Americké akcie zaznamenaly prudký pokles, podobně jako v Evropě či Asii

Nahrávám video
Události: Po Asii a Evropě se propad akcií projevil i v USA
Zdroj: ČT24

Kvůli obavám o další vývoj americké ekonomiky se v pondělí dostaly pod tlak akciové trhy v Asii, Evropě i USA a začaly klesat. Reagovaly tak na páteční nepříznivou zprávu o míře nezaměstnanosti v Americe a možné signály o recesi. Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 se v pondělí propadl o 12,40 procenta, a utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Oslabovaly i další asijské burzy. Propadem zahájily týden rovněž trhy v Evropě a následně se prudký pokles projevil i na Wall Street.

Americké akcie v obavách z možné recese zaznamenaly prudký pokles. V čele výprodeje stály technologické tituly, jejichž index Nasdaq odepsal 3,43 procenta na 16 200,08 bodu. Širší index S&P 500 klesl o tři procenta na 5186,33 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, se snížil o 2,6 procenta na 38 703,27 bodu.

Akcie po celém světě se dostaly pod silný tlak kvůli obavám, že ekonomika Spojených států by se mohla nacházet v horším stavu, než se předpokládalo. Tamní ministerstvo práce v pátek oznámilo, že míra nezaměstnanosti v USA v červenci vzrostla na 4,3 procenta z červnových 4,1 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od října 2021.

Investiční skupina Berkshire Hathaway Warrena Buffetta snížila svůj podíl ve společnosti Apple na polovinu. Podle agentury Reuters to naznačuje, že investor přezdívaný „věštec z Omahy“ se začíná obávat o vývoj americké ekonomiky nebo příliš vysokého ocenění akcií. Akcie Applu během pondělního obchodování odepsaly 4,82 procenta. Kromě technologických titulů klesaly v pondělí i akcie bank. U JPMorgan Chase bylo snížení o 2,11 procenta, Bank of America poklesla o 2,45 procenta a cenné papíry Goldman Sachs odepsaly zhruba 2,4 procenta.

Výnosy amerických státních dluhopisů teď klesly na nejnižší úroveň za poslední rok. Ostře sledovaný rozdíl mezi dvouletými a desetiletými státními dluhopisy se poprvé od července 2022 dostal do kladných hodnot. Jinými slovy dluhopisy s kratší dobou splatnosti jsou teď výnosnější, což se zpravidla považuje za jeden z indikátorů toho, že ekonomika směřuje k poklesu.

Nejsilněji se obavy projevily na poklesu japonských akcií, které navíc srážel růst japonského jenu. Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 se propadl o 12,40 procenta a uzavřel obchodování na 31 458,42 bodu. Utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Výrazně oslabovaly také další asijské burzy, v Jižní Koreji se krátce zastavilo obchodování.

Hongkongský index Hang Seng uzavřel slabší o 1,46 procenta, index šanghajské burzy klesl o 1,54 procenta, indický BSE Sensex index ztrácel 2,57 procenta. O 3,70 procenta se propadl australský index S&P/ASX 200. Informoval o tom web listu The Wall Street Journal.

Pokles v Evropě

Obava o ekonomiku USA a možné dopady na globální hospodářství se projevila i na poklesu evropských akcií. V jedenáct hodin hlavní akciové indexy ztrácely kolem dvou procent, po čtrnácté hodině to bylo již kolem tří procent. Po šesté hodině odpoledne evropské akcie část ranních ztrát smazaly.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 odepsal 2,17 procenta a uzavřel na 487,05 bodu. Krátce po zahájení pondělního obchodování přitom sestoupil až na 481,73 bodu, což byla nejnižší úroveň za téměř půl roku.

Také pražská burza si pohoršila a dostala se na nejslabší úroveň od konce letošního března. Index PX klesl o 4,17 procenta na 1503,45 bodu. Žádná z hlavních emisí burzy v pondělí nedosáhla růstu. Index PX v posledních týdnech oslaboval, nebo rostl většinou jen o několik desetin procenta za den, v porovnání s výsledky obchodování za poslední měsíc je tedy oslabení mimořádné.

Jeden z největších výprodejů za čtyři roky

Aktuální nervozita na akciových trzích po celém světě spustila jeden z největších výprodejů od března 2020, kdy trhy zasáhl obrovský propad způsobený strachem z šíření nového typu koronaviru. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Důvodem je podle nich kombinace očekávané recese ve Spojených státech, obav ze splasknutí bubliny umělé inteligence (AI) a také geopolitické napětí, které narůstá mezi Izraelem a Íránem.

Japonská burza zažila prudký pokles akcií
Zdroj: Reuters/Kyodo

Začátek nového týdne se na akciových trzích nese v duchu chaosu, komentoval analytik XTB Tomáš Cverna. Páteční zveřejnění dat z amerického trhu práce podle něj zvýšilo sázky na příchod recese. Trh práce je tak výrazný spouštěč obav o blízkou budoucnost americké i globální ekonomiky. „Investoři opouštějí riziková aktiva, jako jsou akcie nebo kryptoměny, a uchylují se do dluhopisů. To má za následek pokles jejich výnosů,“ upozornil.

Index strachu stoupá

V pondělí čeká globální akciové trhy jeden z nejhorších dnů v historii, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Termínové kontrakty na americké akciové indexy podle něj ukazují doslova apokalypsu. Index VIX, kterému se jinak říká indikátor strachu a volatility, dopoledne přidával přes 50 procent a od minulého pondělí přidal 100 procent. Spouštěčem byly nejprve nepříliš uspokojivé hospodářské výsledky společnosti Alphabet, připomněl Lajsek. Po nich se část trhu začala tázat, zda se obrovské investice do umělé inteligence (AI) mohou brzy vrátit a zda nejde v tomto sektoru jen o bublinu, dodal.

Klesala i cena ropy, u které jsou při očekávané recesi obavy o poptávku. Aktuální obavy o globální recesi tak nyní výrazně převažují nad možnou eskalací situace na Blízkém východě. Barel ropy Brent se dopoledne pohyboval kolem 76 dolarů a vykazoval asi jednoprocentní pokles. Nachází se ale blízko nejnižších úrovní od začátku roku. „Jedno pozitivum tak nalézt můžeme, ceny pohonných hmot budou klesat i nadále,“ podotkl Lajsek.

Analytik XTB Jiří Tyleček zmínil, že výprodeje začaly již v pátek a jsou velmi výrazné. „A to i vzhledem k tomu, že na počátku minulého týdne by si jen málo lidí tiplo, že by se něco takového mohlo stát.“ Současnou situaci přisuzuje strachu z makroekonomické situace ve Spojených státech. „Zkrátka dochází ke zpomalování a dlouhodobému narativu měkkého přistání přestává spoustu investorů věřit. Naopak čekají přistání tvrdé a stahují peníze z trhů.“

Navíc se podle něj mluví o bublině AI, i když on sám by to bublinou ještě nenazýval. A to navzdory nadhodnoceným akciím firem spojených s umělou inteligencí. „Největší pokles vidíme v technologiích, kde jsou výsledky o něco horší, než investoři čekali, a proto se akcií zbavují a utíkají od rizika.“

Připomněl, že i pražská burza se připojuje ke globální panice. Myslí si však, že výprodeje by nemusely být nějak masivní či dlouhodobé. „Určitě bych počkal ještě několik dní, než bych dělal nějaké větší závěry.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...