Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie se v červenci zvýšila o desetinu procentního bodu na 7,2 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Na vzestupu je nezaměstnanost i v zemích platících eurem, kde se zvýšila o dvě desetiny bodu na 7,9 procenta. Červenec byl přitom měsícem, kdy mnoho členských zemích částečně uvolnilo koronavirová omezení. Nejnižší nezaměstnanost byla nadále v České republice.
Ve 27 zemích Unie bylo v červenci bez práce 15,18 milionu lidí, z toho 12,79 v eurozóně. Proti červnu se počet nezaměstnaných v EU zvýšil zhruba o 336 tisíc, v zemích platících eurem pak o 344 tisíc.
Z jednotlivých členských zemí Unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,7 procenta. V Polsku nezaměstnanost činila 3,2 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má Španělsko, kde je 15,8 procenta.
Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané osoby bez práce, které si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledaly práci a jsou schopny nastoupit do práce v nejbližších dvou týdnech.
Nadále mimořádně vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se také zvýšila. V EU bylo bez práce 17 procent mladých, zatímco v eurozóně 17,3 procenta, uvádí Eurostat.
Pod deseti procenty je míra nezaměstnanosti mezi mladými i v Česku, Bulharsku, na Maltě a v Polsku. Ve Španělsku je bez práce více než 40 procent mladých. Vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti v této věkové skupině má ale Německo, kde činila 5,7 procenta.
Eurostat také ve svém úterním odhadu uvádí, že v eurozóně v srpnu klesly spotřebitelské ceny, a to o 0,2 procenta, o měsíc dříve o 0,4 procenta vzrostly. Inflace se tak v době koronavirových omezení a dopadů na hospodářství dostala do záporných hodnot poprvé od roku 2016. Rychlý odhad však neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Analytici v anketě agentury Reuters přitom očekávali, že ceny meziročně vzrostou, a to o 0,2 procenta.
Eurostat upozornil, že v srpnu pokračovalo postupné uvolňování opatření zavedených proti šíření nového koronaviru, která omezila ekonomickou aktivitu. Inflace se však ještě více než v předchozích měsících vzdálila cíli Evropské centrální banky (ECB), která chce držet meziroční růst cen těsně pod dvěma procenty. Banka už letos podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize. Minulý měsíc ale na svém zasedání nechala měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny.
Nejvýrazněji se na celkové deflaci v srpnu podepsal propad cen energií, které v srpnu meziročně klesly o 7,8 procenta. Naopak ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků pokračovaly v růstu, proti loňskému srpnu se zvedly o 1,7 procenta.
Počet lidí bez práce v Německu v srpnu opět klesl
Spolkový úřad práce v úterý také oznámil, že lidí bez práce v Německu v srpnu podle předběžných a sezonně přepočtených údajů klesl zhruba o devět tisíc na 2,915 milionu. Lidí bez práce tak ubylo už druhý měsíc po sobě. Míra nezaměstnanosti zůstala na 6,4 procenta. Největší evropská ekonomika se tak vzpamatovává z dopadů, které způsobila pandemie.
Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že počet lidí bez práce v Německu zůstane beze změny stejně jako míra nezaměstnanosti.
Podle úřadu se snížil i počet lidí, kteří pracují v režimu kurzarbeit, kdy jim část mzdy dorovnává stát. Podle červnových údajů jejich počet klesl na 5,36 milionu z 5,82 milionu v květnu. V dubnu se vyšplhal až na 5,98 milionu.
Počet lidí pracujících v režimu kurzarbeit klesl i podle průzkumu společnosti Ifo. V srpnu je takto zaměstnávalo 37 procent oslovených firem, zatímco v červenci jich ještě bylo 42 procent.
Ve druhém čtvrtletí klesl vinou pandemie způsobené šířením nového koronaviru počet výdělečně činných osob. Oproti předchozím třem měsícům se snížil o 1,4 procenta na 44,7 milionu. Podle německého statistického úřadu je to největší pokles od znovusjednocení Německa v roce 1990.
Německá vláda také zlepšila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok, odhad představil ministr hospodářství Peter Altmaier. Nově se odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru klesne o 5,8 procenta místo dosud očekávaných 6,3 procenta. I tak to bude nejvýraznější propad od konce druhé světové války. V době vrcholu finanční krize před více než deseti lety německá ekonomika klesla o 5,7 procenta. Oživení v příštím roce pak bude slabší, než vláda čekala.
V příštím roce ekonomika podle nového odhadu vykáže růst o 4,4 procenta. Dosud vláda počítala se zvýšením HDP o 5,2 procenta. To znamená, že německá ekonomika se před rokem 2022 nedostane na úroveň, kde byla před pandemií.
Altmaier uvedl, že německá ekonomika si vede lépe, než se čekalo, a zotavuje se z koronavirového šoku rychleji díky rázné odpovědi ze strany státu. „Celkově můžeme říct, že alespoň prozatím vidíme vývoj ve tvaru písmene V,“ řekl Altmaier novinářům. Oživení ve tvaru písmene V znamená, že ekonomika se po prudkém propadu stejně rychle zotaví.
Ministr nečeká, že by úřady zavedly další kolo karanténních opatření podobných těm v březnu a v dubnu. V příštím roce podle něj oživení zbrzdí slabší zahraniční poptávka.
Vláda také očekává, že vývoz letos klesne o 12,2 procenta, na příští rok odhaduje růst o 8,8 procenta. Soukromá spotřeba by se letos měla snížit o 6,9 procenta, v roce 2021 ale vláda čeká růst o 4,7 procenta.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o rekordních 9,7 procenta. Výdaje spotřebitelů, firemní investice i vývoz prudce klesly kvůli pandemii nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. I tak si Německo vedlo lépe než některé další země eurozóny. Ekonomika Francie klesla o 13,8 procenta, ekonomika Itálie pak o 12,8 procenta.
Revize prognózy hospodářského růstu bude mít přitom dopad jak na odhad daňových příjmů, který má být zveřejněn příští týden, tak na rozpočet. Ten by měl být představen koncem září.
Informované zdroje agentuře Reuters už v červnu sdělily, že ministr financí Olaf Scholz požádá parlament o zvýšení nových půjček na letošní rok o dalších 62,5 miliardy eur (1,6 bilionu korun) na rekordních 218,5 miliardy eur, aby vláda měla peníze na podporou oživení po pandemii. Německo tak přesouvá svou politiku z úspor k výdajům, aby podpořilo snahy eurozóny o zotavení regionu z pandemie.
