Lufthansa vykázala ztrátu 2,1 miliardy eur. Navzdory očekávané státní pomoci plánuje restrukturalizaci

Německá letecká společnost Lufthansa vykázala v prvním čtvrtletí kvůli koronavirové krizi čistou ztrátu 2,1 miliardy eur (55,8 miliardy korun). Navzdory očekávané státní pomoci plánuje rozsáhlou restrukturalizaci, uvedl po předložení hospodářských výsledků šéf firmy Carsten Spohr.

Ve stejném období loňského roku Lufthansa vykázala také ztrátu, ale jen 342 milionů eur. Pro letecké společnosti bývají ztráty v této části roku typické, vynahrazují si je pak v letní sezoně.

Lufthansa očekává, že poptávka po letech se bude obnovovat jen pozvolna. Firma má nyní na zemi téměř sedm set letadel ze své 763 strojů čítající flotily. Pro příští rok management počítá, že do vzduchu se nevrátí 300 a v roce 2022 ještě nebude létat 200 strojů. I v roce 2023 bude firma podle představenstva disponovat o 100 letadel menší letkou. Bližší informace k možnému propouštění podnik nesdělil.

Pro letošní rok Lufthansa počítá s výrazným poklesem provozního zisku. Výhled se ale vzhledem k nejisté situaci rozhodla nezveřejnit.

Vypadne Lufthansa z německého burzovního indexu?

Německá vláda se dohodla s Evropskou unií na záchranném balíčku pro Lufthansu ve výši devíti miliard eur (přes 242 miliard korun). Vláda by za to měla ve firmě získat 20procentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. V případě pokusu o převzetí společnosti by se podíl mohl zvýšit až na 25 procent.

Analytici očekávají, že německý národní dopravce bude odstraněn z německého prestižního bluechipového indexu DAX, jehož součást Lufthansa tvoří od jeho založení v roce 1988. Očekává se, že provozovatel německé burzy o tom rozhodne ve čtvrtek.

Smartwings teď ztrácí měsíčně zhruba sto milionů, řekl Šimáně

Co dál, řeší teď i letecká skupina Smartwings. Ta kvůli opatřením proti šíření koronaviru ztrácí měsíčně zhruba 100 milionů korun, řekl serveru Zdopravy.cz spolumajitel a předseda představenstva skupiny Smartwings Jiří Šimáně. Firma se tak dostala na mzdové dno, další fází by muselo být propouštění, dodal.

Firma vypracovala byznys plán na další měsíce, nyní ho projedná s ministerstvem dopravy. Šimáně očekává, že vláda o pomoci rozhodne během maximálně 14 dnů. Smartwings již dříve uvedly, že nemají zájem o majetkový vstup státu do firmy, žádají stát o úvěr či bankovní garanci.

„Nežádáme o dotaci, ale jen úvěr nebo záruku za něj. Říkáme si o úvěr, který je asi tak čtyřikrát menší než poskytnuté úvěry jiným aerolinkám ve vztahu k přepraveným cestujícím,“ řekl Šimáně.

Pro snížení ztrát učinili dvě hlavní opatření, dohodli se s lessory, tedy se společnostmi, které dopravní letadla nakupují a dál je pronajímají dopravcům, na snížení splátek a krátit bylo nutné i mzdy. „Díky velmi slušné dohodě s lessory jsme schopni ještě několik měsíců žít,“ dodal.

Státu jako záruku nabízí akcie. „Kdyby se záchrana nepovedla, tak stát investuje do svého,“ podotkl Šimáně. Část akcií má firma přitom už zastavených u bank, které jí poskytly úvěry, podle něj to není více než polovina.

Kritici státní podpory pro Smartwings uvádějí, že firma by nenesla žádné riziko. S tím ale Šimáně nesouhlasí. Vypočítává, že v případě konkurzu zůstanou zaplacené miliardy různých předplateb a 800 milionů nerozděleného zisku. To největší vidí ale v tom, že skončí projekt, na kterém „jsme úspěšně pracovali 22 let“.

Šimáně míní, že letos by společnost mohla odlétat asi 45 procent loňského roku a příští sezonu by to mohlo být zhruba 60 procent.

Loni byl provozní hospodářský výsledek za celou skupinu plus 213 milionů korun, a to i přesto, že se skupina musela vypořádat s uzemněním letadel MAX. Provoz letadel Boeing 737 MAX je celosvětově zastaven kvůli dvěma nehodám už od loňského jara. Smartwings vůči Boeingu uplatnili škody ve výši 102 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy korun) k 28. únoru.

„V tom jsou zahrnuté přímé škody a také škody způsobené tím, že se musíme vyrovnat s lessory. Ale nejsou v tom zdaleka všechny náklady,“ uvedl Šimáně. Dodal, že věří, že spor se ukončí v řádu týdnů. 

Skupina Smartwings, do níž patří dopravci Smartwings a České aerolinie (ČSA), loni na svých linkách přepravila 8,2 milionu cestujících. Patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Šimáně a Jaromír Šmejkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 3 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...