Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla mírně, větší nárůst se čeká na podzim

Nezaměstnanost v Česku v červenci pokračovala v růstu. Dosáhla 3,8 procenta, v červnu činila 3,7 procenta. Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Ty na konci sedmého kalendářního měsíce evidovaly 279 673 uchazečů o zaměstnání, což bylo nejvíc od února 2018. Počet nabízených míst klesl oproti červnu přibližně o šest stovek na 334 283, zveřejnil Úřad práce ČR. Výraznější nárůst nezaměstnanosti podle ekonomů nastane v podzimních měsících, protože zatím většímu počtu nezaměstnaných brání mimo jiné vládní programy.

Počet lidí bez práce stoupl v červenci meziměsíčně o více než deset tisíc. Ve srovnání s loňským červencem přibylo 74 553 uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti loni v červenci byla 2,7 procenta. Meziročně se také snížila o více než dvanáct tisíc míst nabídka volných pozic.

„V červenci jsme zaznamenali pravidelný sezonní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR a nižší aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených,“ uvedl ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.

V menší míře se podle něj začali do evidence hlásit čerství absolventi škol. „Prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ dodal Karmazín.

„Ve srovnání s minulým rokem je na úřadech práce téměř o 75 tisíc uchazečů více, bez příchodu koronavirové krize by však někteří původní uchazeči práci našli, celkově tak je na úřadech práce z důvodu koronaviru o více než 85 tisíc uchazečů o práci více,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Připomíná, že celkově je tak růst počtu nezaměstnaných v tuzemské ekonomice relativně mírný a to vzhledem k pokračujícím vládním programům na udržení zaměstnanosti a do jisté míry také přehřátému trhu práce před příchodem koronaviru.

Trh práce nemusí mít to nejhorší za sebou, upozorňují analytici

„S postupným odezníváním podpůrných opatření bude míra nezaměstnanosti dále růst. Dosavadní relativně nízký růst nezaměstnanosti tak neznamená, že je tuzemský trh práce z nejhoršího venku,“ konstatuje Seidler. Podle předběžných informací, které zveřejňuje na denní bázi ministerstvo práce, totiž už stoupl začátkem srpna podíl nezaměstnaných osob na 3,9 procenta, upozornil.

 Ekonom ČSOB Petr Dufek upřesnil, že za poslední rok přišli o práci především lidé se základním a učňovským vzděláním pracující ve službách, pomocní a nekvalifikovaní dělníci. I podle něj je aktuální pomalý růst nezaměstnanosti dán mimo jiné dočasnou podporou státu.

„Druhým důvodem je, že firmy v první vlně propouštějí především zahraniční agenturní zaměstnance. Třetím důvodem je přesvědčení o dočasnosti ekonomických potíží, a tak firmy raději nepropouštějí, aby pracovníky nemusely opět pracně shánět,“ uvedl. Navíc se podle něj i přes narůstající nezaměstnanost výrazně nemění nabídka volných pracovních míst.

„Jak rychle se bude nezaměstnanost v Česku dál zvyšovat, rozhodne kondice ekonomiky a pokračování vládních podpůrných programů –⁠ zejména české obdoby kurzarbeitu. Po jeho případném konci je možné předpokládat skokové navýšení nezaměstnanosti nad pět procent,“ uvedl Dufek. 

Video Zprávy ve 12
video

Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla mírně

Během zbytku léta a pak i na podzim lze podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k pěti a v posledním čtvrtletí roku až k sedmi procentům. „Bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti,“ uvedl.

I podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové bude v následujících měsících nezaměstnanost postupně růst. „Na nízkých úrovních ji zatím drží mimo jiné i vládní program Antivirus. Ten by měl sice v srpnu skončit, s velkou pravděpodobností bude ale dále prodloužen. Svého vrcholu tak podle nás nezaměstnanost dosáhne až začátkem příštího roku, a to na úrovni mezi pěti a šesti procenty,“ uvedla.

Jakkoliv je ale růst míry nezaměstnanosti nepříjemným scénářem, tak stále podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče nejde o dramatický vývoj. „Bráno z pohledu nedávné historie, míra nezaměstnanosti nad úrovní pět procent byla v české ekonomice zcela běžná v roce 2016 a ještě i počátkem roku 2017, takže na těchto úrovních bychom stále nehovořili o neznámé situaci či zkušenosti,“ upozornil.

Zájem je o sezonní pracovníky a dělníky

Zaměstnavatelé mají stále zájem o sezonní pracovníky a pracovníky na dělnických pozicích. Zájem je také o kvalifikované řemeslníky, analytiky, vývojáře softwaru, skladníky nebo řidiče. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,8 uchazeče.

Poptávka po pracovní síle s odpovídající kvalifikací je také dlouhodobě ve stavebnictví, které má navíc během letních měsíců hlavní sezonu. „Stavebnictví, které se na HDP podílí bezmála deseti procenty, může být tak tahounem krizí oslabené ekonomiky. Dlouhodobě jej ale brzdí hlavně pomalé schvalovací procesy,“ připomněla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Ke konci července se na úřadech práce nově zaregistrovalo téměř 43 900 uchazečů o zaměstnání. Zároveň z evidence bezmála 33 900 lidí odešlo. Nejvíce nově příchozích bylo v Moravskoslezském kraji a v Praze. Nejméně nových uchazečů evidovaly úřady v Karlovarském kraji.

Nejnižší nezaměstnanost měl na konci července okres Rychnov nad Kněžnou, a to 1,8 procenta. Následovala Praha-východ s dvěma procenty a okres Jindřichův Hradec s 2,1 procenta. Naopak nejhorší situace byla na Karvinsku s mírou nezaměstnanosti přesahující osm procent. Následovaly okresy Ostrava-město a Most, kde práci hledalo 6,8 procenta lidí.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v červenci 66 okresů v čele s Olomoucí a Prahou. V 11 regionech nezaměstnanost naopak klesla, nejvýrazněji na Jesenicku.