Americké akcie zaznamenaly prudký pokles, podobně jako v Evropě či Asii

Nahrávám video

Kvůli obavám o další vývoj americké ekonomiky se v pondělí dostaly pod tlak akciové trhy v Asii, Evropě i USA a začaly klesat. Reagovaly tak na páteční nepříznivou zprávu o míře nezaměstnanosti v Americe a možné signály o recesi. Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 se v pondělí propadl o 12,40 procenta, a utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Oslabovaly i další asijské burzy. Propadem zahájily týden rovněž trhy v Evropě a následně se prudký pokles projevil i na Wall Street.

Americké akcie v obavách z možné recese zaznamenaly prudký pokles. V čele výprodeje stály technologické tituly, jejichž index Nasdaq odepsal 3,43 procenta na 16 200,08 bodu. Širší index S&P 500 klesl o tři procenta na 5186,33 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, se snížil o 2,6 procenta na 38 703,27 bodu.

Akcie po celém světě se dostaly pod silný tlak kvůli obavám, že ekonomika Spojených států by se mohla nacházet v horším stavu, než se předpokládalo. Tamní ministerstvo práce v pátek oznámilo, že míra nezaměstnanosti v USA v červenci vzrostla na 4,3 procenta z červnových 4,1 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od října 2021.

Investiční skupina Berkshire Hathaway Warrena Buffetta snížila svůj podíl ve společnosti Apple na polovinu. Podle agentury Reuters to naznačuje, že investor přezdívaný „věštec z Omahy“ se začíná obávat o vývoj americké ekonomiky nebo příliš vysokého ocenění akcií. Akcie Applu během pondělního obchodování odepsaly 4,82 procenta. Kromě technologických titulů klesaly v pondělí i akcie bank. U JPMorgan Chase bylo snížení o 2,11 procenta, Bank of America poklesla o 2,45 procenta a cenné papíry Goldman Sachs odepsaly zhruba 2,4 procenta.

Výnosy amerických státních dluhopisů teď klesly na nejnižší úroveň za poslední rok. Ostře sledovaný rozdíl mezi dvouletými a desetiletými státními dluhopisy se poprvé od července 2022 dostal do kladných hodnot. Jinými slovy dluhopisy s kratší dobou splatnosti jsou teď výnosnější, což se zpravidla považuje za jeden z indikátorů toho, že ekonomika směřuje k poklesu.

Nejsilněji se obavy projevily na poklesu japonských akcií, které navíc srážel růst japonského jenu. Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 se propadl o 12,40 procenta a uzavřel obchodování na 31 458,42 bodu. Utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Výrazně oslabovaly také další asijské burzy, v Jižní Koreji se krátce zastavilo obchodování.

Hongkongský index Hang Seng uzavřel slabší o 1,46 procenta, index šanghajské burzy klesl o 1,54 procenta, indický BSE Sensex index ztrácel 2,57 procenta. O 3,70 procenta se propadl australský index S&P/ASX 200. Informoval o tom web listu The Wall Street Journal.

Pokles v Evropě

Obava o ekonomiku USA a možné dopady na globální hospodářství se projevila i na poklesu evropských akcií. V jedenáct hodin hlavní akciové indexy ztrácely kolem dvou procent, po čtrnácté hodině to bylo již kolem tří procent. Po šesté hodině odpoledne evropské akcie část ranních ztrát smazaly.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 odepsal 2,17 procenta a uzavřel na 487,05 bodu. Krátce po zahájení pondělního obchodování přitom sestoupil až na 481,73 bodu, což byla nejnižší úroveň za téměř půl roku.

Také pražská burza si pohoršila a dostala se na nejslabší úroveň od konce letošního března. Index PX klesl o 4,17 procenta na 1503,45 bodu. Žádná z hlavních emisí burzy v pondělí nedosáhla růstu. Index PX v posledních týdnech oslaboval, nebo rostl většinou jen o několik desetin procenta za den, v porovnání s výsledky obchodování za poslední měsíc je tedy oslabení mimořádné.

Jeden z největších výprodejů za čtyři roky

Aktuální nervozita na akciových trzích po celém světě spustila jeden z největších výprodejů od března 2020, kdy trhy zasáhl obrovský propad způsobený strachem z šíření nového typu koronaviru. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Důvodem je podle nich kombinace očekávané recese ve Spojených státech, obav ze splasknutí bubliny umělé inteligence (AI) a také geopolitické napětí, které narůstá mezi Izraelem a Íránem.

Japonská burza zažila prudký pokles akcií
Zdroj: Reuters/Kyodo

Začátek nového týdne se na akciových trzích nese v duchu chaosu, komentoval analytik XTB Tomáš Cverna. Páteční zveřejnění dat z amerického trhu práce podle něj zvýšilo sázky na příchod recese. Trh práce je tak výrazný spouštěč obav o blízkou budoucnost americké i globální ekonomiky. „Investoři opouštějí riziková aktiva, jako jsou akcie nebo kryptoměny, a uchylují se do dluhopisů. To má za následek pokles jejich výnosů,“ upozornil.

Index strachu stoupá

V pondělí čeká globální akciové trhy jeden z nejhorších dnů v historii, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Termínové kontrakty na americké akciové indexy podle něj ukazují doslova apokalypsu. Index VIX, kterému se jinak říká indikátor strachu a volatility, dopoledne přidával přes 50 procent a od minulého pondělí přidal 100 procent. Spouštěčem byly nejprve nepříliš uspokojivé hospodářské výsledky společnosti Alphabet, připomněl Lajsek. Po nich se část trhu začala tázat, zda se obrovské investice do umělé inteligence (AI) mohou brzy vrátit a zda nejde v tomto sektoru jen o bublinu, dodal.

Klesala i cena ropy, u které jsou při očekávané recesi obavy o poptávku. Aktuální obavy o globální recesi tak nyní výrazně převažují nad možnou eskalací situace na Blízkém východě. Barel ropy Brent se dopoledne pohyboval kolem 76 dolarů a vykazoval asi jednoprocentní pokles. Nachází se ale blízko nejnižších úrovní od začátku roku. „Jedno pozitivum tak nalézt můžeme, ceny pohonných hmot budou klesat i nadále,“ podotkl Lajsek.

Analytik XTB Jiří Tyleček zmínil, že výprodeje začaly již v pátek a jsou velmi výrazné. „A to i vzhledem k tomu, že na počátku minulého týdne by si jen málo lidí tiplo, že by se něco takového mohlo stát.“ Současnou situaci přisuzuje strachu z makroekonomické situace ve Spojených státech. „Zkrátka dochází ke zpomalování a dlouhodobému narativu měkkého přistání přestává spoustu investorů věřit. Naopak čekají přistání tvrdé a stahují peníze z trhů.“

Navíc se podle něj mluví o bublině AI, i když on sám by to bublinou ještě nenazýval. A to navzdory nadhodnoceným akciím firem spojených s umělou inteligencí. „Největší pokles vidíme v technologiích, kde jsou výsledky o něco horší, než investoři čekali, a proto se akcií zbavují a utíkají od rizika.“

Připomněl, že i pražská burza se připojuje ke globální panice. Myslí si však, že výprodeje by nemusely být nějak masivní či dlouhodobé. „Určitě bych počkal ještě několik dní, než bych dělal nějaké větší závěry.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 2 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 19 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 22 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.