Americké akcie zaznamenaly prudký pokles, podobně jako v Evropě či Asii

Nahrávám video

Kvůli obavám o další vývoj americké ekonomiky se v pondělí dostaly pod tlak akciové trhy v Asii, Evropě i USA a začaly klesat. Reagovaly tak na páteční nepříznivou zprávu o míře nezaměstnanosti v Americe a možné signály o recesi. Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 se v pondělí propadl o 12,40 procenta, a utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Oslabovaly i další asijské burzy. Propadem zahájily týden rovněž trhy v Evropě a následně se prudký pokles projevil i na Wall Street.

Americké akcie v obavách z možné recese zaznamenaly prudký pokles. V čele výprodeje stály technologické tituly, jejichž index Nasdaq odepsal 3,43 procenta na 16 200,08 bodu. Širší index S&P 500 klesl o tři procenta na 5186,33 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, se snížil o 2,6 procenta na 38 703,27 bodu.

Akcie po celém světě se dostaly pod silný tlak kvůli obavám, že ekonomika Spojených států by se mohla nacházet v horším stavu, než se předpokládalo. Tamní ministerstvo práce v pátek oznámilo, že míra nezaměstnanosti v USA v červenci vzrostla na 4,3 procenta z červnových 4,1 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od října 2021.

Investiční skupina Berkshire Hathaway Warrena Buffetta snížila svůj podíl ve společnosti Apple na polovinu. Podle agentury Reuters to naznačuje, že investor přezdívaný „věštec z Omahy“ se začíná obávat o vývoj americké ekonomiky nebo příliš vysokého ocenění akcií. Akcie Applu během pondělního obchodování odepsaly 4,82 procenta. Kromě technologických titulů klesaly v pondělí i akcie bank. U JPMorgan Chase bylo snížení o 2,11 procenta, Bank of America poklesla o 2,45 procenta a cenné papíry Goldman Sachs odepsaly zhruba 2,4 procenta.

Výnosy amerických státních dluhopisů teď klesly na nejnižší úroveň za poslední rok. Ostře sledovaný rozdíl mezi dvouletými a desetiletými státními dluhopisy se poprvé od července 2022 dostal do kladných hodnot. Jinými slovy dluhopisy s kratší dobou splatnosti jsou teď výnosnější, což se zpravidla považuje za jeden z indikátorů toho, že ekonomika směřuje k poklesu.

Nejsilněji se obavy projevily na poklesu japonských akcií, které navíc srážel růst japonského jenu. Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 se propadl o 12,40 procenta a uzavřel obchodování na 31 458,42 bodu. Utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Výrazně oslabovaly také další asijské burzy, v Jižní Koreji se krátce zastavilo obchodování.

Hongkongský index Hang Seng uzavřel slabší o 1,46 procenta, index šanghajské burzy klesl o 1,54 procenta, indický BSE Sensex index ztrácel 2,57 procenta. O 3,70 procenta se propadl australský index S&P/ASX 200. Informoval o tom web listu The Wall Street Journal.

Pokles v Evropě

Obava o ekonomiku USA a možné dopady na globální hospodářství se projevila i na poklesu evropských akcií. V jedenáct hodin hlavní akciové indexy ztrácely kolem dvou procent, po čtrnácté hodině to bylo již kolem tří procent. Po šesté hodině odpoledne evropské akcie část ranních ztrát smazaly.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 odepsal 2,17 procenta a uzavřel na 487,05 bodu. Krátce po zahájení pondělního obchodování přitom sestoupil až na 481,73 bodu, což byla nejnižší úroveň za téměř půl roku.

Také pražská burza si pohoršila a dostala se na nejslabší úroveň od konce letošního března. Index PX klesl o 4,17 procenta na 1503,45 bodu. Žádná z hlavních emisí burzy v pondělí nedosáhla růstu. Index PX v posledních týdnech oslaboval, nebo rostl většinou jen o několik desetin procenta za den, v porovnání s výsledky obchodování za poslední měsíc je tedy oslabení mimořádné.

Jeden z největších výprodejů za čtyři roky

Aktuální nervozita na akciových trzích po celém světě spustila jeden z největších výprodejů od března 2020, kdy trhy zasáhl obrovský propad způsobený strachem z šíření nového typu koronaviru. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Důvodem je podle nich kombinace očekávané recese ve Spojených státech, obav ze splasknutí bubliny umělé inteligence (AI) a také geopolitické napětí, které narůstá mezi Izraelem a Íránem.

Japonská burza zažila prudký pokles akcií
Zdroj: Reuters/Kyodo

Začátek nového týdne se na akciových trzích nese v duchu chaosu, komentoval analytik XTB Tomáš Cverna. Páteční zveřejnění dat z amerického trhu práce podle něj zvýšilo sázky na příchod recese. Trh práce je tak výrazný spouštěč obav o blízkou budoucnost americké i globální ekonomiky. „Investoři opouštějí riziková aktiva, jako jsou akcie nebo kryptoměny, a uchylují se do dluhopisů. To má za následek pokles jejich výnosů,“ upozornil.

Index strachu stoupá

V pondělí čeká globální akciové trhy jeden z nejhorších dnů v historii, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Termínové kontrakty na americké akciové indexy podle něj ukazují doslova apokalypsu. Index VIX, kterému se jinak říká indikátor strachu a volatility, dopoledne přidával přes 50 procent a od minulého pondělí přidal 100 procent. Spouštěčem byly nejprve nepříliš uspokojivé hospodářské výsledky společnosti Alphabet, připomněl Lajsek. Po nich se část trhu začala tázat, zda se obrovské investice do umělé inteligence (AI) mohou brzy vrátit a zda nejde v tomto sektoru jen o bublinu, dodal.

Klesala i cena ropy, u které jsou při očekávané recesi obavy o poptávku. Aktuální obavy o globální recesi tak nyní výrazně převažují nad možnou eskalací situace na Blízkém východě. Barel ropy Brent se dopoledne pohyboval kolem 76 dolarů a vykazoval asi jednoprocentní pokles. Nachází se ale blízko nejnižších úrovní od začátku roku. „Jedno pozitivum tak nalézt můžeme, ceny pohonných hmot budou klesat i nadále,“ podotkl Lajsek.

Analytik XTB Jiří Tyleček zmínil, že výprodeje začaly již v pátek a jsou velmi výrazné. „A to i vzhledem k tomu, že na počátku minulého týdne by si jen málo lidí tiplo, že by se něco takového mohlo stát.“ Současnou situaci přisuzuje strachu z makroekonomické situace ve Spojených státech. „Zkrátka dochází ke zpomalování a dlouhodobému narativu měkkého přistání přestává spoustu investorů věřit. Naopak čekají přistání tvrdé a stahují peníze z trhů.“

Navíc se podle něj mluví o bublině AI, i když on sám by to bublinou ještě nenazýval. A to navzdory nadhodnoceným akciím firem spojených s umělou inteligencí. „Největší pokles vidíme v technologiích, kde jsou výsledky o něco horší, než investoři čekali, a proto se akcií zbavují a utíkají od rizika.“

Připomněl, že i pražská burza se připojuje ke globální panice. Myslí si však, že výprodeje by nemusely být nějak masivní či dlouhodobé. „Určitě bych počkal ještě několik dní, než bych dělal nějaké větší závěry.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.