Lufthansa vykázala ztrátu 2,1 miliardy eur. Navzdory očekávané státní pomoci plánuje restrukturalizaci

Německá letecká společnost Lufthansa vykázala v prvním čtvrtletí kvůli koronavirové krizi čistou ztrátu 2,1 miliardy eur (55,8 miliardy korun). Navzdory očekávané státní pomoci plánuje rozsáhlou restrukturalizaci, uvedl po předložení hospodářských výsledků šéf firmy Carsten Spohr.

Ve stejném období loňského roku Lufthansa vykázala také ztrátu, ale jen 342 milionů eur. Pro letecké společnosti bývají ztráty v této části roku typické, vynahrazují si je pak v letní sezoně.

Lufthansa očekává, že poptávka po letech se bude obnovovat jen pozvolna. Firma má nyní na zemi téměř sedm set letadel ze své 763 strojů čítající flotily. Pro příští rok management počítá, že do vzduchu se nevrátí 300 a v roce 2022 ještě nebude létat 200 strojů. I v roce 2023 bude firma podle představenstva disponovat o 100 letadel menší letkou. Bližší informace k možnému propouštění podnik nesdělil.

Pro letošní rok Lufthansa počítá s výrazným poklesem provozního zisku. Výhled se ale vzhledem k nejisté situaci rozhodla nezveřejnit.

Vypadne Lufthansa z německého burzovního indexu?

Německá vláda se dohodla s Evropskou unií na záchranném balíčku pro Lufthansu ve výši devíti miliard eur (přes 242 miliard korun). Vláda by za to měla ve firmě získat 20procentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. V případě pokusu o převzetí společnosti by se podíl mohl zvýšit až na 25 procent.

Analytici očekávají, že německý národní dopravce bude odstraněn z německého prestižního bluechipového indexu DAX, jehož součást Lufthansa tvoří od jeho založení v roce 1988. Očekává se, že provozovatel německé burzy o tom rozhodne ve čtvrtek.

Smartwings teď ztrácí měsíčně zhruba sto milionů, řekl Šimáně

Co dál, řeší teď i letecká skupina Smartwings. Ta kvůli opatřením proti šíření koronaviru ztrácí měsíčně zhruba 100 milionů korun, řekl serveru Zdopravy.cz spolumajitel a předseda představenstva skupiny Smartwings Jiří Šimáně. Firma se tak dostala na mzdové dno, další fází by muselo být propouštění, dodal.

Firma vypracovala byznys plán na další měsíce, nyní ho projedná s ministerstvem dopravy. Šimáně očekává, že vláda o pomoci rozhodne během maximálně 14 dnů. Smartwings již dříve uvedly, že nemají zájem o majetkový vstup státu do firmy, žádají stát o úvěr či bankovní garanci.

„Nežádáme o dotaci, ale jen úvěr nebo záruku za něj. Říkáme si o úvěr, který je asi tak čtyřikrát menší než poskytnuté úvěry jiným aerolinkám ve vztahu k přepraveným cestujícím,“ řekl Šimáně.

Pro snížení ztrát učinili dvě hlavní opatření, dohodli se s lessory, tedy se společnostmi, které dopravní letadla nakupují a dál je pronajímají dopravcům, na snížení splátek a krátit bylo nutné i mzdy. „Díky velmi slušné dohodě s lessory jsme schopni ještě několik měsíců žít,“ dodal.

Státu jako záruku nabízí akcie. „Kdyby se záchrana nepovedla, tak stát investuje do svého,“ podotkl Šimáně. Část akcií má firma přitom už zastavených u bank, které jí poskytly úvěry, podle něj to není více než polovina.

Kritici státní podpory pro Smartwings uvádějí, že firma by nenesla žádné riziko. S tím ale Šimáně nesouhlasí. Vypočítává, že v případě konkurzu zůstanou zaplacené miliardy různých předplateb a 800 milionů nerozděleného zisku. To největší vidí ale v tom, že skončí projekt, na kterém „jsme úspěšně pracovali 22 let“.

Šimáně míní, že letos by společnost mohla odlétat asi 45 procent loňského roku a příští sezonu by to mohlo být zhruba 60 procent.

Loni byl provozní hospodářský výsledek za celou skupinu plus 213 milionů korun, a to i přesto, že se skupina musela vypořádat s uzemněním letadel MAX. Provoz letadel Boeing 737 MAX je celosvětově zastaven kvůli dvěma nehodám už od loňského jara. Smartwings vůči Boeingu uplatnili škody ve výši 102 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy korun) k 28. únoru.

„V tom jsou zahrnuté přímé škody a také škody způsobené tím, že se musíme vyrovnat s lessory. Ale nejsou v tom zdaleka všechny náklady,“ uvedl Šimáně. Dodal, že věří, že spor se ukončí v řádu týdnů. 

Skupina Smartwings, do níž patří dopravci Smartwings a České aerolinie (ČSA), loni na svých linkách přepravila 8,2 milionu cestujících. Patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Šimáně a Jaromír Šmejkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 9 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 16 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
včeraAktualizovánovčera v 18:42

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
včera v 14:54

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...