Lufthansa vykázala ztrátu 2,1 miliardy eur. Navzdory očekávané státní pomoci plánuje restrukturalizaci

Německá letecká společnost Lufthansa vykázala v prvním čtvrtletí kvůli koronavirové krizi čistou ztrátu 2,1 miliardy eur (55,8 miliardy korun). Navzdory očekávané státní pomoci plánuje rozsáhlou restrukturalizaci, uvedl po předložení hospodářských výsledků šéf firmy Carsten Spohr.

Ve stejném období loňského roku Lufthansa vykázala také ztrátu, ale jen 342 milionů eur. Pro letecké společnosti bývají ztráty v této části roku typické, vynahrazují si je pak v letní sezoně.

Lufthansa očekává, že poptávka po letech se bude obnovovat jen pozvolna. Firma má nyní na zemi téměř sedm set letadel ze své 763 strojů čítající flotily. Pro příští rok management počítá, že do vzduchu se nevrátí 300 a v roce 2022 ještě nebude létat 200 strojů. I v roce 2023 bude firma podle představenstva disponovat o 100 letadel menší letkou. Bližší informace k možnému propouštění podnik nesdělil.

Pro letošní rok Lufthansa počítá s výrazným poklesem provozního zisku. Výhled se ale vzhledem k nejisté situaci rozhodla nezveřejnit.

Vypadne Lufthansa z německého burzovního indexu?

Německá vláda se dohodla s Evropskou unií na záchranném balíčku pro Lufthansu ve výši devíti miliard eur (přes 242 miliard korun). Vláda by za to měla ve firmě získat 20procentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. V případě pokusu o převzetí společnosti by se podíl mohl zvýšit až na 25 procent.

Analytici očekávají, že německý národní dopravce bude odstraněn z německého prestižního bluechipového indexu DAX, jehož součást Lufthansa tvoří od jeho založení v roce 1988. Očekává se, že provozovatel německé burzy o tom rozhodne ve čtvrtek.

Smartwings teď ztrácí měsíčně zhruba sto milionů, řekl Šimáně

Co dál, řeší teď i letecká skupina Smartwings. Ta kvůli opatřením proti šíření koronaviru ztrácí měsíčně zhruba 100 milionů korun, řekl serveru Zdopravy.cz spolumajitel a předseda představenstva skupiny Smartwings Jiří Šimáně. Firma se tak dostala na mzdové dno, další fází by muselo být propouštění, dodal.

Firma vypracovala byznys plán na další měsíce, nyní ho projedná s ministerstvem dopravy. Šimáně očekává, že vláda o pomoci rozhodne během maximálně 14 dnů. Smartwings již dříve uvedly, že nemají zájem o majetkový vstup státu do firmy, žádají stát o úvěr či bankovní garanci.

„Nežádáme o dotaci, ale jen úvěr nebo záruku za něj. Říkáme si o úvěr, který je asi tak čtyřikrát menší než poskytnuté úvěry jiným aerolinkám ve vztahu k přepraveným cestujícím,“ řekl Šimáně.

Pro snížení ztrát učinili dvě hlavní opatření, dohodli se s lessory, tedy se společnostmi, které dopravní letadla nakupují a dál je pronajímají dopravcům, na snížení splátek a krátit bylo nutné i mzdy. „Díky velmi slušné dohodě s lessory jsme schopni ještě několik měsíců žít,“ dodal.

Státu jako záruku nabízí akcie. „Kdyby se záchrana nepovedla, tak stát investuje do svého,“ podotkl Šimáně. Část akcií má firma přitom už zastavených u bank, které jí poskytly úvěry, podle něj to není více než polovina.

Kritici státní podpory pro Smartwings uvádějí, že firma by nenesla žádné riziko. S tím ale Šimáně nesouhlasí. Vypočítává, že v případě konkurzu zůstanou zaplacené miliardy různých předplateb a 800 milionů nerozděleného zisku. To největší vidí ale v tom, že skončí projekt, na kterém „jsme úspěšně pracovali 22 let“.

Šimáně míní, že letos by společnost mohla odlétat asi 45 procent loňského roku a příští sezonu by to mohlo být zhruba 60 procent.

Loni byl provozní hospodářský výsledek za celou skupinu plus 213 milionů korun, a to i přesto, že se skupina musela vypořádat s uzemněním letadel MAX. Provoz letadel Boeing 737 MAX je celosvětově zastaven kvůli dvěma nehodám už od loňského jara. Smartwings vůči Boeingu uplatnili škody ve výši 102 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy korun) k 28. únoru.

„V tom jsou zahrnuté přímé škody a také škody způsobené tím, že se musíme vyrovnat s lessory. Ale nejsou v tom zdaleka všechny náklady,“ uvedl Šimáně. Dodal, že věří, že spor se ukončí v řádu týdnů. 

Skupina Smartwings, do níž patří dopravci Smartwings a České aerolinie (ČSA), loni na svých linkách přepravila 8,2 milionu cestujících. Patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Šimáně a Jaromír Šmejkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 18 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...