon Markéta Hellingerová.

Daň mají velké globální firmy platit z internetové reklamy, z využití internetu při dodávkách nebo zprostředkování zboží nebo z prodeje dat o klientech.

Jenom dvě a půl miliardy anebo i přes šest miliard

Do rozpočtu by to mohlo přinést zhruba pět miliard korun. Ministerstvo financí ovšem v odhadech připouští, že to nakonec může být buď o zhruba 2,5 miliardy méně, nebo naopak asi o miliardu a půl více.

„Ani v rámci Evropy s tím nejsou žádné velké zkušenosti. Teď daň zavedlo Rakousko, nově ji zavádí Francie, připojují se další země. My jsme vycházeli z konzervativního odhadu, a proto jsme stanovili nejnižší částku na 2,4 miliardy,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Výnos digitální daně
Zdroj: ČT24

Tuto nejasnost v otázce výnosů ale kritizuje opozice. „Rozptyl více než 100 procent ve výběru daní ukazuje, že vlastně neví, co se bude danit, kdo bude daň platit a jaké jsou celkové tržby internetových nebo technologických firem,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Předseda SPD Tomio Okamura v tom vidí diletantství resortu. „Není schopný ani zkalkulovat, kolik by to mělo přinést,“ dodal.

Schillerová: Je poctivé, aby Česko získalo podíl na jejich ziscích

V Poslanecké sněmovně má nicméně návrh na zavedení digitální daně velkou šanci uspět. Kromě vládního hnutí ANO a ČSSD ho podporuje i část opozice. Tvrdí, že velké internetové firmy platí v České republice v poměru ke svým ziskům příliš nízké daně.

Politici argumentují třeba tím, že zatímco česká společnost Seznam loni zaplatila na daních přes 200 milionů, konkurenční firma Google neodvedla do českého rozpočtu ani dvacetinu této částky.

„Je to principiální záležitost. V reklamě na sociálních sítích a na internetu se točí obrovské peníze a je třeba nastavit pravidla,“ podotkl 1. místopředseda ČSSD Roman Onderka. „Je poctivé, aby Česká republika získala nějaký podíl na jejich obrovských ziscích,“ doplnila Schillerová.

Piráti ovšem upozorňují, že navrhovaných sedm procent při zdanění je už příliš. „Měli bychom se držet v mantinelech jiných zemí Evropské unie, kde se to pohybuje mezi třemi a pěti procenty,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Míní, že je třeba srovnat hřiště mezi domácími firmami a nadnárodními korporacemi, ale ne ho přetočit naruby.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska digitální daň stojí za diskusi. „Umíme si představit, že bychom ji podpořili za předpokladu, že nějaké jiné daně klesnou,“ přiblížil.

Vláda projedná návrh na zavedení digitální daně po prázdninách. Poslanci by ji měli definitivně schvalovat příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
před 1 hhodinou

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 18 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
včera v 06:25

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
14. 5. 2026
Načítání...